inzerce
Ministři financí a centrální bankéři se o víkendu sjeli do Berlína na pravidelné setkání v rámci Ecofin. Hlavním tématem bylo posuzování možných dopadů potíží některé z velkých bank na stále propojenější evropský finanční trh. Podle informací Financial Times v současné době v Unii působí asi 46 bankovních společností, které podnikají minimálně ve dvou státech sedmadvacítky. Dohromady odpovídají za bezmála šedesát procent obchodovaných peněžních prostředků.
Návrh, který v sobotu unijní špičky veřejných financí projednávaly, počítal s možností pomoci velkým bankám v případě existenčních potíží. Předkladatelé se obávali drtivých důsledků potopení některého z velkých hráčů bankovního trhu na celou evropskou ekonomiku. Nakonec ale převážily opačné názory.
Šéf ECB Trichet za podpory některých svých kolegů návrh „odpískal“. Důležitý byl především odpor ministrů financí Británie a Německa, tedy zástupců zemí s nejvyšším podílem finančního sektoru na unijním koláči, a také guvernéra Bank of England Mervyna Kinga. Nelíbil se jim především fakt, že eventuelní státní pomoc by vedla k významnému narušení trhu a ke vzniku morálního hazardu. Jinými slovy manažeři velkých finančních institucí by nebyly tlačeni k ekonomické efektivitě, když při hrozícím krachu stejně přispěchá paternalistický stát a podá pomocnou ruku. Navíc akcie takových bank by se jistě obchodovaly při vyšší ceně než v tržním prostředí.
Závěrem lze tedy říci, že centrální bankéři a ministři financí Unie se sice shodli, že je třeba vylepšovat plány na spolupráci v případě krize, ale odmítli jakkoliv blíže takové kroky specifikovat. Plán na přeshraniční pomoc globálním finančním hráčům jde tedy, zdá se, na dlouhou dobu „k ledu“.
