Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Proti daňovým podvodům bojuje vláda i EU, najít účinná opatření je však složité


zdroj: AmCham Slovakia

08.03.2013
Česká republika ročně ztrácí více než 100 miliard korun kvůli nedoplatkům na daních. Většinu těchto peněz tvoří podvody na DPH. Vláda proto v posledních měsících přijala několik opatření, jako je institut spolehlivého plátce a ručení za DPH odběratelem, kterými chce podvodům zabránit. O zlepšení situace se snaží také Evropská komise nedávno představeným akčním plánem. Co tato opatření přinesou? A budou účinná?

inzerce

Členské státy Evropské unie včetně České republiky mají stále větší problém s výběrem daní. Podle Evropské komise vznikají kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem zemím evropské sedmadvacítky ročně ztráty ve výši zhruba jednoho bilionu eur. 

„Členské státy musí zpřísnit vnitrostátní opatření proti daňovým únikům, avšak pouhá jednostranná řešení nejsou cestou k úspěchu. Na jednotném trhu a v globalizované ekonomice totiž rozdíly mezi státy a mezery v jejich předpisech nahrávají těm, kteří se snaží zdanění uniknout. Proti daňovým neplatičům a těm, kteří jim úniky usnadňují, je proto nezbytný důsledný a soudržný postoj EU,“ uvedl komisař pro zdanění a celní unii Algirdas Šemeta.

V prosinci minulého roku proto Evropská komise představila Akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, kterým chce přispět k ochraně daňové základny členských zemí. Ten obsahuje více jak třicet opatření včetně zavedení daňového identifikačního čísla, evropského kodexu poplatníka či využívání informačních technologií pro zlepšení výběru daní a výměnu informací.

Konkrétní doporučení navíc dala Evropská komise a Evropská rada jednotlivým státům v rámci takzvaného Evropského semestru. Podle něj by se měla Česká republika snažit zamezit daňovým únikům a zavést jednotné inkasní místo pro všechny druhy daní. Dále je nutné přesunout vysokou úroveň od zdanění práce na zdanění v oblasti bydlení a životního prostředí a zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Daně by podle Komise měly být zvyšovány takovým způsobem, aby neohrozily hospodářský růst (viz LinkDossier na toto téma).

Problematické pohonné hmoty

V České republice jsou podle údajů Daňové správy v oblasti daňových podvodů největším problémem nedoplatky na DPH. Podle dat zmiňovaného úřadu za rok 2011 dosahovaly nedoplatky na daních výše necelých 119 miliard korun a téměř dvě třetiny z této částky, tedy zhruba 70 miliard korun, tvořily právě nedoplatky na DPH. Velkou část této sumy pak tvoří podvody s pohonnými hmotami. Podle Společenství čerpacích stanic (SČS ČR) nebylo 15 % veškerého benzínu a nafty dovezené do České republiky nikdy zdaněno DPH. Jedná se o takzvané kolotočové podvody, kdy dodavatel prodá zboží odběrateli a ten si následně vynárokuje na finančním úřadu DPH, které však dodavatel nikdy neodvedl. Dodavávající firma přitom vznikla pouze za účelem podvodu a poté, co DPH vyinkasuje, zanikne, takže ji finanční úřad ani nestihne zkontrolovat.

Jak potvrdil EurActivu Jiří Žežulka, ředitel odboru rizik při správě daní Generální finanční ředitelství ministerstva financí (GFŘ MFČR), podle odhadů MFČR dochází kvůli daňovým únikům na pohonných hmotách ročně ke ztrátě asi osmi miliard korun. „Jedná se skoro o jednu desetinu schodku státního rozpočtu,“ připomíná Žežulka.

Ministerstvo financí proto před dvěma lety požádalo Evropskou komisi, aby byl na pohonné hmoty udělen takzvaný lokální reverse charge neboli volitelné uplatnění mechanismu přenesení daňové povinnosti u DPH. Díky tomuto opatření by DPH neplatil dodavatel, jako je tomu za normálních okolností, ale odběratel. Tento mechanismus je uplatňován ve všech zemích EU například pro obchodování s emisními povolenkami (EurActiv 18.3.2010).

Česká žádost však byla smetena ze stolu. „Komise má samozřejmě strach, že pokud povolí lokální reverse charge v jedné zemi, je možné, že se podvody s danou komoditou přesunou do jiných členských států EU. Proto by stálo za zamyšlení, jestli by se tedy neměla vztahovat na všechny komodity, a to jak na zboží, tak i služby,“ řekl redakci v dnešním rozhovoru Martin Diviš, ředitelem daňového a právního oddělení PwC Česká republika.

Dodává však, že pokud by reverse charge opravdu platil pro široké spektrum komodit, daň z přidané hodnoty jako financování státního rozpočtu přestane mít smysl. Nikdo ji totiž do rozpočtu nebude odvádět a stát ztratí cashovou výhodu, díky níž nyní jeden plátce DPH odvede a druhý si ho nárokuje většinou v pozdějším období.

Vláda se kvůli neudělení výjimky rozhodla jednat sama a ministerstvo financí v návrhu novely o pohonných hmotách, který nyní projednává Sněmovna, představila nová opatření, kterými chce podvodům s pohonnými hmotami zabránit. Konkrétně má jít o definování kvalifikačních předpokladů distributora pohonných látek, požadavek na bezdlužnost distributora, či povinnost složit dvacetimilionovou kauci ve prospěch státu, kterou by musel státu složit každý, kdo chce s benzínem a naftou obchodovat. Právě poslední zmíněné opatření je ale kritizováno především malými pumpami, pro které by mohla být povinnost zaplacení takto vysoké částky likvidační.

„Pozitivním aspektem navrženého opatření je jeho komplexnost. Poprvé od vzniku volného trhu v oblasti pohonných látek vzniká legislativa, která umožní kontrolovat a řídit toto rizikové a historicky kriminalizované prostředí. Cílem je zabránit fungování účelově zřizovaných firem, tzv. bílých koní, pouze za účelem spáchání daňového podvodu,“ uvedl pro média Jan Duspěva, generální ředitel ČEPRO.

Nespolehlivý plátce

Ministerstvo financí se rozhodlo řešit problémy s podvody na DPH i dalšími opatřeními. Před dvěma lety bylo uzákoněno ručení za DPH, které je založeno na tom, že ručitel mohl vědět o záměru partnera úmyslně daň nezaplatit.

Od ledna tohoto roku navíc nabývá účinnosti novela zákona o DPH, která zavádí institut takzvaného nespolehlivého plátce, kdy odběratel ručí za odvedení daně v případě, že je dodavatel na černé listině nespolehlivých plátců. To je navíc posíleno o opatření, podle kterého by od 1. dubna dodavatel, který provádí obchod na nezveřejněném bankovním účtu, byl automaticky považován za nespolehlivého.

Jak uvedl Peter Chrenko, předseda daňového výboru při Americké obchodní komoře v České republice na nedávné Konferenci o budoucnosti výběru daní ve střední a východní Evropě pořádané Americkou obchodní komorou na Slovensku, většina firem usiluje o vytvoření prostředí, kde jsou dodržované daňové předpisy. Snaží se proto komunikovat s vládou, nicméně diskuze bývá zjednodušována a podniky jsou často vnímány nikoliv jako partner, ale jako nepřítel.   

Podle Žežulky z GFŘ MFČR by měly být přijaté kroky účinné. „Kombinace antifraudových opatření, která je v zákoně o DPH, bude dostatečná pro to, abychom postihli nejhorší formy daňových úniků,“ řekl redakci Žežulka. Dodal však, že nemohou zabránit „sofistikovanějším“ podvodům, jako je například daňové plánování.

Jak dlouho bude institut nespolehlivého plátce fungovat, však není vůbec jasné. Advokát Ondřej Lichnovský totiž připravuje stížnost na toto opatření u Soudního dvora Evropské unie. Jak uvedly ve středu Hospodářské noviny, podle Lichnovského je česká právní úprava daňových úniků proti evropskému právu. Ručení totiž není spojeno se zaviněním, jak evropské právo požaduje. Lichnovský se tak opírá o verdikt Soudního dvora z roku 2006, který smetl ze stolu podobný legislativní krok Velké Británie.

Problémy v celé V4

Česká republika není zdaleka jedinou zemí, s daňovými úniky na DPH se potýká celý region střední Evropy, o něco lepší je podle odborníků situace pouze v Polsku.

„V4 je pro daňové úniky jako stvořená. Máme stejný nebo podobný legislativní základ, podobné právní prostředí, blízké jazyky. Daňový únik se dá zorganizovat velmi rychle,“ řekl na zmíněné konferenci Žežulka.

Podle ředitele Finanční správy SR Franiška Imreczeho se 70 % identifikovaných podvodů na DPH Slovenska odehrává se sousedními zeměmi. Zatímco s Českou republikou se týkají především kovů, například s Maďarskem se jedná hlavně o zemědělské komodity.

Jak řekl Imrecze EurActivu, na úrovni V4 neexistuje žádný „cooperation board“, který by se tímto problém zabýval. Spolupráce v boji proti podvodům funguje primárně bilaterálně, což je podle Imreczeho nejefektivnější forma.

Daňový ráj vs. daňová optimalizace

Podvody na DPH však nejsou zdaleka jediným problémem, kvůli kterému přichází stát o peníze z výběru daní. Velmi skloňovaná je otázka daňových rájů. Jak na konferenci připomněl slovenský premiér Robert Fico, v rámci Unie je v této oblasti nejvíce skloňován Kypr, u kterého „stále klademe jako podmínku k tomu, aby byla poskytnuta zemi finanční pomoc, aby zveřejnila jména skutečných vlastníků společností, které jsou tam registrované.“

Nadnárodní firmy se také často uchylují k daňovému plánování (daňové optimalizaci). Jedná se o způsob, kdy se firmy snaží minimalizovat svou daňovou povinnost tím, že některé svoje aktivity přiznávají daňovým úřadům v zemích, kde jsou daně nejnižší.

„Za odchodem firem do daňových rájů však nemusí být jen snaha o daňovou optimalizaci,“ řekl redakci Žežulka. Podle něj může za odchodem do země s lepším právním prostředím stát i snaha firmy o větší ochranu investic. V tomto kontextu uvádí příklad Nizozemska, které není považováno za typický příklad daňového ráje.

„Daňová optimalizace není protizákonná a nedá se zákonem postihnout. Pro nás je nejdůležitější rozeznat ty, kteří odešli z jiného důvodu, než je krácení daní, případně ty, kteří chtějí vybudovat průhlednější a pro nás srozumitelnější strukturu,“ dodal Žežulka.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top