inzerce
Podle návrhu, který v červenci tohoto roku představila Evropská komise, by se angličtina, francouzština a němčina měly stát oficiálními jazyky pro vyplňování žádostí o patenty EU (EurActiv 2.7.2010). Dokument si ale vysloužil ostrou kritiku od některých členských států a také malých a středních podniků (SMEs), kde se tyto jazyky běžně neužívají. Důvodem byla obava z růstu nákladů – průvodní dokumentace k patentu musí být překládána.
To je také důvod, proč belgické předsednictví nedávno představilo možnost dočasného „jednojazyčného režimu“. V něm by platilo, že by všechny patenty musely být přeloženy pouze do angličtiny, a ne již do francouzštiny či němčiny.
Takový režim by byl uplatňován, „dokud nebudou zkvalitněny automatické překladače.“ Až je bude možné efektivně používat, nízká cena překladů umožní, aby přihlášky na patenty byly podávány ve všech pracovních jazycích EU.
Jak uvedl jeden nejmenovaný úředník z týmu belgického předsednictví, nový návrh, se kterým přišli Belgičané, „se proto více soustředí na otázky automatického překládání a proplácení nákladů na vyplnění přihlášky na patent“.
Osa Madrid-Řím
Proti původnímu návrhu Komise (se třemi jazyky) se postavilo především Španělsko a Itálie. Italská ministryně pro evropské záležitosti, Andrea Ronchi, několikrát dokonce pohrozila vetováním celého projektu – k jeho schválení je totiž potřeba jednohlasného souhlasu všech ministrů Rady EU.
Madrid zase představil vlastní alternativní návrh, podle něhož by se oficiálními jazyky patentu stala angličtina společně s dalším úředním jazykem EU – ten by si zvolil žadatel vyplňující přihlášku. Avšak vzhledem k velkému počtu jazyků v EU by takový systém mohl způsobit právní nejistotu, varovali kritici.
Belgické předsednictví se chopilo iniciativy a navrhuje další způsoby, jak snížit náklady firem, které neužívají angličtinu francouzštinu ani němčinu. Tyto podniky by mohly vyplnit přihlášku ve svém vlastním jazyce a překlad by byl hrazen z financí Unie. „Náklady na překlad budou propláceny z poplatků za přihlášku, které jsou stejné pro Angličany, Francouze i Němce, “ vysvětlil princip belgický úředník.
Madrid a Řím ale i nadále trvají na tom, aby byla mezi oficiální jazyky zařazena italština a španělština, nebo aby byl zaveden jednojazyčný anglický systém.
Rozšíření skupiny oficiálních jazyků o dva další je však nepravděpodobné, protože by ho následovaly požadavky dalších států. S jednojazyčném režimem zase nesouhlasí dvě těžké váhy v EU – Francie a Německo.
„Cesta ke kompromisu je velmi úzká,“ řekl belgický úředník a zdůraznil, že se systémem tří oficiálních jazyků souhlasilo 25 členských států; jedinou výjimkou byla Itálie a Španělsko.
Dnešní lucemburská schůzka ministrů se bude tímto tématem zabývat přednostně. Ale „je nepravděpodobné, že dosáhneme dohody,“ uvedl belgický úředník. Dvě další Rady konkurenceschopnosti se pokusí dosáhnout kompromisního řešení ještě před koncem tohoto roku.
