inzerce
Když designovaný komisař pro ekonomiku Michel Barnier v polovině ledna při parlamentním slyšení říkal, že je při prosazování principů směrnice o službách nutné spoléhat spíš na citlivé vyjednávání, než na tvrdé sankce, určitě nemluvil do větru. Barnier totiž pochází z Francie, tedy země, která při její implementaci dost pohořela.
Směrnice o službách byla sice schválena už v prosinci 2006 a členské státy měly tak na její implementaci tři roky, ovšem v mnoha zemích se stále nedaří, jak vyplynulo z průzkumu v rámci celé sítě EurActiv.
Ale zpět do Francie. Podle zprávy tamní redakce EurActivu se zavádění pravidel směrnice v zemi galského kohouta nejenže zatím nepovedlo, ale na letošek není ani stanoven žádný plán nápravy. Metody, které francouzské úřady používají k implementaci směrnice, jsou navíc podle kritiků neprůhledné.
Francouzský kabinet se nyní snaží o nápravu a 20. ledna proto aspoň zveřejnil 16stránkouvou zprávu (ve fr zde), v níž popisuje, jak a kdy napraví konkrétní nedostatky při zavádění pravidel směrnice. Materiál také podtrhává velké množství výhod, které by měla směrnice o službách přinést.
Neslavná je situace i u našich sousedů Němců, jimž legislativní proces komplikuje hlavně federální uspořádání administrativy. V každé ze spolkových zemí (celkem jich je 16) totiž platí trochu jiná pravidla, a tak se například zavádění jednotných kontaktních míst ukázalo být „tvrdým oříškem“.
Jak EurActivu řekla socialistická europoslankyně Evelyne Gebhardt, jednotlivé spolkové země navíc implementaci směrnice „zrovna neusnadňují“. Sice německému ministerstvu hospodářství slíbily, že budou navzájem koordinovat práci na zavádění směrnice, nicméně, jak dodává německý EurActiv, „každý ví, že spolkové země jsou zvyklé si všechno dělat po svém“. I Gebhardt říká, že používat slovo „koordinace“ asi není na místě.
V Polsku sice příslušný zákon, který převádí směrnici o službách do národní legislativy, vstoupil v platnost 28. prosince, tedy tak, jak měl, ovšem praxe bezproblémová není. Podle tamních podnikatelů totiž chybí další legislativa, která by umožnila převést principy směrnice do praxe, a náprava může trvat dlouhé měsíce nebo i roky.
Zpoždění se nevyhnulo ani Slovensku, kde kabinet přijal příslušný zákon implementující směrnici až v polovině ledna a ten jde teď do parlamentních výborů, které s jeho přezkumem nebudou hotovy dřív než v březnu. Při zavádění směrnice do praxe bude podle slovenského EurActivu největším problémem elektronické fungování státní správy (e-government).
Pozitivní signály přišly z Rumunska, kde zavedli nová pravidla vyplývající ze směrnice o službách bez problémů, ale ozývají se odtud skeptické hlasy, které říkají, že nová legislativa významný posun nepřinese.
Podobná situace je i v Česku, které „řádně a včas“ dostálo všem požadavkům směrnice (EurActiv 30.12.2009), ovšem podnikatelé vyjadřují obavy z toho, že okolní země zdaleka tak úspěšné nebudou. To se také potvrdilo.
V Česku, Rumunsku a dalších nových členských státech navíc nepanuje spokojenost s výslednou podobou směrnice, ze které během tvrdého vyjednávání vypadl takzvaný princip země původu (podnikatelé by mohli nabízet služby v cizině a respektovat přitom pravidla platná u nich doma) a navíc došlo k jejímu „osekání“ o celou řadu služeb, jejichž „přeshraniční“ poskytování tedy nebude na základě tuzemské podnikatelské licence možné.
Výsledky průzkumu v rámci zemí, kde EurActiv působí, potvrdila i rozsáhlá studie Evropských průmyslových a obchodních komor EUROCHAMBRES, z níž vyplývá, že směrnici o službách správně implementovala pouhá třetina zemí sedmadvacítky (Česko je mezi nimi). Podle zprávy jsou největší problémy se zaváděním jednotných kontaktních míst a přijímáním legislativy (jen v polovině států je v souladu se směrnicí).
Nastupující komisař Barnier slíbil, že bude ve funkci cestovat po všech zemích Unie a tlačit na jednotlivé vlády, aby urychleně dokončily práci na implementaci směrnice o službách. 
