inzerce
Ukázal to průzkum zveřejněný u příležitosti Evropského dne ochrany osobních údajů. Na dotaz, jak shromažďují informace o uchazečích o zaměstnání, odpovědělo 43 % evropských HR specialistů, že údaje získávají pomocí internetových vyhledávačů, na sociálních sítích, osobních stránkách či na blozích.
Nejsilněji se tento trend projevuje v Německu, kde postup „lustrování“ kandidátů na internetu praktikuje až 59 % zaměstnavatelů. Ve Velké Británii pak 47 % a ve Francii 23 %. Ve Spojených státech je však tato praxe nesrovnatelně rozšířenější. Osobní údaje o uchazečích tam na webu hledá až 79 % HR specialistů.
Průzkum zadala společnost Microsoft a provedla jej firma pro výzkum trhu Cross-Tab. Podle něj 23 % evropských zaměstnavatelů již někdy odmítlo přijmout kandidáty kvůli informacím získaným z internetu. Přiznalo to 41 % pracovníků v oboru HR z Velké Británie, 16 % z Německa, 14 % z Francie a 70 % z USA.
Hlavním důvodem odmítnutí prý většinou bývají „nevhodné komentáře a texty, které uchazeči o zaměstnání napsali na webu“. HR specialisté připouštějí, že se nechají ovlivnit informacemi o životním stylu kandidátů či případnými nevhodnými fotografiemi a videy.
Uživatelé podceňují dopady svého online obrazu
Přestože zaměstnavatelé uvádějí, že jsou pro ně údaje z internetu často určující, uživatelé stále berou své „profily“ na webu na lehkou váhu. Jenom 9 % britských uživatelů internetu se domnívá, že by informace o jejich osobě zjistitelné na webu mohly mít negativní důsledky při hledání zaměstnání, avšak 41 % britských zaměstnavatelů potvrdilo, že již odmítli uchazeče právě z těchto důvodů.
Podobně je to s přístupem občanů k online údajům v Německu a ve Francii. Na reprezentativnost dostupných informací dbá jen 10 % Francouzů a 13 % Němců.
Výzkum byl proveden mezi 10. a 23. prosincem 2009 a účastnilo se jej 1.010 evropských HR specialistů a 831 uživatelů internetu z Německa, Británie a Francie. Paralelně proběhlo identické dotazování v USA.
Reakce EU
Designovaná komisařka pro spravedlnost, která bude mít na starosti i ochranu osobních údajů, Viviane Reding, již několikrát prohlásila, že chce mezi občany šířit povědomí o hrozbách, které s sebou nese zveřejňování osobních informací na webu. Také zdůraznila, že „pravidla pro ochranu osobních údajů musejí být v evropské legislativě adekvátně aktualizována, především proto, aby byla v souladu s technologickým pokrokem a zaručovala právo na soukromí“. Dodala, že sociální sítě jako Facebook, MySpace či Twitter mohou být pro lehkomyslné uživatele zdrojem ohrožení.
Unie již vyvinula tlak na správce podobných sítí – mají zajistit, aby profily uživatelů mladších 18 let nešly vyhledat. Komise 9. února u příležitosti Dne pro bezpečnější internet zveřejní zprávu, která zhodnotí, jak implementace těchto doporučení postupuje.
Reding chce během svého pětiletého mandátu také upravit směrnici týkající se ochrany soukromé a elektronické komunikace, takzvanou E-Privacy Directive, a směrnici na ochranu osobních údajů.
