Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Spolupráce MPO a firem se rozjíždí. Budoucnost rychlého internetu v ČR je ale stále nejistá


zdroj. freedigitalphotos.net

23.03.2016
Po měsících dohadů mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami o podobě národního plánu, který má definovat strategii Česka při výstavbě internetových sítí nové generace, se situace uklidňuje. Díky vzniku nové pracovní skupiny se totiž začíná zlepšovat komunikace obou stran. Tím však veškerý optimismus končí. Dokumenty, které mají českým domácnost zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, mají stále závažné trhliny. Firmy se shodují, že hrozba nevyčerpání 14 miliard z evropských dotací je až druhořadý problém. V sázce je totiž mnohem víc.

inzerce

Ještě začátkem února, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vládě předložilo již osmou a stále nedodělanou verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace (Next Generation Access – NGA), upadaly ICT firmy kvůli černé budoucnosti vysokorychlostního internetu v Česku do stále hlubší frustrace. Příslušné legislativní dokumenty (kromě Národního plánu také zákon o zjednodušení výstavby sítí) totiž podle nich vznikaly bez potřebných analýz a byly předkládány chaoticky a bez jasné vize.

Novák z ČTÚ: Plán by měl existovat se 14 miliardami, ale i bez nich a jako takový by měl být koncipován.

Odborná veřejnost si měsíce stěžovala také na nedostatečnou komunikaci ze strany MPO a upozorňovala, že by Česko mohlo přijít o 14 miliard korun z evropských dotací určených na rozvoj vysokorychlostního internetu v takzvaných bílých místech, které jsou velmi řídce osídlené a soukromým společnostem se zde nevyplatí do budování infrastruktury investovat.

Operátoři: Správná transpozice směrnice o ulehčení výstavby je důležitější než 14 miliard, protože to, co se dnes děje při výstavbě, je velký problém.

Vývoj posledních týdnů naznačuje, že by se mohlo začít blýskat na lepší časy. Ministerstvo totiž začalo s příslušnými firmami komunikovat. Byla navíc vytvořena komunikační platforma, která bude spolupracovat na vytváření společného stanoviska všech dotčených stran.  

„Vytvořením platformy pod záštitou Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy pomalu začíná spolupráce s MPO, které si, doufám, začíná uvědomovat, že nelze tvořit legislativu pro nějaký obor bez zástupců oboru jako takového,“ uvedla minulý týden na semináři s názvem Vysokorychlostní internet v ČR členka představenstva Hospodářské komory ČR a předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hana Továrková.

V lepší dialog doufá i poradce na MPO Lubomír Bokštefl. „V současné době se snažíme v těch částech, které se neváží na výsledky průzkumu ČTÚ, dopracovat tak, aby odpovídal požadavkům jak EU, tak připomínkám odborné veřejnosti,“ uvedl na semináři v Poslanecké sněmovně. Právě Český telekomunikační úřad v současnosti zpracovává data, na základě kterých má vzniknout analýza, bez které by Národní plán nebyl kompletní.

Komunikace MPO se zlepšuje

Pracovní skupina pověřená vypracováním Národního plánu se na společném jednání s MPO sešla v pátek 18. března, další schůzka je naplánovaná na duben.

„Odborná veřejnost se shodla na základních společných tezích, které chtějí prosazovat, a oceňuji, že se tyto teze nijak zásadně neliší od priorit ministerstva. Pracovní skupina teď během několika týdnů dopracuje text připravovaného Národního plánu rozvoje sítí nové generace tak, abychom na dalším širším setkání, které bude zhruba do konce dubna, mohli opět významně pokročit,“ komentoval páteční schůzku ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Přes veškerý optimismus o zlepšení situace je potřeba stát nohama na zemi. První verze Národního plánu totiž vznikla už v roce 2014 a od té doby byla přepracována sedmkrát. Ještě na podzim se počítalo s tím, že bude plán předložen vládě do konce loňského roku, v mezirezortním připomínkovém řízení se k němu však sešly stovky připomínek, které musí MPO vypořádat. Proto byl termín předložení plánu ostatním ministrům odložen až na konec června. Aby byl ale dokument skutečně kvalitní, bude se termín muset znovu posunout. Firmy to uvádí ve společné pozici, kterou v pátek předložily Mládkovi.

„Důležitým datem pro schválení Národního plánu potom není 30. červen, kdy má být Národní plán předložen vládě, ale konec roku 2016, neboť k tomuto datu jej bude posuzovat Evropská komise. Proto by MPO s podporou odvětví mělo s premiérem sjednat posunutí termínu ve prospěch kvalitního znění a splnění všech procedur (analýzy, konzultace, vypořádání připomínek),“ píše se v dokumentu.

Národní plán je totiž nezbytnou podmínkou pro čerpání zmíněných 14 miliard z Operačního programu Podnikání a Inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Odevzdaný dokument, který bude Komise posuzovat koncem roku, proto musí být „bezchybný“, aby ho nebylo možné vrátit k přepracování, na které už podle firem nebude čas. Česko by v takovém případě mohlo o dotace přijít.

„Národní plán rozvoje sítí nové generace je součástí tzv. předběžné podmínky 2.2, která musí byt splněna do konce roku 2016, jinak je ohroženo čerpání prostředků z ESIF,“ řekla už v září redakci tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Michaela Mlíčková Jelínková.

Firmy ve svém pozičním dokumentu také uvádí, že je v Národním plánu potřeba stanovit základní parametry pro čerpání dotací. To by mělo být vyjasněno, ještě než budou vyhlašovány samotné výzvy pro čerpání 14 miliard z OPPIK. Jen tak bude podle firem celý proces transparentní.

Mezi parametry patří například metodika, jak bude Česko definovat bílá místa nebo určení toho, pro jak velké území budou vyhlašovány výzvy. Zde se dají očekávat rozpory i mezi jednotlivými firmami. Zatímco pro velké společnosti jako společnost CETIN (provozovatel největší internetové sítě v Česku) je výhodnější spíš větší území, místní poskytovatelé služeb naopak preferují území menší.

O dotace jde až v druhé řadě

Podle velké části odborné veřejnosti je 14 miliard, díky kterým by byla částečně pokryta výstavba v již zmíněných bílých místech, kde se firmám investice jinak nevyplatí, sice dobrá věc, mít kvalitní strategii i příslušné zákony je však do budoucna mnohem důležitější.

Podle předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka byl Národní plán zpočátku poněkud nešťastně vnímán především jako program pro vyčerpání 14 miliard z evropských fondů. Strategii pro rozvoj sítí nové generace přitom Česko potřebuje, ať už na ně evropské peníze dostane nebo ne.  

„Ten dokument by měl existovat se 14 miliardami, ale i bez nich a jako takový by měl být koncipován,“ tvrdí Novák s tím, že by plán měl být přepracován tak, aby plnil podmínku pro spuštění dotací, ale zároveň byl přínosný i sám o sobě.

Vedle kvalitního Národního plánu rozvoje sítí nové generace je velmi důležitá transpozice směrnice o snižování nákladů na budování sítí elektronické komunikace. Té mnohé firmy přikládají ještě větší váhu než samotnému Národnímu plánu. V současné době se jim totiž výstavba nových sítí kvůli obstrukcím měst a obcí i několikanásobně prodražuje. Podle Jany Hays ze společnosti CETIN dosahují v řadě případů například ceny za věcná břemena „charakter výpalného“.

Podobné zkušenosti má také Štěpán Beneš ze společnosti GRAPE SC, podle kterého je výstavba sítí natolik nákladná, že by situaci výrazně nepomohly ani zmíněné evropské dotace. Na konferenci ČTÚ, která se konala minulý týden, také upozornil na další praktiky, kdy obce například nejsou ochotné žádosti firem zařadit na pořad jednání i více než rok. Je proto zapotřebí jak regulace cen, tak stanovení maximálních lhůt.

„Z pohledu operátorů je mnohem důležitější správná transpozice směrnice o ulehčení výstavby než 14 miliard. Je to zásadnější pomoc, protože to, co se dnes děje při výstavbě, je velký problém,“ potvrdil EurActivu prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Šuchman.

Podobně to vidí také Novák z ČTÚ, podle kterého by vláda neměla postupovat stylem „přijmeme alespoň něco, abychom stihli implementační lhůtu“, naopak by směrnice měla zajistit skutečné odstranění současných bariér. Termín schválení zákona vládou, který uplynul 1. ledna 2016, už Česko stejně nestihne. Účinnosti má směrnice nabýt 1. července.

Zákon o výstavbě sítí má trhliny

Návrh zákona, kterým se má směrnice o usnadnění výstavby převést do české legislativy, v lednu zamířil do mezirezortního připomínkové řízení a zítra ho má projednat také Legislativní rada vlády. Podobně jako v případě Národního plánu se na účet navrhovaného zákona objevuje obrovské množství připomínek.

Kritikou nešetří například ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které mělo být podle odborné veřejnosti do jednání při nejmenším zapojeno. Podle některých názorů mělo být namísto MPO dokonce garančním ministerstvem pro transpozici směrnice. MMR má totiž v gesci stavební zákon a zákon o veřejných zakázkách, které budou pro výstavbu sítí klíčové.

„Co se stane v okamžiku, kdy to celé rozjedeme, peníze se vyčerpají a pak to nepostavíme? Budeme ty peníze vracet?,“ položil řečnickou otázku na semináři konaném minulý týden Zdeněk Zajíček, který se 16. března stal novým prezidentem ICT Unie.

Pro české firmy je také trnem oku přílišná angažovanost ministerstva vnitra, které se prý dostává do střetu zájmů. „Jednotné informační místo, které bude rozhodovat spory, má byt ministerstvo vnitra, které ale bude současně účastníkem takových sporů,“ uvádí Továrková z Hospodářské komory. Podle evropské směrnice má být ale takovýto úřad pro řešení sporů samostatný a nezávislý na kterémkoliv provozovateli sítě.

„S ohledem na účel směrnice a návrhu zákona je zarážející rozsah činností svěřených ministerstvu vnitra, které nemá zkušenosti s procesy zaměřenými na usnadnění výstavby, podporu podnikání ani s řešením sporů mezi podnikatelskými subjekty,“ uvádí únorový poziční dokument ICT sektoru k navrhovanému zákonu. Firmy proto požadují, aby byla tato působnost převedena na ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ČTÚ.

Podle firem tak vláda nevzala transpozici směrnice za správný konec. Její zavedení českého právního řádu by přitom mohlo výrazně snížit technologické náklady na stavbu telekomunikačních sítí, jako jsou stavební a výkopové práce. A právě to také EU požaduje pro využití evropských dotací.

Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top