inzerce
„Společnost investující do mobilních sítí je dnes schopná dosahovat zisků, které více jak desetkrát převyšují ty, které si připíší firmy závislé na pevných sítích. To představuje jeden z důvodů neochoty k investicím do sítí optických vláken,“ řekl pro EurActiv zdroj z Evropské komise. Podle jeho informací se evropská exekutiva snaží s touto „nerovnováhou“ vypořádat a v dubnu nebo v květnu předloží plán na reformu současného systému.
Mobilní operátoři si nyní účtují nemalé částky za hovory probíhající se sítěmi jejich konkurentů. Podle odhadů Komise standardní poplatek za propojení hovoru k jinému operátorovi (tzv. Mobile Termination Rate) činí přibližně 9 eurocentů. Tato částka pak dělá pro spotřebitele mobilní hovory podstatně dražší, než je tomu v případě pevných linek. U nich paušální poplatek sice často také existuje, ale pohybuje se okolo 1 eurocentu, tvrdí Komise.
„Tento systém byl nastaven pro podporu rozvoje mobilních sítí, ale ta dnes – v době kdy na jednoho Evropana připadá 1,2 mobilního telefonu – už nedává žádný smysl,“ řekl EurActivu zmíněný zdroj z Komise a předčasně tak odkryl nejnovější čísla o penetraci mobilních telefonů, která komise zveřejní během března.
Jak se tedy Brusel chystá zaběhlou praxi změnit? Především hodlá snížit výši zmíněného fixního poplatku, a to do rozmezí 1,5 – 3 eurocenty ze současných devíti. Komise požádá národní telekomunikační úřady, aby do roku 2012 (někde do roku 2014) „srazila“ poplatky na uvedenou výši. Bude se jednat pouze o doporučení – tedy právně nezávazný akt, který má ale stále velkou politickou váhu.
Sazby za připojení mobilního telefonu do cizí sítě jsou pro mobilní operátory velmi citlivou otázkou (mají velký vliv jejich zisky), a proto Komise ve svém úsilí o změnu nynějšího stavu trochu „zvolnila“. Jednak už netrvá na účinnosti nových opatření od roku 2011, ale až napřesrok, a za druhé posunula strop pro poplatky z původních 2,5 na 3 eurocenty.
Na vláknech záleží
Brusel v poslední době našel další argument pro nutné snižování sazeb mezi operátory – totiž nedostatek financí pro investice do optických vláken. Prostředky ušetřené na poplatcích mohou podle Komise posloužit právě k těmto účelům (tedy pro tzv. sítě nové generace – NGNs). NGNs mají umožnit velmi rychlé připojení k internetu a dalším sofistikovaným aplikacím, jako například televiznímu vysílání ve vysokém rozlišení. Konzultantská společnost McKinsey odhaduje, že výměna starých sítí za nové přijde Evropany celkem asi na 300 miliard eur.
Model, který by umožnil tyto rozsáhlé investice do NGNs se však v Unii stále ještě hledá a není jasné, zda a jak by měly být soukromé společnosti za vložení svých prostředků do NGNs kompenzovány z veřejných rozpočtů. Je však otázka, jestli uvalení tohoto břemene (snížením maximálních poplatků) na bedra mobilních operátorů, kteří často provozují také pevné linky, je tou správnou cestou.
Kritici příliš megalomanských investičních záměrů také poukazují na fakt, že Japonsko už je víceméně pokryto sítěmi nové generace posledních 10 let, nicméně ty jsou nedostatečně využívány. Otázka tedy zní: potřebují opravdu Evropané superrychlý internet? A druhá musí následovat: jsou ochotni si za něj připlatit? Japonská zkušenost ukazuje, že odpověď na ně není vůbec jednoznačná.
