inzerce
Souvislosti:
Vyhledávače jako Google, MSN od Microsoftu nebo Yahoo! uchovávají osobní údaje o uživatelích po několik měsíců s odůvodněním, že je to potřeba pro zlepšování služeb. Podle nich se díky využití zmíněných dat nejen zvyšuje efektivita vyhledávání, ale navíc dochází k posílení bezpečnosti uživatelů.
Na druhou stranu vyhledávací servery samozřejmě profitují z toho, že mají v databázích uchovanou několikaměsíční historii jednotlivých uživatelů – mohou totiž k výsledkům vyhledávání přidat ještě další velice přesně cílené reklamní odkazy.
Google dokonce při zaměřování propagačních stránek od března nepřihlíží jen k historii vyhledávání, ale snaží se zohlednit také to, na jakých webových serverech se ten který potencionální zákazník pohyboval.
Podobné reklamní nabídky čekají také na uživatele poštovního klienta Gmail právě od společnosti Google (zobrazují se napravo od doručených e-mailů). Ty dokonce berou v potaz i texty prohlížené pošty.
Témata:
Komisařka pro informační společnost Viviane Reding požaduje po britských úřadech, aby upravily národní legislativu týkající se ochrany osobních údajů. Evropská exekutiva tak reaguje na řadu stížností zákazníků ohledně chování British Telecom, který v součinnosti se společností Phorm, zabývající se digitálními technologiemi, spustil bez vědomí uživatelů test nové technologie na zkoumání chování zákazníků.
Společnost Phorm nabízí poskytovatelům internetového připojení službu, která umožní sledovat každý pohyb uživatelů po síti. Získaná data jsou pak použita pro vytváření uživatelských profilů vhodných pro cílení reklamy. Díky Phormu a podobným firmám mohou tak společnosti zadávající reklamu podstatně vylepšit své marketingové strategie. V praxi to pak znamená, že pokud například uživatel na Internetu často kupuje léky, zaměří se na něj nabídky farmaceutických firem.
Řada britských zákazníků British Telecom však vidí problém v tom, že se je tato společnost neobtěžovala dotázat, zda jim podobné „špehování“ nevadí. Profily tisíců uživatelů zmíněného poskytovatele internetových přípojek tak byly vytvořeny mezi lety 2006 až 2007 bez jejich vědomí, ale nutno dodat – zcela v souladu s britskými zákony.
Na ostrovech se totiž jen volně řídí evropskými předpisy, které stanovují, že zákazník musí dát souhlas se zpracováváním svých osobních dat. Britům místo souhlasu stačí ke shromažďování dat pouze „dobrá víra“ té které společnosti, že by její zákazníci proti sledování neprotestovali.
„Vyzývám britskou vládu ke změně legislativy tak, aby tamní úřady byly oprávněny prosazovat – třeba i za pomoci sankcí – evropské předpisy týkající se ochrany osobních dat,“ uvádí v tiskovém prohlášení Reding.
Varování pro Google?
Rozhodnutí Komise nepřišlo zčista jasna a ani jeho načasování nebylo vůbec náhodné. Před několika týdny totiž internetová společnost číslo jedna – Google spustila cílené reklamní kampaně na serveru YouTube. Podobné jsou využívány také v rámci všudypřítomné sítě reklamních banerů AdSense od stejné společnosti, které zvyšují příjmy provozovatelům mnoha internetových portálů (a to i v Česku).
„Reklama založená na zájmech uživatelů“, jak behaviorální cílování eufemisticky nazývá Google, opravňuje uživatele ke změně nebo vymazání okruhu jeho zájmů, o němž nechce být v rámci reklamy informován. „Umožňujeme zákazníkům kontrolu nad jejich osobními daty,“ hájí se Google. Uživatelé se dokonce z této formy marketingu mohou u Googlu úplně vyvázat (tzv. „opt-out“).
V tom ale právě podle kritiků „leží zakopaný pes“. Evropská pravidla totiž preferují opačný postup, kdy je uživatel dotázán „ex ante“ a ne až „ex post“ (pokud vůbec). „Systém opt-out není v Unii povolen,“ tvrdí mluvčí komisařky Reding Martin Selmayr. To by však znamenalo, že například Google i další společnosti by se musely před zahájením behaviorálního cílení reklamy uživatele zeptat, zda s ním souhlasí, což by pravděpodobně vedlo ke krachu současného obchodního modelu řady poskytovatelů podobných služeb.
Krok Viviane Reding navazuje na tvrdý postup komisařky pro ochranu spotřebitele Megleny Kuneva ve stejné otázce a také na výsledky jednání národních orgánů v zemích Unie, které odpovídají za ochranu osobních dat.
