inzerce
Dokument, který tento týden v Bruselu schválil přesvědčivou většinou parlamentní výbor pro občanské svobody, bude sloužit jako vodítko pro vyjednávání s členskými zeměmi o směrnici o sankcích za zaměstnávání nelegálních migrantů.
Z pohledu evropských institucí je tato iniciativa součástí rozsáhlé imigrační politiky, jež obsahuje mimo jiné i směrnici o vracení nelegálních migrantů a návrh na vytvoření modrých karet pro vysoce kvalifikované pracovníky. Na jedné straně má tedy migrační politika odrazovat od nelegální migrace a na straně druhé usnadňovat migraci legální.
V Evropské unii žije podle odhadů Evropského parlamentu 4,5 až 8 milionů nelegálních přistěhovalců. Nelegální migranti přitom tvoří značný podíl pracovní síly zejména v takových odvětvích jako je zemědělství, stavebnictví a pohostinství.
Návrh na vytvoření „směrnice o sankcích“ počítá se zavedením minimální pokuty, kterou členské země budou muset uložit firmám, které zaměstnávají nelegální pracovní sílu. Výše pokut bude odstupňovaná podle počtu nelegálních migrantů, které daná firma zaměstnává. Zaměstnavatelé budou v první řadě muset za nelegální zaměstnance dorovnat nezaplacené daně a příspěvky na sociální zabezpečení a nebudou navíc maximálně po dobu pěti let moci dostávat veřejné zakázky a po stejnou dobu nebudou moci získat ani státní pomoc.
Pro zaměstnavatele, kteří by nelegální migranty zaměstnávali opakovaně, zaměstnávali jich velké množství nebo se prokazatelně dopouštěli násilí, vykořisťování nebo obchodu s lidmi, směrnice počítá i s trestním stíháním.
Poslanci navíc chtějí, aby za využití nelegální pracovní síly subdodavatelem byly odpovědné obě smluvní strany. Za tímto účelem připojili ke směrnici dodatek, který zpřísňuje postihy pro zaměstnavatele nezletilých migrantů s neregulerním statutem.
Členské země by podle návrhu měly být povinny nelegálním pracovníkům umožnit podání stížnosti na zaměstnavatele. Poslanci říkají, že by nelegálním migrantům v tomto ohledu mohly pomoci neziskové společnosti aniž by se přitom vystavily právním postihům za napomáhání k nelegální činnosti.
Evropský parlament dále členské země vyzval, aby bez ustání situaci sledovaly a prováděly „dostatečné množství účinných inspekcí“.
Text, který i s dodatky tento týden schválil výbor Evropského parlamentu, by se měl stát vodítkem pro jednání s Radou, kde se zaváděním trestních postihů nesouhlasí Německo, Polsko, Švédsko a Nizozemsko.
Zpravodaj Claudio Fava již ale zahájil jednání s francouzským předsednictvím tak, aby došlo ke schválení směrnice již v prvním čtení a dokument mohl být přijat na prosincovém zasedání EP.
