inzerce
„Protikorupční balíček je směšný,“ zahajuje zostra včerejší diskusi pořádanou Asociací malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) ČR předseda ODS Mirek Topolánek. „Musíme zmenšit prostor pro korupci. Řešme příčiny, ne důsledky,“ dodává. Podle Topolánka je nezbytné zmenšit vládu, snížit přerozdělování a „počet razítek“.
Protikorupční balíček předložila Fischerova vláda a 10. února prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Podle Ministerstva vnitra nemají v současné době osoby zapletené do organizované kriminality (včetně korupce) dostatečnou motivaci k jejímu odhalení, a proto chce vláda zavést nový institut tzv. korunního svědka (za určitých okolností si může zajistit beztrestnost) a tzv. protikorupčního agenta a upravit některé lhůty tak, aby mohla policie i nadále využívat odposlechy u závažných trestných činů.
V jaké podobě a jestli vůbec soubor vládních opatření projde, zatím není zřejmé – každopádně poslanci avizovali, že mají v rukávu řadu pozměňovacích návrhů, které směřují hlavně k obavám o možné zneužití nových institutů.
S Topolánkem souhlasí i šéf zelených Ondřej Liška. „Protikorupční balíček je pouze hra na boj proti korupci,“ říká s tím, že místo na represi musíme sázet na transparentnost. K veřejným zakázkám by měly mít přístup pouze společnosti s jasnou vlastnickou strukturou, tvrdí šéf zelených. Navíc tendry musí být podle Lišky mnohem transparentnější – navrhuje, aby se automaticky rušily pokud se jich v závěrečném kole nebudou účastnit aspoň tři firmy.
Podle Jaromíra Drábka z TOP 09 jsou ale podobné „umělé bariéry“ kontraproduktivní. „Firem, které budou dělat křoví, mohou být desítky,“ říká a obratem nabízí recepty jeho strany na korupci: veškerá dokumentace k veřejným zakázkám na internetu, žádné obchodní tajemství, cena za zakázku zveřejněná hned a kompletní smlouva do 30ti dnů.
Poslanci za TOP 09 hodlají podle Drábka tyto změny prosazovat – podobně jako zástupci ostatních stran – do projednávaného zákona o veřejných zakázkách, který je na programu sněmovny už dnes.
Zrušit akcie na doručitele?
V poslední době se v souvislosti s korupcí hodně diskutuje o zrušení tzv. akcií na doručitele (majitele), které mohou měnit – na rozdíl od akcií na jméno – svého vlastníka pouhým předáním z ruky do ruky (podrobnosti zde). Právě při veřejných zakázkách se objevuje podezření, zda firmy, které se tendrů účastní, nejsou napojeny na jejich zadavatele.
V Poslanecké sněmovně nyní sílí hlasy po omezení nebo úplném zrušení akcií na majitele – zatímco pravice je pro první možnost, levice (a zelení) pro druhou. Dnes ve sněmovně v prvním čtení prošel zákon zelených a sociálních demokratů, který předpokládá, že budou zrušeny do konce roku 2011.
„Kdo chce veřejné peníze, musí se svléci do naha. Kdo od státu nic nechce, toho ale stát nesmí šikanovat,“ tvrdí Mirek Topolánek s tím, že je nutné nastavit „polopropustné zrcadlo“ - občané mají mít možnost vidět úředníkům „až do žaludku“, ale úředníci by měli mít jen velmi omezené informace o občanech (teď je ale podle Topolánka praxe spíš opačná).
Komunisté se zásahů do soukromí občanů nebojí a nadále prosazují zavedení majetkových přiznání pro lidi, jejichž majetek přesáhl určitou částku, jak včera potvrdil poslanec za KSČM Václav Snopek.
Chybí vůle
Diskusí a návrhů, jak zatočit s korupcí, tu už byla spousta, ale ta bují dál, jak minulý týden ukázal průzkum ASMP ČR, na který navazovala včerejší debata. Podle 60 % malých a středních podniků nelze získat veřejnou zakázku bez korupce (EurActiv 25.2.2010). Proč je situace tak špatná?
„Sebelepší recept nikdo neuvedl do praxe. Chybí skutečná politická vůle se s korupcí poprat,“ říká bývalá nejvyšší státní zástupkyně a dnes stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová.
„Máme velmi nízký počet objasněných případů,“ doplňuje Markéta Reedová z Věcí Veřejných, která měla velmi negativní zkušenost při prosazování transparentnosti na pražském magistrátu. „Zakázky na webu byly, ale už tam zase nejsou. Úředníci je tam nechtějí,“ říká Reedová.
Podle ní by pomohlo (a problém s tím neměli ani ostatní účastníci diskuse), kdyby se rozšířily pravomoci NKÚ. Dalším receptem může být efektivnější využívání pravomocí ministerstev – respektive platného zákona o finanční kontrole, shodli se řečníci.
Podle Radima Bureše z Transparency International, který se podílel na přípravě zmíněného průzkumu AMSP ČR, je ale nevůle veřejné správy s problémem korupce něco skutečně udělat stále zjevná. „Proč ten průzkum neudělal stát? Proč je Česko jednou z pouhých 19 členských států OSN, které neratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci?“ ptá se Bureš.
S korupcí souvisí také zákon o lobbingu, který dnes ve sněmovně prošel v prvním čtení (EurActiv 25.1.2010).
