Petr Očko: Podpora podnikatelů je důležitá, je spojena s konkurenceschopností a zaměstnaností

• Jaké jsou priority Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro budoucí kohezní politiku (2014-2020) a co by se z pohledu podnikatelů mělo z evropských fondů financovat? 

Podpora podnikatelů je velmi důležitá, zejména i proto, že je úzce spojena s konkurenceschopností a zaměstnaností. MPO při určování svých priorit pro budoucí model politiky soudržnosti vycházelo z evropské hospodářské Strategie Evropa 2020, která má tři základní cíle. Nám je nejbližší cíl, který se týká inteligentního růstu ekonomiky založené na znalostech a inovacích.  

V národních prioritách, které na podzim schválila vláda, jsou pro nás důležité tři rámcové oblasti: inovační podnikání, tedy podnikání založené na výzkumu a vývoji, podpora infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice a podpora internacionalizace, tedy toho, aby se české podniky mohly zapojovat do globálních řetězců různého typu. Třetí, ale neméně důležitou prioritou, je energetika, kde bych poukázal zejména na dva body: energetické úspory a inovace v oblasti energetiky.

• Ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou na jaře letošního roku představilo MPO, se uvádí, že Česká republika by cíle, jež tento dokument obsahuje, ráda naplňovala i za pomoci evropských fondů. Existuje již nějaká představa, jak by se to dalo provést?  

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti představuje do značné míry jeden ze strategických podkladů pro plánování dalšího programovacího období. Tvoří ji více než čtyřicet projektů, z čehož se zhruba deset nějakým způsobem týká podpory podnikání či inovací. Jsou to témata, která by v příštím sedmiletém programovacím období EU měla být řešeno více, než jak se děje nyní. Zdůraznil bych zejména transfery technologií či spolupráci univerzit s malými a středními podniky. Konkrétně sem spadá například i pilotní projekt tzv. seed fondu, který má podpořit kapitálový vstup do nově vznikajících inovačních firem. 

• Národní priority, na které by Česká republika chtěla v příštím programovém období vynakládat prostředky z evropských fondů, se nyní rozpracovávají do operačních programů. MPO v současné „sedmiletce“ řídí jeden operační program – Operační program Podnikání a inovace (OPPI). V současné době je už téměř jisté, že počet operačních programů, kterých je nyní 26, bude snížen… Zajímalo by mne tedy, existuje-li už nějaká představa, jak by to mohlo ve výsledku vypadat? Podle našich informací je totiž možné, že bude vyvíjen určitý tlak spíše na regionální programy než tématické…

Máte pravdu, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v současné době priority, které v září schválila vláda, rozpracovává. Variant, které se nabízejí, je ale hodně. MPO je v každém případě přesvědčeno, že má smysl, abychom zachovali operační program, který se bude zaměřovat na inovace a podnikání. Všichni také víme, že v programovém prohlášení vlády je napsáno, že počet operačních programů se má zredukovat, ale jak to bude ve výsledku s operačními programy vypadat, v tento moment opravdu nevím.  

Je ale možné, že vedle našeho operačního programu, který může být inovován a třeba mít i jiný název, a dalších tematických programů, bude existovat určitá forma regionálního programu, který bude komplementární. Mělo by platit, že role budou jasně rozdělené, bude jasno, na jaké úrovni se mají intervence implementovat, a regionální dimenze by měla vždy do nějaké míry vycházet z národních strategií.

• Inovace zasahují i do zájmové oblasti ministerstva školství (OP Výzkum a vývoj pro inovace). Rýsuje se nějaká větší spolupráce mezi těmito tématickými programy? 

S Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), a i s dalšími rezorty, dlouhodobě spolupracujeme. Do gesce MŠMT spadá podpora výzkumu a vývoje primárně ve vztahu k akademické sféře a MPO podporuje stejné téma ve firemní sféře. Rozdělení je tedy jasné a i z toho důvodu spolupráce funguje. 

Jak už jsem ale říkal, jednou z našich priorit je také posílení spolupráce výzkumné a podnikatelské sféry. A myslím, že v této oblasti se také dokážeme domluvit. V současné chvíli ale nedokážu říct, jestli tu v příštím programovém období bude v této souvislosti jeden nebo více operačních programů.   

• Věnujme se ještě chvíli operačním programům, resp. OPPI, který MPO spravuje. Evropská komise v nedávné době odblokovala čerpání evropských dotací právě z tohoto programu. Proplácení prostředků bylo zastaveno kvůli procedurálním nejasnostem. O co konkrétně šlo?

Ano, skutečně se jednalo o procedurální problémy, konkrétně pak ve dvou základních oblastech:

technická pomoc a změny projektů. Co se týče technické pomoci, Evropská komise zde postrádala ujištění o efektivním managementu projektů a neúplnost příslušného modulu v informačním systému. To bylo způsobeno tím, že tento modul pro technickou pomoc je trochu odlišný od ostatních modulů v systému a doprogramovával se až dodatečně. Nyní už obsahuje vše potřebné.

V případě změny řízení projektů se jednalo o tzv. výjimky z některých metodických pravidel, které ale doplatily spíše na nevhodné pojmenování. Nejednalo se totiž ani tak o výjimky v pravém slova smyslu, které samy o sobě evokují něco negativního, jako spíše o změny projektu. S Komisí jsme si to ale vysvětlili a nyní je to v již v pořádku.

• Ano, v případě OPPI bylo čerpání evropských prostředků pozastaveno kvůli technickým problémům, ale jiné operační programy, které potkal stejný osud, měly potíže mnohem vážnějšího charakteru, například s transparentností při zadávání veřejných zakázek. V budoucím programovém období bude tedy nutné provést nějaké hlubší systémové změny, aby se tato situace neopakovala. Jak to vidíte vy? 

Nemyslím, že situace dnes je systémově špatná – myslím, že MMR odvádí dobrou práci v řešení problémů, které se v průběhu implementace objevují. Podle mého názoru by zřejmě z obecného hlediska pomohlo větší sjednocení pravidel pro žadatele a příjemce dotací, protože v současné době funguje každý operační program trochu jinak. V tomto ohledu má smysl centralizace metodických postupů. 

Na druhou stranu ale platí, že každý operační program je opravdu jiný. Například na Ministerstvu dopravy se z evropských fondů financují velké infrastrukturní projekty, jež si žádají jiný způsob řízení a do jisté míry individuální přístup, poněvadž schválení každého velkého projektu je potřeba vyjednat s Evropskou komisí. Je to tedy vždy hledání rovnováhy mezi snahou o co největší jednoduchost přístupu díky centrálním metodikám na jedné straně a na straně druhé snahou o flexibilitu, která zohlední specifika příjemců daného programu. 

Uvědomuji si ale, že je to obtížné a musíme si vždy dát pozor, abychom si to na národní úrovni příliš nezkomplikovali.  

• Vytipovali jste v současném programovém období nějaké administrativní překážky, kterých byste se chtěli v dalším období vyvarovat?   

Všichni chceme, aby byla pravidla jednodušší. Problém ale spočívá v tom, že implementační struktura, jak je nastavena v nařízeních a navíc ještě v kombinaci s českou legislativou, je pak složitá. Každý operační program má několik svých metodických pokynů, které se mění. Do jisté míry se vyvíjí i názor Komise na některé metodické otázky, například finanční nástroje. Zároveň se mění i české zákony. 

Kvůli složitosti pravidel pro hodnocení projektu a pro výběrová řízení je někdy snadné udělat chybu. I když se v poslední době hodně mluví o tom, že Česká republika si v čerpání unijních prostředků nevede příliš dobře, tak věřím, že obrázek je ve skutečnosti pozitivnější. 

• Teď trochu z jiného soudku. Evropská komise nedávno předložila návrh nařízení k budoucí kohezní politice. Najdou se v něm body, k nimž má MPO nějaké výhrady a které byste chtěli změnit? 

Vzhledem k tomu, že návrh Komise vychází ze strategie Evropa 2020 a jejích priorit, která hovoří hodně o inovacích a úsporách energie, MPO celkem vyhovuje. Zároveň se tu zmiňuje i pro nás důležitá podpora malého a středního podnikání. 

Vy se ale ptáte na body, které se nám nelíbí. V zásadě lze říct, že tu není nic, co by MPO nějak vysloveně poškozovalo. U některých záležitostí, jako jsou například kondicionality (zjednodušeně řečeno, návrh podmiňuje vyplácení peněz z fondů EU např. reformami, které by stát v určité oblasti musel přijmout; pozn. red.) nebo tzv. place-based přístup (politika vychází z potřeb daného území; pozn. red.), budeme samozřejmě ctít pozici České republiky.  

Otázkou je, jak se vyvine nastavení finančních revolvingových nástrojů. Podle nás mají velký smysl, ale na druhé straně je pravdou, že se s tím v tomto programovacím období potýkáme, protože se metodika postupně vyvíjí i ze strany Evropské komise. Myslíme si, že je především vhodné, aby tyto nástroje byly nastaveny v souladu s tržními principy.