Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Evropský akt pro malé a střední podniky


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: jscreationzs

Francouzskému předsednictví se vloni na podzim podařilo prosadit přijetí Aktu pro malé a střední podniky, jehož cílem je zlepšit podmínky pro tento typ podniků a posílit tím evropskou ekonomiku. Zástupci malých a středních podniků ale už od počátku tuto iniciativu vnímají jen jako dalšího „papírového tygra“.

inzerce

(Zveřejněno 9.11.2009; neaktualizováno)

Poslední kroky:

  • 19.-20. března 2000: summit EU v Santa Maria da Feira schválil Evropskou chartu malých podniků,
  • 9. listopadu 2005: Komise představila svoji novou politiku pro malé a střední podniky pod heslem „Nejprve mysli na malé“,
  • 25. července 2008: Komise vydala sdělení nazvané Akt pro malé podniky (Small Business Act, SBA),
  • 11.-12. prosince 2008: summit EU schválil Akt pro malé podniky.
  • 20. ledna 2009: výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti schválil evropský status soukromých společností.

Souvislosti:

Malé a střední podniky, které jsou definované jako společnosti s méně než 250 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů euro, jsou obecně považovány za páteř evropské ekonomiky. Malé a střední podniky dohromady tvoří 99% všech evropských podniků a vytváří tři čtvrtiny veškerých pracovních míst.

Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost, která byla přijata v roce 2000 a jejímž cílem bylo vytvořit z EU „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku světa do roku 2010“, jako první uznala potřebu posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků.

Na summitu v portugalské Santa Maria da Feira v červnu 2000 schválili lídři EU Evropskou chartu malých podniků, která je prvním politickým dokumentem, který se snaží v Evropě vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání.

Mezi mnoho následných aktivit v této oblasti patří také strategie pro „lepší regulaci“ z března 2005, která se pokusila o snížení nákladů malých a středních podniků snížením administrativní zátěže, které tyto podniky čelí.

V listopadu 2005 Komise představila novou politiku pro malé a střední podniky nazvanou „Nejprve mysli na malé“, která se zaměřuje na podporu podnikání a podnikatelských dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení. Tato politika se zaměřuje na zlepšení přístupu malých a středních podniků na trh, na zjednodušení legislativy a na lepší zapojení malých a středních podniků do 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj (7.RP).

Evropská rada posvětila tuto politiku na svém summitu v březnu 2006 s tím, že podpořila vznik jednoho kontaktního místa pro registraci podniků a také opatření na snížení výdajů a doby potřebné k založení podniku.

Poté, co v říjnu 2007 vyhodnotila dosavadní úspěchy této politiky, se Evropská komise rozhodla vypracovat návrh Aktu pro malé a střední podniky, který zveřejnila v červnu 2008. Cílem bylo pokusit se sjednotit stávající iniciativy do jednoho legislativního dokumentu. Zároveň s tím představila Komise řadu nových opatření, která mají postavení malých a středních podniků dále posílit.

Konkrétní text Evropského aktu pro malé a střední podniky byl přijat na setkání ministrů průmyslu EU 1. prosince 2008.

Témata:

Francouzské předsednictví a Evropský akt pro malé a střední podniky

Smyslem Aktu je změnit evropské politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst takovým způsobem, aby do budoucna před velkými průmyslovými podniky upřednostňovaly právě malé a středně velké firmy. Iniciativa tím reaguje na obavy z úbytku pracovních míst v důsledku konkurence ze strany zemí jako je Čína, v nichž jsou náklady na pracovní sílu výrazně nižší než v Evropě a řada velkých průmyslových podniků tam přesouvá svou výrobu.

Přijetí Aktu pro malé a střední podniky se stalo také prioritou francouzského předsednictví, kterému se nakonec také na prosincovém summitu (11.-12. prosince 2008) podařilo získat pro tento návrh podporu všech členských zemí EU.

Deset hlavních zásad evropského Aktu pro malé a střední podniky

Jádro evropského Aktu pro malé a střední podniky tvoří následující principy:

  • vytvořit takové prostředí, které podnikání oceňuje a uznává,
  • zajistit, aby poctiví podnikatelé, kteří v minulosti zbankrotovali, dostali druhou šanci,
  • začlenit politiku „Nejprve mysli na malé“ do všech oblastí legislativy,
  • zajistit, aby veřejná správa lépe reagovala na potřeby malých a středních podniků,
  • přizpůsobit veřejné nástroje politik potřebám malých a středních podniků, především usnadnit jejich přístup k veřejným zakázkám a lepšímu využití státní pomoci,
  • vytvořit takové právní prostředí, které by podporovalo včasné platby v obchodních transakcích,
  • pomoci malým a středním podnikům lépe využívat výhod plynoucích z jednotného trhu,
  • podporovat zlepšování dovedností a inovací ve všech jejich formách,
  • umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí v příležitosti,
  • umožnit malým a středním podnikům využívat růst trhů.

Čtyři legislativní návrhy

Evropský akt pro malé a střední podniky má podobu sdělení Komise. Nejde tedy o závaznou směrnici nebo nařízení. S tím ale podnikatelé příliš spokojení nejsou. Obávají se totiž, že v takovém případě půjde jen o dalšího „papírového tygra“.

Balíček tvoří čtyři legislativní návrhy:

  • nařízení o všeobecné blokové výjimce pro udílení veřejné podpory (GBER),
  • nařízení, které vytvoří statut evropské soukromé společnosti (SPE) a usnadní tak vznik malých a středních podniků a zároveň zjednoduší podmínky pro jejich fungování na evropském trhu,
  • směrnice o snížených sazbách DPH na místně dodávané služby a služby náročné na pracovní sílu (jedná se o takové služby, které poskytují nejčastěji malé a střední podniky),
  • novela směrnice o opožděných platbách, která zajistí, aby malé a střední podniky dostávaly za veškeré obchodní transakce zaplaceno včas.

Omezení byrokracie

Základním prvkem celého Aktu pro malé a střední podniky je strategie Evropské komise známá pod názvem „Lepší regulace“, jejíž cílem je snížit do roku 2012 administrativní zátížení podniků o 25 %.

Jak vyplývá z celé řady průzkumů, snížení byrokracie malé a střední podniky považují za vůbec nejdůležitější. Některé zprávy uvádějí, že administrativní zátěž a regulace na malé a střední podniky dopadá více než na velké. Odhaduje se, že zatímco v případě velkého podniku dosahují náklady spojené s administrativou výše 1 eura na zaměstnance, v případě malého či středně velkého podniku se jedná již o 10 eur na jednoho zaměstnance.

V roce 2007 Komise ustavila pracovní skupinu složenou z externích expertů, která se zaměřila výhradně na snižování byrokracie. Komise tvrdí, že přijatá opatření pomohla snížit administrativní náklady v průměru z 813 eur za rok v roce 2003 na 554 eur v roce 2007 (ve státech staré EU-15). Podnikatelé ale chtějí více.

V březnu 2009 Komise oznámila, že se navrhne zjednodušení účetních pravidel, kterými se řídí malé podniky a živnostníci. Komise dodala, že toto opatření by každému podniku mělo ročně ušetřit 1.200 eur.

Zavádění nových zákonů v jeden den

Jedním z opatření, o kterém Komise uvažuje, a které má podnikatelům snížit administrativní zátěž je princip společných dat vzniku, což by znamenalo, že se nová legislativa bude zavádět jen v několika málo předem určených dnech v roce. Pro malé a střední podniky pak bude jednodušší sledovat vznik nových pravidel, která se jich týkají.

Statut evropské soukromé společnosti

Vysoké náklady a různé administrativní požadavky brání malým a středním podnikům působit ve více zemích EU najednou. Přestože malé a střední podniky tvoří 99 % všech společností a podniků v EU, pouze 8 % z nich se angažuje v přeshraničním obchodě a pouze 5 % z nich má v zahraničí dceřinou firmu nebo je podílníkem nějakého podniku. Nic jako jednotný evropský trh tak pro většinu malých a středních podniků vlastně stále neexistuje.

Statut evropské soukromé společnosti, který je součástí Evropského aktu pro malé a střední podniky, by zjednodušil právní rámec a umožnil založit takový podnik, který by se mohl ve všech členských zemích řídit stejnými pravidly a principy.

Minimální kapitálový požadavek nutný pro založení evropské soukromé společnosti je stanoven na jedno symbolické euro.

Francie v době svého předsednictví za vytvoření statutu evropské soukromé společnosti u zdrženlivé Evropské komise tvrdě lobbovala. Podniky tento krok přijaly vřele, ale přesto stále není jisté, zda bude nařízení schváleno, protože se proti němu staví několik členských států.

Omezení opožděných plateb

Změna směrnice o opožděných platbách, která byla původně přijata v roce 2000, je nejméně sporným legislativním návrhem Evropského aktu pro malé a střední podniky. Novela směrnice, kterou Komise zveřejnila v dubnu 2009, je navržena tak, aby každý malý podnik dostal zaplaceno za jakoukoliv obchodní transakci do 30 dnů.

Novelizace této směrnice byla hlavním požadavkem malých a středních podniků, které jsou platební neschopností ohroženy více než velké firmy. Kvůli nedostatku financí je řada malých a středních podniků nucena ukončit svou činnost během prvních dvou let od doby svého vzniku.

Snížení sazeb DPH

Jedním z nejobtížněji vybojovaných návrhů je směrnice o snížených sazbách DPH pro lokálně dodávané služby a služby náročné na pracovní sílu, jejíž návrh Komise představila 8. července 2008. Představení návrhu této směrnice předcházel silný lobbing ze strany Francie.

Směrnice, kterou nakonec členské země odsouhlasily v březnu 2009 pod vedením českého předsednictví, umožní všem členským státům používat sníženou sazbu DPH na úrovní 5% u služeb náročných na pracovní sílu – jako jsou například kadeřnictví, domovní úklid a renovace, autoservisy a obsluha v restauracích – které jsou poskytovány především malými a středními podniky.

Výjimky z pravidel pro udílení veřejné podpory

Toto nařízení, které se zaměřuje na zjednodušení současných pravidel a na zvýšení přímé podpory z 15 % na 20 %, by zprostilo malé a střední podniky povinnosti informovat předem Brusel o veřejné podpoře v oblastech jako je školení, věda a výzkum, regionální podpora a zaměstnanost.

Návrh nařízení o všeobecné blokové výjimce pro státní podporu by osvobodil od nutnosti předchozího oznámení ty kategorie, které jsou zahrnuty ve stávajících nařízeních. Toto nařízení bylo přijato Komisí spolu se směrnicí o snížené sazbě DPH. Stejně tak je považováno za problematické, protože různá generální ředitelství Komise se nemohou shodnout na tom, jestli je toto nařízení v souladu nebo rozporu s evropským právem na ochranu hospodářské soutěže.

Lepší přístup k financím

Získání lepšího přístupu k finančním zdrojům patří mezi nejdůležitější požadavky malých a středních podniků. Tato skutečnost je ještě zdůrazněna globální finanční krizí, protože krize „stěžuje a zdražuje přístup k půjčkám, které jsou nutné k financování dlouhodobých strategických investičních plánů“.

V září 2008 se ministři financí členských států EU shodli na rozšíření pole působnosti Evropské investiční banky (EIB) v oblasti pomoci malým a středním podnikům a také zdvojnásobili možnost financování na 60 miliard euro. Tato částka má být použita do konce roku 2011 a je speciálně určena pro malé a střední podniky.

Evropská investiční banka se během globální finanční krize vyvinula v hlavní zdroj financí pro malé s střední podniky. V únoru 2009 představila EIB schéma, které poskytne v příštích třech letech 30 miliard euro.

Snazší účast na veřejných zakázkách

Zjednodušení zapojení malých a středních podniků do zadávání veřejných zakázek napříč Evropou je dalším klíčovým bodem Evropského aktu pro malé a střední podniky. Francie původně navrhovala okopírovat americký systém, ve kterém je stanoven podíl (23%) veřejného trhu, který připadá malým a středním podnikům. Francie ale na začátku tohoto roku tento návrh stáhla, protože čelila jednoznačné opozici liberálních států Unie, které se staví proti jakékoliv formě státních intervencí do ekonomiky.

Toto opatření by také bylo v rozporu s mnohostrannou dohodou ohledně zadávání veřejných zakázek, kterou uzavřela EU spolu s dalšími 27 zeměmi, a která zavazuje vlády otevřít zadávání veřejných zakázek mezinárodní konkurenci.

Francie se nicméně odkazuje na skutečnost, že některé smluvní strany včetně některých hlavních obchodních parterů Evropy, dostaly výjimku umožňující jim podporovat domácí subjekty při přidělování kontraktů. Francie chce, aby Komise vyjednala pro evropské společnosti stejnou výjimku.

„Nás požadavek na vyjednání osvobozující doložky trvá, je třeba, aby se evropské malé a střední podniky dostaly na stejnou pozici v porovnání s americkými, kanadskými, japonskými či korejskými společnostmi“, řekl francouzský náměstek ministra pro podnikání a zahraniční obchod Hervé Novelli.

Francie také podporuje návrh Komise na další otevření trhu v těchto zemích a trvá na principu reciprocity. „Měli bychom ustanovit systém, v němž budou naše veřejné trhy dočasně uzavřenější zahraničním firmám se sídlem v zemích jejichž veřejné trhy jsou nám uzavřeny“ dodal Novelli.

Nevyřešené otázky: implementace je nyní klíčová

Navzdory všeobecně příznivým stanoviskům vůči Evropskému aktu pro malé a střední podniky, podnikatelé poukazují na množství nevyřešených otázek, jako jsou například malý pokrok v oblasti patentu Společenství či nedostatek finančních zdrojů pro podporu Evropského aktu pro malé a střední podniky.

Protože podnikatelské organizace předpokládaly, že Evropský akt pro malé a střední podniky bude schválen všemi členskými státy v prosinci 2008 a přijat Evropským parlamentem v první polovině roku 2009, tak se již snažily vyjasnit národním vládám, že na nich bude splnění implementačního břemene. Když vezmeme v potaz pokračující finanční krizi dohromady s chřadnoucími ekonomikami, tak je pohotová implementace tohoto aktu ještě více naléhavá.

Stanoviska:

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že sdělení Komise je „zásadním milníkem“ pro oblast implementace Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, který poskytne 23 milionům evropských malých a středních podniků „méně byrokracie a více vřelých uvítání“ (to by možná zasloužilo lepší překlad, originál: less red tape and more red carpet).

Komisař pro podnikání a průmysl Gunter Verheugen popsal Evropský akt pro malé a střední podniky jako „konečný krok nové politiky“, která je „posunuje o skok kupředu“ tím, že zcela uvolňuje jejich potenciál. Byl „nejvyšší čas“ pro to, aby se politika příznivá pro malé a střední podniky stala „hlavní politikou“ v EU, Verheugen dodal.

Ve společném dopise předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi britský premiér Gordon Brown a francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřili svoji podporu pro iniciativu Komise a zdůraznili, že zajištění nepřetržitého rozkvětu pro malé a střední podniky je „klíčové pro budoucí prosperitu evropských ekonomik“.

Sarkozy s Brownem ale také vyjádřili své znepokojení nad přístupem k obchodním půjčkám a k rizikovému kapitálu s tím, že označili současný stav jako daleko od ideálního. „Trh sám o sobě není schopen poskytnout dostatečné množství financí potřebných k rozjetí či expanzi pokrokových, růstových podniků“. Tyto obtíže při přístupu k obchodním financím byly ještě prohloubeny současnou situací na finančních trzích“, oba dodali s poukazem na světovou finanční krizi.

Koordinátor Evropské lidové strany (EPP) pro oblast právních záležitostí, Klaus-Heiner Lehne, který je zároveň autorem parlamentní rezoluce o malých a středních podnicích, řekl: „Je velmi důležité, aby pokud možno Evropský akt pro malé a střední podniky neobsahoval žádné zmínky o vnitrostátním právu, aby se zamezilo právní fragmentaci“.

Zástupci malých a středních podniků jako například Evropská asociace řemeslníků a malých a středních podniků (UEAPME) pochválili iniciativu Komise a dodali: „Navzdory některým nedostatkům, které by měly být v příštích měsících odstraněny, má Evropský akt pro malé a střední podniky potenciál posunout politiku směřovanou na tyto podniky o stupeň výše“.

Na rozdíl od Komise vidí ale podnikatelé Evropský akt pro malé a střední podniky spíše jako první než poslední krok nové politiky. Evropský akt je „základním minimem“, uděláno může být mnohem více, řekl EurActivu Luc Hendrichs z UEAPME.

Hendrichs lituje toho, že tento akt nemá formu právně závazného dokumentu, ale zároveň upustil od dřívějšího prohlášení, že bez právně závazného charakteru nebude Akt pro malé a střední podniky ničím víc než „papírovým tygrem“.

BussinesEurope, evropská podnikatelská lobistická skupina, také vyjádřila svou spokojenost s iniciativou Komise a dodala, že Evropský akt pro malé a střední podniky ztotožňuje „ty pravé priority pro uvolnění potenciálu malých a středních podniků“.

Eurochambres, která zastupuje více než 19 milionů společností po celé Evropě, řekla že Evropský akt pro malé a střední podniky „uspěl při identifikaci nejdůležitějších oblastí zájmu pro evropské malé a střední podniky“. Na druhé straně Eurochambres kritizuje tento akt za selhání výslovně poukázat na nutnost zlepšení flexibility pracovních trhů.

Reifner Hoffman, zástupce generálního sekretáře Evropské konfederace odborových svazů (ETUC), řekl, že je „velmi znepokojen“ ohledně práv pracovníků podílet se na podílech na zisku v Evropských soukromých společnostech.

„Obzvláštní nebezpečí vidíme v tom, že firma jednoduše přesune svou poštovní schránku či bude sídlo společnosti přesunuto do zahraničí za účelem uniknutí právu pracovníků na podílení se na podílech na zisku. Nehodláme akceptovat takové vyhnutí se právům pracovníků“.

Nebyly přiřazené žádné záznamy

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top