inzerce
(Zveřejněno 21.1.2007)
Nejnovější vývoj a další kroky:
- 1. prosince 2005 byl předložen návrh směrnice o novém právním rámci;
- 5. prosince 2005 zveřejnila Komise Bílou knihu o budoucnosti finančních služeb;
- 1. ledna 2006 vstoupí v platnost pravidla pro mezinárodní převody až do výše 50.000 eur;
- do roku 2008 mají být zavedeny nové platební nástroje pro JPZ, které připravuje Evropská rada pro platby (ERP; European Payments Council);
- ERP počítá s úplným vytvořením jednotné evropské infrastruktury kolem roku 2010.
Souvislosti:
Obecně
Cíl: jednotná platební zóna pro transakce v rámci Evropské unie
Důvod: umožnit evropským občanům v jakékoliv členské zemi realizovat platby jednotlivcům nebo firmám v jiné členské zemi stejně jednoduše, rychle a levně jako v případě podobné platby v rámci jednoho státu.
Nedostatky: rozdíly v zákonech a předpisech, nízká kompatibilita národních infrastruktur a technologií (mnoho operací s bankovními kartami a jejich zabezpečení dosud funguje pouze v rámci jedné země), bankovní a jiné poplatky, urovnávání sporů, přechod od zastaralých způsobů plateb (hotovostně nebo šeky) k novým elektronickým nástrojům.
Kroky k vytvoření jednotné platební zóny:
- Červenec 2002: Nařízení o mezinárodních platbách: poplatky za výběr hotovosti v bankomatech a poplatky za karetní operace v eurech musí být stejné jak pro mezinárodní, tak i domácí transakce. Existují však obavy, že banky pouze zvýšily poplatky za domácí transakce. Navíc vzrostl počet institucí, jež si účtují poplatky za používání bankomatů.
- Červenec 2003: Mezinárodní převody v eurech: stejně jak bylo uvedeno výše, poplatky u domácích i zahraničních transakcí musí být stejné (avšak pouze do výše 12.500 eur). K převodům se využívají tzv. IBAN (Mezinárodní číslo bankovního účtu) a BIC (Identifikační kód banky), které musí banka uvést na každém výpisu z účtu.
- Prosinec 2003: Návrh na změnu právního rámce pro platby realizované na vnitřním trhu: tento dokument obsahuje návrh na dokončení JPZ pro všechny druhy transakcí. Soustředí se rovněž na využití mezinárodních plateb po Internetu (tzv. e-plateb), plateb mobilními telefony (tzv. m-plateb) a na přímá mezinárodní inkasa z účtů. Připomínky k návrhu byly zveřejněné v březnu 2004.
- Říjen 2004: Akční plán prevence proti podvodům: obsahuje opatření k boji proti podvodnému jednání v bezhotovostním platebním styku, jako např. evropská telefonní linka k nahlášení ztracených nebo zcizených karet. Plán směřuje k užší spolupráci mezi orgány zajišťujícími vymahatelnost, k větší srozumitelnosti zákonů na ochranu dat souvisejících s prevencí proti podvodnému jednání a k vytvoření Evropské expertní skupiny pro prevenci proti podvodům.
- Prosinec 2005: Návrh směrnice o novém právním rámci pro platební služby (viz sekce Témata níže).
Témata:
Nový právní rámec pro platby (NPR)
Formulaci společných právních opatření pro platby a stanovení minimálních bezpečnostních opatření pro závazky a vyrovnání musí zajistit evropská legislativa. Proto Komise 1. prosince 2005 zveřejnila návrh, na jehož základě má vzniknout směrnice , která má vytvořit jednotný právní systém pro realizaci mezinárodních elektronických plateb (směrnice se nedotkne hotovostních plateb ani plateb šeky). Cílem je urychlit, zjednodušit a zlevnit platby do roku 2010 a tím snížit náklady pro spotřebitele. Evropská ekonomika tak má ušetřit 3%HDP, jež v současnosti představují náklady platebních operací.
Hlavní opatření:
- směrnice má být platná ve všech členských zemích, nejen v eurozóně;
- trh bude otevřen konkurenci; zprostředkování platebního styku tedy nebude vyhrazeno pouze bankám;
- pravidla budou standardizovaná a transparentní;
- veškeré platby (vyjma konverze měn) budou připisovány na účet ke konci dne, v němž se platba uskuteční;
- pravidla na ochranu spotřebitele jsou součástí směrnice. Pokud platba neproběhne, nebo je provedena chybně, je za ní přímo zodpovědný zprostředkovatel.
Infrastruktura
V současnosti mají všechny členské státy vlastní bankovní systémy, které fungují podle vlastních pravidel a využívají vlastní technologie. Evropská komise zastává názor, že proces integrace národních infrastruktur musí vést odvětví samotné a proto byla v roce 2002 za tímto účelem zřízena Evropská rada pro platby, kterou tvoří zástupci evropských bank a úvěrových sdružení.
Pokroky ERP:
- Květen 2002: Bílá kniha: nastiňuje třífázovou strategii, která zahrnuje přímé zpracování plateb, centrální zúčtování plateb prostřednictvím pan-evropské automatizované zúčtovací banky (PEACH), pan-evropský systém pro přímá inkasa z účtů (PEDD) a nahrazení národních platebních struktur jednotným celoevropským systémem.
- Září 2005: Rámec JPZ pro platební karty: má za cíl vytvořit soubor pravidel, jež umožní využívání všech bankovních a kreditních karet k platbám a výběrům hotovosti po celé EU.
- Září 2005: Schéma pro převody úvěrů v rámci JPZ a schéma pro přímá inkasa z účtů v rámci JPZ. Oba projekty mají za cíl vytvořit pan-evropský systém pro oba typy transakcí.
Je třeba poznamenat, že i když má být právní rámec připravený Komisí platný ve všech 25 členských zemích EU, strategie ERP se soustředí na platby v eurech. Platby, které zahrnují konverzi měn v nich tedy v současnosti nejsou obsažené.
Hotovostní platby a platby šeky
V současné době se stále více a více plateb realizuje prostřednictvím neustále se rozšiřující škály elektronických platebních prostředků (kartami, bankovními převody, Internetem nebo mobilními telefony). Zatímco hotovostní platby budou podle všeho existovat i nadále, používání šeků je na ústupu. Nový právní rámec navržený Komisí se proto týká pouze elektronických plateb.
E-peníze
Způsobů placení je stále více. Mnoho spotřebitelů dnes využívá internetového bankovnictví a platí kreditními kartami po telefonu nebo po Internetu. Další krůček představují platby prostřednictvím mobilních telefonů. Ty lze uskutečnit buď zadáním čísla kreditní karty, placením dalších služeb přímo z účtu za mobilní telefon (například zadáním čísla zobrazeném na prodejním nebo parkovacím automatu) nebo využitím předplacených služeb. Další možnost je uzavřít smlouvu se zprostředkovatelem platebních služeb o platbách prostřednictvím mobilního telefonu a používat jej jako jakousi virtuální kreditní kartu.
V roce 1997 Komise vydala Doporučení (pro členské státy jde o nezávazný dokument) o elektronických platbách, které má za cíl zlepšit ochranu spotřebitelů. Studie však prokázala, že doporučení nebyla aplikována.
14. července 2005 Komise zahájila revizi směrnice o e-penězích, aby zjistila, je-li směrnice stále aktuální vzhledem k technologickému vývoji, jako je například odklon od plateb prostřednictvím mobilních telefonů.
Stanoviska:
Komise by přivítala, aby jednotná platební zóna byla vytvořena co nejdříve a vyjádřila obavy, že samotné odvětví její realizaci zpomaluje. Charlie McCreevy, komisař pro vnitřní trh, si podle svých slov uvědomuje rozsah reforem a objem nezbytných investic, avšak zdůrazňuje, že v dlouhodibém období bude jejich přínos obrovský. Při zahájení realizace nového právního rámce komisař McCreevy uvedl, že pokud nebude dostatečně rychle dosaženo uspokojivého pokroku, Komise přistoupí k odpovídajícím „pobídkám“ pro zprostředkovatele platebního styku. Nespecifikoval však, jaký druh pobídek má na mysli.
Evropská bankovní federace (FBE) přivítala návrhy obsažené v NPR, avšak zdůraznila význam dosažení rovnováhy mezi požadavky na ochranu spotřebitele a náklady pro odvětví.
Evropská skupina spořitelních bank (ESBG) vyjádřila výslovnou podporu návrhům v právním rámci, avšak nelíbí se jí výraz „přímá zodpovědnost“ s tím, že jde o uvalení nepřiměřeně vysokých nákladů na zprostředkovatele plateb. Dále se ESBG domnívá, že požadavky uvalené na poskytovatele elektronických platebních služeb spíše povzbudí užívání hotovostních plateb, zatímco užívání elektronických plateb (které budou díky novým opatřením výrazně dražší) spíše poklesne.
Evropská rada pro platby uvítala iniciativu Komise k vytvoření nového právního rámce jako nezbytný krok směrem k jednotné platební zóně. Stejně tak přivítala i iniciativy o mezinárodních převodech úvěrů a přímých inkasech z účtů.
Eurocommerce konstatuje, že pokrok v úsilí o vytvoření jednotné platební zóny není dostatečně rychlý. Na jedné straně oceňuje transparentnost a lepší konkurenční prostředí, které budou vytvořeny směrnicí o NPR, na druhé straně však lituje, že směrnice neřeší otázky mezibankovních dohod a poplatků za výměnu.
Také evropská organizace spotřebitelů BEUC kritizuje zpoždění při zavádění jednotné platební zóny. Organizace zastává názor, že „EU zoufale potřebuje zvýšit efektivitu platebního styku, jeho bezpečnost a ochranu“. Na druhou stranu však ředitel BEUC Jim Murray označuje návrh na vytvoření NPR jako „odvážný krok správným směrem“.
Evropské parlamentní fórum k finančním službám varuje, že k rozsáhlým investicím, které jsou nezbytné v bankovním sektoru k tomu, aby JPZ začal fungovat, instituce přistoupí pouze tehdy, lze-li výnosy očekávat v dohledné době. Aby k tomu došlo, JPZ musí mít podporu ze strany firem (velkých i malých) a spotřebitelů napříč Evropou.
