inzerce
Krátce:
Evropská komise si vzala za cíl harmonizovat pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů napříč Evropou. Členské státy však projevují jen velmi malou ochotu vzdát se národních pravidel a ani spotřebitelské organizace nejsou příliš přesvědčené o tom, že bude mít většina občanů z harmonizace prospěch.
Nejnovější vývoj a další kroky:
- Rada pro konkurenceschopnost, která se konala 4. prosince 2006, navzdory původnímu plánu nenalezla politickou shodu.
- Na přelomu března a dubna 2007 má být na žádost Evropského parlamentu dokončeno vyhodnocení dopadů pozměněného návrhu směrnice.
- Německé předsednictví bude usilovat o nalezení kompromisu v Radě pro konkurenceschopnost, která se sejde ve dnech 21.-22. května 2007.
Souvislosti:
Stávající směrnice o spotřebitelských úvěrech pochází z roku 1987. Od té doby byla dvakrát doplněna dodatky. Výsledkem jsou pravidla, která jsou příliš komplexní a neberou ohledy na významný nárůst objemu poskytovaných spotřebitelských úvěrů, ke kterému došlo od 80. let.
Komise se od roku 2002 pokouší přepracovat současné tři směrnice do jedné jednodušší. Původní návrh z roku 2002 Parlament připomínkoval 150 dodatky. Na základě toho byl přepracován, avšak ani poté nenalezl potřebnou podporu.
V říjnu roku 2005 byl přepracován podruhé a byly do něj zaneseny všechny stávající připomínky Evropského parlamentu. I tak je ovšem značně nejisté, zda bude nakonec přijat. Legislativa na ochranu práv spotřebitele je v jednotlivých členských státech odlišná a vychází z různých národních tradic. Některé členské státy se proto obávají, že vyšší míra harmonizace povede k omezení ochrany práv spotřebitelů. To je také důvod, proč Rada ministrů nepřijala 4. prosince 2006 žádné rozhodnutí.
Témata:
Cíle nové legislativy
Od druhé poloviny 80. let se podoba spotřebitelského úvěru dramaticky proměnila a tento typ úvěru se začal těšit velké oblibě. V současné době existuje řada nových úvěrových nástrojů: splátkové úvěry, platební karty s odloženou splatností/kreditní karty, hotovostní úvěry a nástroje pro povolené přečerpání. Některé z těchto nástrojů pokrývá částečně i dosud platná směrnice.
Stávající směrnice navíc nesplňuje požadavky jednotného trhu. Stanovuje pouze základní standardy na ochranu spotřebitele - v řadě členských států jsou uzákoněné vyšší standardy. Pravidla pro spotřebitelské úvěry jsou tak v Evropě vnitřně odlišné a příliš komplexní a ve výsledku brzdí rozvoj poskytování spotřebitelských úvěrů přes hranice.
Nový návrh má za cíl pokrýt všechny nové typy úvěru, aplikovat harmonizovaná opatření a poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu k jejich implementaci.
Omezená působnost
Navrhovaná směrnice pokrývá téměř všechny typy spotřebitelských úvěrů do výše 50.000 eur. Nevztahuje se na půjčky zajištěné majetkem (na nákup nemovitosti nebo rekonstrukce bytů). Tyto půjčky spadají do oblasti hypotečních úvěrů, kterými se EU zabývá odděleně.
Harmonizace roční procentuální míry
Metoda používaná pro výpočet roční procentuální míry bude harmonizována. Jde o průměrnou úrokovou míru, která je placena ročně z půjčky. Je vyjádřená v procentech a vypočtená za celé období trvání půjčky. Umožňuje spotřebiteli snadno porovnat náklady dvou odlišných půjček.
Vzájemné uznávání
Členským státům zůstane v určitých oblastech právo přizpůsobit obecná pravidla volně domácí legislativě. Aby to bylo možné a zároveň bylo zajištěno hladké fungování jednotného trhu, je zapotřebí uplatnit princip vzájemného uznávání legislativy jiných členských zemí.
Práva spotřebitelů
Směrnice dává spotřebitelům právo na:
- specifické informace o výši poplatků, měsíčních splátkách a roční procentuální míře ještě před uzavřením smlouvy,
- odstoupení od smlouvy do 14 dnů,
- předčasné splacení úvěru (za podmínky „spravedlivé a objektivní kompenzace“ nákladů věřitele),
- odstoupení od úvěrové smlouvy v případě, že je koupě, za jejímž účelem je úvěr vystaven, zrušena.
Stanoviska:
Během diskuse, která proběhla na zasedání Rady ministrů 29. května 2006 se většina členských států vyjádřila pro „plnou harmonizaci“ tak, jak jí navrhla Evropská komise. Ministři harmonizaci podpořili, neboť podle jejich názoru přispěje k lepšímu fungování jednotného trhu se spotřebitelským úvěrem. Zdůraznili však, že by při tom nemělo dojít k zhoršení ochrany práv spotřebitelů.
Evropský kulatý stůl finančních služeb (lobbyistické sdružení složené ze zástupců předních evropských finančních institucí) podporuje větší harmonizaci práv na ochranu spotřebitele v Evropě. Předseda Michel Pébereau říká: „V Evropě mámě změť různých režimů na ochranu spotřebitele. Diskuse o stávajícím návrhu směrnice o spotřebitelském úvěru ukazuje, že integrace finančních služeb pro menší klienty není lehký úkol. Národní pravidla by se měla lišit jen zřídka a tyto odlišnosti by neměly představovat závažný problém. (Pravidla) by měla být uznávaná i ostatními členskými státy.“
Podle parlamentního zpravodaje Joachima Wuermelinga představuje nový návrh oproti původní verzi významné zefektivnění. Neskrývá však své zklamání z toho, že upřednostňuje harmonizaci legislativy členských států před vytvořením minimálních standardů na evropské úrovni. Ačkoliv Parlament schvaluje myšlenku harmonizace legislativy pro poskytování spotřebitelských úvěrů, není v současné k době k dispozici žádná nová zpráva, která by se týkala posledního návrhu. Je pravděpodobné že návrh postoupí do druhého čtení.
Federace evropských bank návrh přivítala - zejména omezení působnosti směrnice na úvěry do 50.000 eur a vyjmutí hypotečních úvěrů mimo platnost směrnice. Vyjádřila však své znepokojení nad tím, že dosud nebyla provedena žádná studie, která by vyhodnotila její dopady.
Henning Schoppman z Evropské asociace státních bank je přesvědčen, že se návrh zastavil „na půli cesty“. Přivítal výjimku udělenou podpůrným úvěrovým nástrojům (jako například nízce úročeným půjčkám pro studenty), avšak domnívá se, že by měla být ze směrnice vyjmuta také povolená přečerpání běžných účtů. Rozšíření seznamu informací, které musí banka poskytnout klientům před uzavřením smlouvy, podle jeho slov zvýší byrokratickou zátěž.
Dominique Forest z organizace spotřebitelů BEUC pochybuje o tom, že by návrh prošel hladce. Od října 2006 směrnice dospěla do klidového stavu a zdá se, že členské státy ztratily chuť návrh podpořit. Není jasné, říká Forest, jestli současný návrh prospěje spotřebitelům a vnitřnímu trhu. Na druhou stranu by případné rozmělnění národních práv na ochranu spotřebitelů mohlo vyústit v pokles důvěry spotřebitelů ve finanční produkty.
Edward Simpson z britské Finanční a leasingové asociace rovněž vyjádřil rezervovaný postoj: „Vyzýváme ty, kteří volají po harmonizaci trhu se spotřebitelskými úvěry v EU, aby provedli pečlivé zhodnocení ekonomických dopadů, aby bylo zaručeno, že jak spotřebitelé tak podnikatelé budou mít z takového modelu prospěch“.
