Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Česko a Polsko k migraci: Je třeba stále počítat s uprchlíky z Ukrajiny


zdroj: vlada.cz

16.02.2016
Praha s Varšavou se v oblasti migrační politiky v mnoha ohledech shodnou. Za klíčovou považují pomoc třetím zemím a fungování hotspotů. Společný je i negativní postoj vůči přerozdělování uprchlíků podle kvót. V čem se naopak sousedící země rozcházejí? Například v postoji vůči možnému vzniku pohraniční a pobřežní stráže. Česká společnost je vůči migrantům navíc o něco radikálnější než ta polská.

inzerce

V případě selhání evropských opatření, která mají omezit příliv migrantů do Evropy, musí mít evropská osmadvacítka záložní plán. Na tom se shodli představitelé vlád Visegrádské skupiny na včerejším summitu v Praze.

„V4 má na migrační politiku podobný pohled a my se budeme snažit, aby byla v rámci EU naše pozice lépe chápana,“ uvedla polská premiérka Beata Szydłová. Podle slov českého premiéra Bohuslava Sobotky je zapotřebí především realizovat akční plán EU s Tureckem a uvést v chod opatření na ochranu vnějších hranic.

Polská velvyslankyně: „Nikdo neumí říci, jak se situace na východě vyvine. Odtud pramení naše zdrženlivost vůči otevírání hranic lidem z jiných částí světa.”

Právě Česko a Polsko se v oblasti migrační politiky v mnoha ohledech shodují. Obě země dlouhodobě vystupovaly například proti přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie. Bývalá polská vláda sice návrh EU v Radě po delší době podpořila, současný kabinet Szydłové by však na další relokaci už pravděpodobně nekývl.

„Zatímco vláda Ewy Kopaczové v podstatě akceptovala nutnost přijetí určitého počtu uprchlíků, vláda Beaty Szydłové je ochotna přijmout jen tolik uprchlíků, kolik bylo do této chvíle vyjednáno. Toto stanovisko je odůvodněné značným společenským odporem, který mimo jiné odráží obavy Poláků z hrozeb spojených s imigrací z Blízkého východu,” řekl redakci výzkumník polského Institutu pro veřejné záležitosti Piotr Kaźmierkiewicz.

V následujících dvou letech Polsko v rámci systému relokace přijme okolo 7 000 uprchlíků, Česko přes 1 200. Současná vláda Práva a spravedlnosti již deklarovala, že v roce 2016 přijme maximálně 400 lidí. Česko má pro letošní rok ambice o něco vyšší – podle ministerstva vnitra by do Česka mohlo z Řecka a Itálie letos přicestovat 900 běženců.

Obě země také tvrdě vystupují proti přijetí trvalého relokačního mechanismu, který se v EU snaží prosadit především německá kancléřka Angela Merkelová.

„Permanentní mechanismus přerozdělování uprchlíků považujeme za ‚pull faktor‘ pro příchod nových migrantů,“ říká zástupkyně ředitele oddělení pro evropskou politiku na polském ministerstvu zahraničí Anna Sochańská.


Odchylka v názorech na pobřežní stráž

Česko i Polsko považují za klíčovou pomoc uprchlíkům ve třetích zemích nebo fungování takzvaných hotspotů, které mají uprchlíky přicházející do Evropy registrovat. „Musíme si být jisti, že byli přicházející lidé řádně zkontrolováni,“ uvádí Sochańská s tím, že je třeba rozlišovat mezi ekonomickými migranty a těmi, kteří ochranu skutečně potřebují.

V čem se ale pohledy obou zemí do určité míry rozcházejí, je návrh na vznik pohraniční a pobřežní stráže EU, který Česko od počátku silně podporuje.

„V otázkách migrace se k sobě polské a české pohledy obecně blíží. Určité akcenty se však mohou z české strany lišit i s ohledem na to, že Česká republika na rozdíl od Polska neleží na vnější hranici schengenského prostoru,” řekla EurActivu v rozhovoru polská velvyslankyně v Česku Grażyna Bernatowiczová.

Právě Polsko kontroluje po Finsku nejdelší část vnější hranice EU a do jejího zabezpečení v minulosti hodně investovalo (i s využitím evropských peněz). Návrh Komise, podle kterého by evropská stráž mohla v krajním případě zahájit akci na ochranu vnější hranice i bez souhlasu daného státu, se Polsku kvůli ohrožení suverenity nezamlouvá. Obecně však země myšlenku vzniku stráže podporuje a podle včerejších slov Szydłové je připraveno na jejím vzniku s EU spolupracovat.

Nálada v Polsku je méně radikální

Současná krize představuje silné téma i pro samotné občany dvou sousedních zemí, které problematika začala zajímat hlavně v souvislosti se zmiňovanými kvótami. To potvrzuje i Kaźmierkiewicz, podle kterého otázka imigrace a integrační nebo azylová politika nebyly předmětem širší veřejné debaty až do poloviny roku 2015.

„V červenci 2015 viceministr vnitra oznámil, že Polsko přijme přibližně 2 000 uprchlíků v rámci programu relokace, což vyvolalo negativní komentáře na sociálních sítích a otázka ochoty Polska k přijímání uprchlíků se dostala na každodenní agendu,” říká polský výzkumník.

Zatímco u části české společnosti v souvislosti s migrační krizí sílí i radikální protiimigrační nálady, v Polsku je prý situace o poznání klidnější.

Tato debata v Polsku probíhá také. Neobjevuje se v ní nicméně příliš mnoho radikálních hlasů, zejména těch, které by se vyjadřovaly proti přijímání migrantů,” řekla redakci polská velvyslankyně s tím, že významnou roli v tomto ohledu hraje polská katolická církev.

To potvrzuje i výzkum polské agentury CBOS (Centrum Badania Opinii Społecznej) z listopadu loňského roku, který se zaměřil na přístup obyvatel k uprchlíkům v jednotlivých členských státech V4. Podle průzkumu s přijetím uprchlíků z Afriky a Blízkého východu nesouhlasí 48 % Poláků, v Česku je to dokonce 68 %.

„Tato debata je v Polsku významná, myslím však, že na diskusi v ČR se odráží i skutečnost, Česko je přece jenom blíže aktuálně nejvýznamnější migrační trase. Za pozornost stojí, že také podíl cizinců na obyvatelstvu Česka je podstatně vyšší a strukturovanější než v Polsku,“ vysvětluje český velvyslanec v Polsku Jakub Karfík.

S příchodem uprchlíků z Ukrajiny je třeba počítat

Než bylo na půdě EU rozhodnuto o relokaci celkem 160 tisíc uprchlíků, Česko i Polsko proti tomuto plánu vystupovaly s argumentem, že by uprchlické kvóty měly myslet i na možnou eskalaci konfliktu na Ukrajině, která by mohla zapříčinit příchod dalších tisíců lidí právě z východu Evropy. Jak uvádí diplomaté obou zemí, takový scénář je stále na stole.

„Nikdo z nás není dnes schopen s plnou jistotou říci, jak se bude situace na východě Evropy vyvíjet. Odtud pramení také naše zdrženlivost vůči otevírání hranic lidem přicházejícím z jiných částí světa. Musíme být připraveni na veškeré možné scénáře,” tvrdí polská velvyslankyně.

Podobný názor zastává i státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Vláda s touto možností stále počítá, protože se ukazuje, že situace na Ukrajině se bohužel stále neuklidnila. Je jasné, že Česká republika, kde žije přes sto tisíc Ukrajinců, je jednou z cílových destinací pro lidi odcházející z Ukrajiny. Ukrajinci navíc v Česku mají dostatečnou infrastrukturu pro rychlou integraci a rovnou získávají povolení k pobytu a pracovní povolení, takže mohou ihned po příchodu začít pracovat,“ řekl redakci.

Jak uvádí Sochańská z polského ministerstva zahraničí, v Polsku už dnes žije dokonce celý jeden milion Ukrajinců. Podle Kaźmierkiewicze navíc jejich počet stále roste. „V roce 2013 bylo povolení k pobytu (dočasnému nebo trvalému) uděleno dohromady 11 761 Ukrajinci. V roce 2014 toto číslo narostlo na 21 182 lidí a v roce 2015 na 45 170,” uvedl s tím, že do 14. února 2016 bylo uděleno dalších 7 391 povolení.

Jak uvádí průzkum CBOS, příchod uprchlíků z Ukrajiny by spíš než běžence z blízkovýchodního regionu a Afriky uvítali také samotní občané obou zemí. V Česku by s přijetím ukrajinských běženců nesouhlasilo 49 % lidí (oproti 68 % v případě uprchlíků z Blízkého východu a Afriky). V Polsku vyjádřilo negativní postoj 28 % respondentů.

Autor: Eliška Kubátová/Adéla Denková

Publikace tohoto textu je součástí projektu ÚMV: „Podpora veřejné debaty o aktuálních tématech týkajících se Polské republiky“ a byla podpořena Česko-polským fórem.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top