Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Digitální agenda v Česku a Polsku: Co mají země společné a v čem se liší?


zdroj: shutterstock.com; autor: violetkaipa

23.02.2016
Česko se společně s Polskem v digitálním rozvoji řadí pod evropský průměr. Přesto se najdou oblasti, kde jedna nebo druhá země vyniká. V případě Česka to je jednoznačně vysoký počet úspěšných firem, které prodávají online. Naopak Polsko je oproti tuzemsku lepší v elektronizaci veřejných služeb nebo v koordinaci digitální agendy na vládní úrovni.

inzerce

V oblasti digitálního rozvoje státy středovýchodní Evropy za západními zeměmi dlouhodobě pokulhávají. Jinak tomu není ani v případě Česka a Polska, které se však v posledních letech snaží rozdíly dohnat a prostřednictvím různých strategií se digitálním lídrům, jako je Velká Británie nebo Estonsko, alespoň přiblížit.

Podle indexu DESI (digitální ekonomika a společnost), který před rokem vydala Evropská komise, obě země spadají v oblasti digitální agendy do skupiny zemí s „nízkým výkonem“. Česko skončilo na 17. místě, Polsko na 23. V čem konkrétně jsou obě země stejné a v jakých směrech naopak zaznamenávají největší rozdíly?

Přečtěte si také článek o migrační politice v Česku a Polsku

Má jedna hlava řídit vše?

České vládě je nejčastěji vyčítáno například to, že zde chybí jeden koordinátor, který by měl digitální rozvoj v zemi na starost.

V současné době má digitální agendu totiž v gesci několik ministerstev, jako je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nebo vnitra, ale i Rada vlády pro informační společnost či Rada pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Kvůli tomu podle ICT odborníků dochází ke střetu kompetencí mezi jednotlivými gestory, a digitální rozvoj tak v zemi není koordinovaný.

V Polsku je však situaci o poznání lepší. „Za významný krok směrem ke zlepšení naplňování digitální agendy v Polsku lze považovat zřízení Ministerstva administrace a digitalizace, které vzniklo v roce 2011 a koncem minulého roku prošlo další transformací,“ říká zástupkyně ředitele Aspen Intitute Prague Maria Staszkiewiczová.

Po podzimních volbách, kdy se premiérkou Polska stala Beata Szydłová, se do čela samostatného Ministerstva digitalizace dostala Anna Maria Streżyńská, která v minulosti řídila například Úřad elektronické komunikace. V rámci ministerstva funguje Výbor vlády pro digitalizaci, mezi jehož členy patří zástupci všech ministerstev. Pod resort Streżyńské spadá také Rada pro digitalizaci, jejíž členové pocházejí z řad byznysu, neziskových expertních organizaci, univerzit a výzkumných center.

„I když nelze jednoznačně říct, že centralizace agendy automaticky napomáhá v její implementaci, institucionální řešení v Polsku se zdá efektivnější, než v Česku často zmiňovaná duplicita kompetencí a chybějící koordinace mezi hlavními gestory,“ tvrdí Staszkiewiczová.

Že je Česko oproti Polsku v tomto ohledu v nevýhodě, si myslí i Dagmar Bartels ze společnosti Allegro Group. „Česká republika potřebuje digitálního lídra, Polsko už ho má! Jeho úloha je klíčová nejen v koordinaci národní digitální agendy, ale především k jejímu prosazování na regionální a evropské úrovni,“ tvrdí.

Firmy novou vládu zatím hodnotit nechtějí

Právě změna polské vlády se odráží na náladě části mezinárodních ICT firem, které v zemi působí. Přestože komunikace s polskou vládou zjevně neprobíhá, jak by měla, podniky ji zatím kritizovat nechtějí. Nejprve je prý potřeba s příslušnými ministry a úředníky navázat vztahy a až poté hodnotit jejich práci.

Přečtěte si rozhovor: Nová polská vláda není protievropská, říká velvyslanec Karfík

Podle ICT firem prý není zcela jasné, na jaké oblasti se bude nový polský kabinet zaměřovat. Mezi pět strategických cílů, které si ministerstvo koncem ledna stanovilo, však patří například rozvoj infrastruktury, digitální vzdělávání, digitalizace veřejných služeb, či podpora malých a středních podniků. Zatím se tak podle firem stanovené cíle nové vlády zdají vyvážené a komplexní.

V čem je Polsko úspěšnější?

Varšava se kromě efektivnější koordinace může pochlubit také lepšími výsledky v oblasti e-Governmentu, tedy digitalizaci veřejných služeb. „Polsko oproti České republice bývá lépe hodnoceno v přístupnosti služeb veřejného sektoru občanům, v této oblasti se tak více podobá baltským státům než zbytku Visegrádské skupiny,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Podle indexu DESI je Polsko v úrovni e-Governmentu z 28 členských států EU na 14. místě, zatímco Česko až na 25. Hluboko pod evropským průměrem ale nezůstalo samo – zbývající členové V4 Slovensko a Maďarsko obsadily dokonce 26. a 27. příčku.

O rozvoj e-Governmentu se má v Polsku nově starat již zmíněný Výbor pro digitalizaci složený ze zástupců všech ministerstev. „Nově by měly být kompetence výboru rozšířeny o schvalování projektů e-správy tak, aby bylo ministru digitalizace umožněno lepší monitorování a řízení celkového stavu e-Governmentu,“ uvedla Staszkiewiczová.

Polská ministryně prý také zdůrazňuje potřebu sjednocení a zlepšení stavu e-administrace jak na úrovni státu, tak samospráv, jejichž různé agentury často vytvářely samostatné, nekompatibilní či vzájemně neprovázané registry, databáze a informační systémy. To také začátkem loňského roku potvrdila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. „Na realizaci tohoto cíle bylo vyčleněno 949 miliónů eur z operačního programu Digitální Polsko,“ doplnila analytička Aspen Institutu.

Problémy s plánem rozvoje sítí Česku kazí pověst

Největší část finančních prostředků z polského digitálního operačního programu je věnována výstavbě a modernizaci infrastruktury vysokorychlostních přístupových sítí k internetu. Do této oblasti poputuje více než jedna miliarda eur.

V Česku má jít na budování sítí vysokorychlostního internetu celkem 14 miliard korun, a to z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. České ICT firmy však dlouhodobě hrozí, že by země mohla o dotaci přijít. Podle odborníků je národní plán rozvoje sítí, jehož podobu se MPO snažilo několikrát vylepšit, stále nekvalitní. Začátkem února tak ministerstvo předložilo vládě už osmou verzi plánu, která je podle české hospodářské komory stále nedokončená a trpí četnými nedostatky. Plán však představuje podmínku Komise, bez které země nemohou peníze na budování sítí čerpat.

Polská vláda se podobným problémům snaží předcházet. Pro efektivnější implementaci návrhů a čerpání peněz na rozvoj sítí před dvěma týdny schválila návrh novely zákona o podpoře rozvoje telekomunikačních sítí a služeb, říká Staszkiewiczová.

Přestože se Česko v této oblasti dnes potýká s řadou nedořešených problémů, je nutno říci, že podle indexu DESI je na tom v pokrytí vysokorychlostními sítěmi o něco lépe než Polsko. V hodnocení celkové „konektivity“ je Česko navíc na 15. místě, zatímco Polsko až na 24.

Česko je jedničkou v online obchodu

V čem Česko oproti Polsku skutečně vyniká, je online obchodování. České malé a střední podniky prodávající přes internet jsou na špičce EU a zároveň vedou i v obratu online obchodu. Firmy zároveň efektivně využívají výhody digitálních technologií, jako je například elektronická fakturace či výměna informací. Díky tomu se Česko v hodnocení integrace digitálních technologií umístilo vysoko nad průměrem EU. Polsko je až na 26. místě.

V Česku se kromě online obchodu více daří i začínajícím firmám, takzvaným start-upům.

„Důležitým faktorem pro rozvoj digitální ekonomiky představuje fakt, že je Polsko se 40 miliony spotřebitelů větší trh než Česká republika. Část polské start-upové scény tak v počátcích svého rozvoje spoléhá výlučně na domácí trh a ve vývojové fázi, kdy už Polsko začíná být malé, naráží na problém uzpůsobit koncepci svých služeb i pro nepolské uživatele,“ vysvětluje Kruliš.

Opačná situace je v menších státech, tedy i v Česku. V těchto zemích vzniká podstatná část start-upů s vidinou, že jim domácí trh nebude postačovat a vyvíjí své služby od počátku s ohledem na univerzální přístupnost po celém světě, říká analytik z AMO.

Cíle stejné, inspirace jiná

Obecně se dá říci, že jsou priority digitální agendy v Česku a Polsku téměř shodné. Obě země totiž vycházejí ze společného evropského rámce, jako je Strategie pro jednotný digitální trh a Evropa 2020.

„Priority Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, který česká vláda schválila v srpnu 2015, se překrývají se strategií, kterou začátkem tohoto roku prezentovala nová polská ministryně,“ říká analytička z Apen Institutu.

Země se naopak rozcházejí v čerpání inspirace z digitálně vyspělých států. „Za zdroj inspirace v oblasti digitální agendy nová polská vláda nejčastěji označuje Velkou Británii a Spojené státy (projekty e-Governmentu na státní úrovni), nebo Německo a Francii (projekty e-Governmentu na úrovni samosprávy),“ říká Staszkiewiczová. Česko se zase nechává inspirovat nejčastěji v Estonsku, Izraeli, ale i v USA.

Autor: Eliška Kubátová

Publikace tohoto textu je součástí projektu ÚMV: „Podpora veřejné debaty o aktuálních tématech týkajících se Polské republiky“ a byla podpořena Česko-polským fórem.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top