Zdroj: AMO - Asociace pro mezinárodní otázky
Autor: Lukáš Tichý
Nová smlouva navazuje na řadu předchozích dohod o strategických zbraních. V roce 1991 byla mezi tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem starším a jeho protějškem Michailem Gorbačovem podepsána smlouva START 1 (Strategic Arms Reduction Talks), v níž se obě strany zavázaly k prvnímu snížení počtu jaderných zbraní. Platnost START I vypršela v prosinci 2009, nicméně Dmitrij Medveděv a Barack Obama se zavázali, že dokud neuzavřou novou dohodu, budou respektovat ustanovení dohody staré. Jednání o nové smlouvě začala v lednu 1993, kdy v Kremlu podepsali prezident Bush starší a Boris Jelcin dohodu START II. V obou zemích byla ale smlouva ratifikována až v roce 2000 a navíc ji Rusko o dva roky později vypovědělo. Reagovalo tak na odstoupení Spojených států od dohody ABM (o raketové obraně).
Nová odzbrojovací smlouva, která nahrazuje dohodu START I, obsahuje preambuli a 16 článků. Mezi nejdůležitější body smlouvy patří, že: a) obě strany se zavazují do sedmi let podstatně snížit počty svých strategických zbraní; b) každá země smí vlastnit maximálně 1550 jaderných hlavic. Platí také kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní a samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče (rakety, letadla, ponorky). V Rusku je přitom dosud 2 600 strategických hlavic a v USA 2 126 těchto zbraní.
Toto je pouze část textu, který je součástí dubnového newsletteru Východoevropského programu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).