„Ať už Spojené státy zareagují jakkoliv – třeba stížností u WTO – nová cla jsou zcela oprávněná a dobře odůvodněná,“ řekl po té, co na povrch vypluly informace o uvalení bariér spokojený šéf European Biodiesel Board Raffaelo Garofalo a dodal: „Není žádný logický důvod proto, aby bionafta prodávaná v Evropě byla levnější než suroviny, z nichž je vyrobena.“
Konkrétní výši nových cel upřesní Komise sice až příští týden ve čtvrtek (další den, tedy 13.3. vstoupí v platnost), nicméně podle informací agentury Reuters je již teď jasné, že se budou cla lišit pro jednotlivé importéry. Tento přístup má zohlednit řadu aspektů, například jaké typy paliv konkrétní společnost produkuje nebo do jaké míry využívá dotací z amerických veřejných rozpočtů. Odlišnosti budou podle všeho značné: za dovezených 100 kg bionafty zaplatí například společnost Daniels Midland clo ve výši 26 euro, zatímco Peter Cremer North America 41 eur. Reakce z oficiálních amerických míst zatím nepřišla – čeká se na výstup Komise.
Z obchodu z biopalivy se na obou březích Atlantiku stává v posledních letech čím dál lukrativnější byznys. V Evropské unii činí ročně obrat tohoto odvětví ekonomiky přibližně 8 miliard eur, na nichž se americké importy podílejí 1 miliardou. Objem dovozů biopaliv ze Spojených států se mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o 40%, což vyvolalo výrazný tlak evropských producentů na restriktivní opatření. V minulém roce provedla Komise v USA rozsáhlé šetření a uznala námitky unijních společností za oprávněné.
Jak v Unii tak v USA je výroba biopaliv významně podporována ze strany státu, který v nich vidí alternativu k nejisté budoucnosti fosilních paliv. Podle obhájců cel jsou evropští producenti oproti svým americkým kolegům znevýhodněni, protože ti jsou dotováni hned dvakrát – jednak doma a pak také v Unii, kde často „dosáhnou“ na podpůrné programy jednotlivých evropských států.
Komise může cla uvalit až na 6 měsíců, jejich prodloužení by pak musely „posvětit“ všechny členské země Unie. Spojené státy mají možnost podat stížnost u WTO, jejíž vyřízení by si však pravděpodobně vyžádalo několik let. Analytici se obávají, že rozmach protekcionismu může výrazně prodloužit dnešní krizi, podobně jako se to stalo ve třicátých letech.