PARTNEřI
Souvislosti:
Letos v prosinci má být v Kodani uzavřena nová mezinárodní dohoda o klimatických změnách, která má po roce 2012 nahradit Kjótský protokol.
Jednání zemí, které jsou podepsány pod rámcovou úmluvou OSN ke klimatickým změnám (UNFCCC) odstartovala na přelomu března a dubna v Bonnu. Vyjednavači mají za úkol připravit návrh mezinárodní dohody, o jejíž finální podobě rozhodne závěrečná prosincová konference v Kodani.
Návrh jednacího textu, který diplomaté připravili pro druhé (červnové) kolo bonnských rozhovorů ovšem ukazuje, že mezi představami bohatých a chudých zemí jsou stále propastné rozdíly. Rozvojové země požadují, aby se vyspělé státy zavázaly k výraznému omezení emisí CO2 a chudým zemím poskytly finanční pomoc na boj se změnami klimatu. Vyspělé země se ale prozatím k žádnému financování nezavázaly a jediným kdo formálně uzákonil omezování emisí skleníkových plynů je Evropská unie. Ani její závazek ale rozvojovým zemím nestačí.
Díky dodatkům jednotlivých zemí se už vyjednávací text stihnul nafouknout na několik set stránek. Dohodu o financování redukčních a adaptačních opatření v rozvojových zemích ale nenalezli vyjednavači ani v druhém kole jednání v Bonnu.
Nejnovějším významnějším příslibem je nedávné jednání nejvyspělejších zemí světa v rámci G8 v italské L'Aquile. Sedmnáct zemí, které jsou zodpovědné za 75% světových emisí oxidu uhličitého se na něm prvně shodlo, že je třeba globální oteplování omezit na 2°C.
Velká Británie je hrdá na to, že v rámci zákona o změně klimatu z roku 2008 jako první uzákonila „uhlíkový rozpočet“ a šla tím příkladem ostatním průmyslovým zemím.
Témata:
Netrpělivě očekávaná Bílá kniha a doprovodná Strategie pro obnovitelné energie stanovuje jakým způsobem se bude Velká Británie snažit dosáhnout svého národního cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 34% oproti hodnotám z roku 1990. Bílá kniha dále stanovuje, jakým způsobem chce do roku 2020 zvýšit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů na 15%.
Britský plán obsahuje redukční závazky pro všechny sektory ekonomiky. Největší změny se ale mají týkat energetiky, kde se počítá s „vytvořením zelenějšího energetického mixu“. Právě tento sektor se má na celkovém snižování emisí podílet celou polovinou.
Britská vláda věří, že je nová strategie schopná vytvořit až 400.000 nových „zelených“ pracovních míst aniž by zároveň vzrostla cena energie. Nová strategie má také přispět ke splnění britského cíle, kterým je posílení energetické bezpečnosti. Obnovitelné zdroje mají totiž snížit závislost země na dodávkách zemního plynu.
„Obnovitelné zdroje, atomová energie a čistá fosilní paliva jsou tři prvky, které jsou nezbytné jak z pohledu nízkouhlíkové ekonomiky tak energetické budoucnosti Velké Británie,“ říká ministr zahraničí pro energetiku a klimatické změny Ed Miliband.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2020 zajistit třetinu britské spotřeby elektřiny a čisté uhlí spolu s atomovou energií by měly pokrýt dalších 10 %. Podíl obnovitelných zdrojů má vzrůst ze současných 5,5% zejména díky větrné energii. Podle vlády má v energetickém mixu hrát roli také energie z vln a přílivů.
Aby bylo možné nové obnovitelné zdroje připojit k síti, vláda přislíbila investovat 6 milionů liber do vývoje nových „inteligentních“ sítí. Rozhodla také, že zvýší finanční pobídky pro developery, kteří do této oblasti investují.
Prominentní místo má v britské strategii technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS). Vláda se rozhodla, že bude financovat výstavbu až čtyř demonstračních projektů, které budou tuto technologii využívat. Oznámila také, že založí speciální Úřad pro zachycování a ukládání uhlíku, který by podporoval práci na rozvoji technologie a její uvedení na trh.
Cíl pro obnovitelné zdroje „nerealizovatelný“
Minulý týden se ale do vlády opřela Konfederace britského průmyslu (CBI). Upřednostňování větrné energie podle zástupců průmyslu zabrání investicím do atomové energie a čistého uhlí.
„Máme sice štědré státní dotace do větrné energie, ale silně postrádáme prohlášení, jaké hodláme stavět jaderné elektrárny."
"Budeme-li pokračovat jako dosud, můžeme skončit tak, že v jedné oblasti budeme mít příliš mnoho zdrojů“, uvedl John Cridland, zástupce ředitele CBI.
Britská podnikatelská lobby se snaží vládu přesvědčit, aby omezila plánování větrných projektů a podporu přesunula směrem k jádru.
I v samotné strategii pro obnovitelné zdroje se ale objevují obavy z navrhovaného navýšení podílu větrné energie, neboť může mít důsledky pro bezpečnost dodávek elektřiny.
V Bílé knize se ale píše, že do roku 2020 bude tyto problémy s pomocí různých strategií možné ještě vyřešit.
„Budeme zmíněná témata pozorně sledovat a uděláme všechny změny, které bude třeba přijmout k tomu, aby naše cíle bylo pořád možné splnit,“ píše se v Bílé knize.
Precedent pro kodaňská jednání
Britská vláda považuje svou strategii za modelový příklad ostatním zemím. Pokud budou ostatní země britskou strategii následovat, mohla by kodaňská konference ke změnám klimatu přijít s ambiciózní globální dohodou, která nahradí po roce 2012 Kjótský protokol, myslí si vláda.
„Mají-li je rozvojové země brát vážně, musí nyní vyspělé země ukázat, že jsou schopné se ujmout vedení. Proto si myslím, že každá rozvinutá země potřebuje plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku“, řekl Miliband. Miliband dodal, že svým plánem Británie dává najevo, že je připravena hrát v kodaňských jednáních důležitou roli. Ukazuje to prý „reálnou politikou a reálným snižováním emisí“.
Velká Británie plánuje dosáhnout svých redukčních cílu přijetím opatření na domácí půdě. Nepočítá tedy s nákupem uhlíkových kreditů z projektů realizovaných v rozvojových zemích. Stále je však možné, že se Británie nakonec určité množství povolenek rozhodne nakoupit. K tomu může prý dojít v případě, že kodaňská konference přijde z ambiciózním plánem a EU tak bude nucena zvýšit své emisní cíle (z 20 % na 30 %).