Souvislosti:
Ve svém třetím liberalizačním balíčku zveřejněném 19. září 2007 Komise dala členským zemím na výběr ze dvou možností liberalizace evropského energetického sektoru:
vlastnické oddělení přenosu a výroby (tzv. unbundling) – velké energetické společnosti by v této variantě musely prodat svou přenosovou infrastrukturu tak, aby přenos energií (a v případě plynu i její skladování) probíhal nezávisle na výrobě energií
nezávislý systémový operátor (ISO) – v této variantě by si výrobci energií mohli aktiva v přenosové soustavě ponechat, za jejich řízení by ale byl odpovědný nezávislý operátor – ISO, který by přijímal veškerá obchodní a investiční rozhodnutí.
Francie a Německo s oba návrhy ovšem ostře odmítly a společně se šesti dalšími členskými zeměmi (Rakouskem, Bulharskem, Řeckem, Lucemburskem, Lotyšskem a Slovenskem) vytvořily v Radě blokovací menšinu.
Společně pak tyto země předložily Evropské komisi alternativní návrh, tzv. „třetí cestu“, která podle nich povede k podobnému výsledku jako možnosti, s nimiž počítá Komise. V rámci návrhu by si mohly energetické společnosti svá aktiva v přenosových soustavách ponechat, došlo by ale k oddělení řízení výroby a přenosu a rozhodnutí ohledně přenosových soustav by podléhalo přísným podmínkám tak, aby byla zajištěna jejich nezávislost na výrobních aktivitách společnosti.
Témata:
V souboru dodatků zveřejněném koncem dubna Evropská komise konkretizuje za jakých podmínek by byla ochotná přistoupit na tzv. „třetí cestu“ liberalizace energetiky, která je alternativou oddělení výrobních a přenosových aktivit velkých energetických společností.
„Má-li pro nás být třetí cesta akceptovatelná, je třeba jí posílit,“ uvedl evropský komisař pro energetiku Andris Piebalgs během slyšení ve francouzském senátu 17. dubna 2008. Komisař ale odmítl zveřejnit další detaily s tím, že před tím, než zaujme konkrétnější stanovisko musí Komise počkat na výsledek hlasování ve výboru EP pro průmysl a energetiku, k němuž má dojít 6. května.
Mezi navrhovanými dodatky, které se podařilo EurActivu získat, by bývalé státní monopoly, jako jsou německý E.ON nebo francouzský EDF mohly i nadále vlastnit svou přenosovou infrastrukturu.
Řízením přenosových soustav by ale byla pověřena nezávislá dceřinná společnost, provozovatel přenosové soustavy (TSO), který bude mít pravomoci „nezávisle schválit roční investiční plán, získávat finanční prostředky na kapitálovém trhu, zejména půjčkami a navyšováním základního jmění“.
TSO by musel každý rok předložit národnímu energetickému regulátorovi investiční plán na deset let dopředu. Plán by přitom vycházel z aktuálních predikcí nabídky a poptávky.
Právo veta pro členské země EU?
TSO by měl také vlastní dozorčí orgán, který by byl „zodpovědný za schvalování veškerých rozhodnutí, které by mohly mít významný dopad na hodnotu aktiv vertikálně integrované společnosti.
Členské země EU by mohly jmenovat jednoho člena dozorčího orgánu „s právem veta k rozhodnutím, která by podle jeho názoru mohly významně snížit hodnotu aktiv provozovatele přenosové soustavy“. Ostatní členové dozorčího orgánu by měli být jmenováni nezávislým zmocněncem, který nesměl být členem vertikálně integrované společnosti přinejmenším během pěti let před tím než došlo k jeho jmenování.
Stanoviska:
Ve svém projevu ve francouzském senátu 17. dubna 2008 komisař pro energetiku Andris Piebalgs uvedl, že je „poměrně optimistický“ a věří, že se ministrům zodpovědným za oblast energetiky podaří v Radě 6. června dosáhnout politické dohody.
„Obě skupiny zemí, které do nynějška zastávaly opačné názory spolu nyní hovoří a pokoušejí se nalézt takový kompromis, který by byl přijatelný pro všechny členské země,“ sdělil Piebalgs francouzským senátorům. „Nikdo nemá problém s cílem, kterého jsme chtělil dosáhnout unbundlingem. Problém je pouze v metodě implementace.“
Britský diplomat popsal návrh Komise jako „velmi zajímavý“ a označil jej za „lepší výchozí bod“, než byl francouzsko-německý návrh „třetí cesty“. Dodal, že by jej velmi překvapilo, kdyby tento návrh odmítlo všech osm zemí, které s unbundlingem nesouhlasí.
Francouzský diplomat odpověděl vyhýbavě, když uvedl, že „všechny dodatky, které se týkají třetí cesty mají podporu Francie“.
Claude Turmes, evropský poslanec z frakce Zelených, který je s průběhem vyjednávání obeznámen, byl ovšem k návrhům Komise opatrný. „Ten text se pořád mění a všichni mají zájem na šíření nepravdivých informací“.
Turmes dále uvedl, že je přesvědčen, že původní návrh Komise na úplné vlastnické oddělení Evropský parlament velkou většinou podpoří. Při hlasování ve výboru 6. května podle něj „většina bude pro“.
Další kroky:
6. května: V parlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) se odhraje klíčové hlasování o Morganově zprávě (ke směrnici o vnitřním trhu s elektřinou).
19. května bude ITRE hlasovat o zprávě ke směrnici o vnitřním trhu se zemním plynem.
28. května má ITRE hlasovat o třech zprávách: zprávě k nařízení o přístupu k sítím pro přeshraniční přenos elektřiny, zprávě k nařízení o přístupu k přenosovým soustavám zemního plynu a o zprávě k nařízení o Agentuře pro spolupráci mezi energetickými regulátory.
6. června: Rada pro energetiku, na které se ministři pokusí dosáhnout dohody o liberalizačním balíčku
16.-19. června: EP bude v plénu hlasovat o zprávách ke směrnicím o vnitřním trhu s elektřinou a zemním plynem
19-20. června: Evropský summit v Bruselu bude posledním místem, kde bude možné dosáhnout politické shody v případě, že jí politici nenaleznou na Radě 6. června.