KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
Brusel plánuje zpřísnění sankcí za nedodržování evropských rozpočtových pravidel. Uvedl to včera komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Konkrétní návrh by měl být hotov 12. května.
Jako jedno z možných opatření komisař zmínil „pozastavení kohezních fondů“ státům, které soustavně porušují Pakt stability a růstu. Jedná se o peníze, které jsou určeny na podporu méně vyspělých a zaostalých regionů. Většinu příjemců tvoří v současné době regiony nových členských zemí EU, ale patří k nim také Španělé nebo Italové.
S největší pravděpodobností se návrhem finského komisaře budou na páteční neformální schůzce v Madridu zabývat ministři financí.
Pakt stability a růstu
Na dodržování rozpočtových pravidel Evropská unie dohlíží prostřednictvím Paktu stability a růstu. Ten zakotvuje možnost finančně potrestat státy, které překračují deficit veřejných rozpočtů o více než 3 % HDP a nevyvíjejí dostatečné úsilí k jeho omezení. Pravdou ovšem je, že na podobné sankce nikdy nedošlo a tlak na hříšné státy byl vždy pouze politický.
Ve světle finanční a hospodářské krize byla Unie dokonce nucena pravidla dočasně uvolnit, neboť deficity veřejných financí se ve většině zemí pohybují za zmíněnou tříprocentní hranicí.
Francie a Německo, někdejší zastánci uvolňování unijních rozpočtových pravidel, dnes v důsledku řecké krize obracejí. Německá kancléřka Angela Merkel dokonce nedávno prohlásila, že státy, které opakovaně fiskální pravidla poruší, by měly opustit eurozónu.
Úředníci evropských institucí zase nevylučují, že by Komise mohla v budoucnu zakročit proti státům, které porušují další z pravidel obsažených v Paktu – konkrétně požadavek, aby veřejný dluh nepřesahoval 60 % HDP. To se dnes týká hlavně zemí jako je Řecko nebo Itálie.
Komisař Rehn má navíc v plánu „prohloubit a rozšířit“ dohled nad rozpočty členských zemí a připomíná, že „makroekonomické nerovnováhy mohou mít do budoucna vážné následky“. Návrhy finského komisaře vycházejí z požadavku, který Komisi vyslal poslední březnový summit EU. Členské státy na něm vyzvaly k využití možnosti zakotvené v Lisabonské smlouvě, která počítá s posílenou koordinací a dohledem nad rozpočtovou disciplínou v členských zemích.
Trvalý záchranný mechanismus
„Kolegium (komisařů) zastává názor, že je třeba vytvořit trvalý záchranný mechanismus pro případ krizí, který by obsahoval silné motivační prvky odrazující od jeho aktivace,“ prohlásil komisař Rehn na tiskové konferenci.
Členské státy se po dlouhých vyjednáváních shodly na vytvoření jednorázového finančního nástroje, který má pomoci zadluženému Řecku (EurActiv 12.4.2010). Evropská komise nyní zvažuje, že by podobný mechanismus měl mít povahu trvalou. Zároveň by měl ovšem sloužit jen jako nouzové řešení, k němuž by se přistoupilo jen v nejkrajnějším případě. Na otázku, zda by mohl koncept blíže objasnit, komisař Rehn pouze uvedl, že Komise nyní zvažuje „jaké odrazující prvky je třeba použít, abychom aktivaci tohoto mechanismu zabránili“.
S německým návrhem Rehn nesouhlasí
Komisař rozhodně odmítl prohlášení německé kancléřky, podle níž by mělo být možné notorické hříšníky v budoucnu vyloučit z eurozóny. „Smlouva to neumožňuje,“ uvedl Rehn a dodal, že něco takového by vyžadovalo změnu smluv. „A k tomu já osobně mám určité výhrady,“ řekl Rehn.
Uvedl dále, že co se týče návrhu na založení Evropského měnového fondu, jedná se o „zajímavý příspěvek“ do diskuse, ale i k tomu by bylo nutné smlouvy změnit. „A my všichni víme, co to znamená,“ uzavřel komisař a dal tak najevo, že se kloní spíše k posilování stávajících nástrojů.