PARTNEřI
Česká vláda se ke stanovení termínu přijetí společné evropské měny staví stále zdrženlivě. Koncem roku 2006 podzimní Topolánkova vláda opustila termín přijetí eura v roce 2010, s nímž počítaly sociálnědemokratické vlády, s poukazem na špatný stav veřejných financí, který se zhoršil díky rozpočtovým opatřením přijatým během posledního roku předchozí vlády.
K novému termínu přijetí eura se však vláda dosud neodhodlala, přestože ministr financí Miroslav Kalousek během svého vystoupení na Žofínském fóru letos v květnu prohlásil, že bude usilovat o to, aby ČR přistoupila k eurozóně v roce 2012.
Ve svém včerejším vystoupení v České televizi premiér uvedl první konkrétnější informaci o možném přistoupení ČR k eurozóně. Rok 2012, o němž se nyní nejčastěji hovoří, je podle něj nereálný. Podle Topolánka by přijetí eura v tomto roce znamenalo již v příštím roce rozhodnout o přistoupení ČR k měnovému systému ERM II, což si v situaci, kdy nejsou provedené reformy důchodového systému a zdravotnictví, není schopen představit.
Ke přijetí společné evropské měny se Česká republika zavázala v době přístupu k Evropské unii a na rozdíl od Švédska, Dánska a Velké Británie nemá možnost se mu vyhnout. Otázkou tak zůstává pouze načasování. Země musí v první řadě splnit pět Maastrichtských kritérií, která se týkají deficitu veřejných financí, veřejného zadlužení, úrokových měr, inflace a směnného kurzu. Z těchto kritérií má ČR dlouhodobě problém právě s deficitem veřejných financí.
Vláda Mirka Topolánka své zdůvodnění odkladu termínu přijetí eura opírá právě o vysoký deficit veřejných financí, který by měl podle konvergenčního programu, jejž vláda zaslala počátkem letošního roku do Bruselu poklesnout pod referenční hodnotu 3% HDP nejdříve v roce 2009. Nejde však pouze o kritérium deficitu.
Topolánek na nedávné konferenci o přijetí eura pořádané podnikateli uvedl, že při posuzování termínu přijetí eura třeba vzít v úvahu také další kritéria, jako je například míra reálné konvergence české ekonomiky vůči zemím eurozóny či flexibilita trhu práce. Pokud by tyto podmínky nebyly splněny, hrozí, že by se díky rychlejšímu hospodářskému růstu v ČR oproti zemím eurozóny vytvořil tlak na růst inflace, kterou v současné době tlumí posilování koruny.
Právě s posilováním koruny ovšem nejsou spokojeni čeští exportéři, neboť tím klesají jejich zisky a snižuje se jejich vývozní konkurenceschopnost.
Prezident hospodářské komory Jaromír Drábek na jmenované konferenci vládu za nerozhodnost při stanovování termínu kritizoval. Podle něj by právě kvůli provedení reforem měl pevný termín existovat, neboť by do nich vládu nutil. Neochotou vyslovit konkrétní datum naproti tomu dáváme podle Drábka najevo, že nemáme jistotu o české ekonomice a proto nejsme ani schopni říci, kdy bude ČR na euro připravena.
Pokud by Česká republika přijala euro až po roce 2012, hrozí také, že bude jednou z posledních nových členských zemí, která platí svou vlastní měnou. Slovinsko do eurozóny vstoupilo počátkem letošního roku, pobaltské země a Bulharsko o jeho přijetí uvažují kolem roku 2010 a sousední Slovensko počítá s přijetím eura v roce 2009. Nejasná zůstává situace v Maďarsku, které neplní Maastrichtská kritéria a v Polsku, neboť dosud nejsou známy priority nové polské vlády.