Souvislosti:
Carl Bildt ještě ve funkci zvláštního zástupce EU pomáhal ve spolupráci s americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem a náměstkem ruského minstra zahraničí Igorem Ivanovem roku 1995 vyjednat Daytonskou mírovou dohodu. Tato listina pomohla ukončit tři a půl roku trvající válku v Bosně. Ta měla asi 100.000 obětí a bylo během ní vysídleno na 1,8 milionu lidí. Od vyjednání Daytonské dohody až do dneška kontroluje mezinárodní společenství vedení státu díky postu vysokého představitele.
Volby do místních samospráv v Bosně a Hercegovině, které se konaly v říjnu 2008, jen potvrdily hluboké etnické rozdělení této balkánské země, kterou někteří chápou jako přirozeného kandidáta na vstup do EU (EurActiv 7.10.2008). Většinu ze 149 municipalit získali Srbové, Muslimové nebo Chorvati. Kampaň se vyznačovala nacionalistickou rétorikou a jen malým zájmem kandidátů o skutečné problémy země a občanů. Dojem z voleb navíc pokazily případy kupování volebních hlasů.
Vedoucí představitelé EU opakovaně Bosnu a Hercegovinu varovali, že neustálý tuhý vnitřní boj mezi srbskými, chorvatskými a muslimskými nacionalisty oddaluje zemi touze občanů přiblížit se EU. Nedávno současný zvláštní představitel EU v Bosně a Hercegovině Valentin Inzko Unii vyzval, aby odtud nestahovala svou mírovou misi EUFOR, která má nyní 2.000 vojáků.
Témata:
Vedoucí představitelé EU a švédské předsednictví v současnosti vedou novou diplomatickou misi, která se snaží uklidnit do příštích voleb v roce 2010 stoupající etnické napětí. „Všichni se shodnou, že pokud se to nepovede do konce tohoto roku, pak už mise prakticky nemá šanci na úspěch, neboť rok 2010 je rokem volebním,“ řekl Raffi Gregorian, náměstek vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu.
V Bosně se budou konat všeobecné volby v říjnu 2010. Ty minulé ukázaly nárůst nacionalistických požadavků a obecně extremistických názorů, které stěžují jakoukoli dohodu.
V Bosně a Hercegovině se mezi lety 1992 až 1995 odehrál nejhorší evropský válečný konflikt od druhé světové války. O život během této doby přišlo asi 100 tisíc lidí. Země je rozdělená na pravoslavné bosenské Srby, muslimské Bosňáky a katolické Chorvaty. Minulou sobotu byl v oblasti velkého etnického napětí zavražděn jeden fotbalový fanoušek a 12 jich bylo zraněno.
Pokračující napětí v Bosně by mohlo zpomalit integraci všech balkánských zemí do EU a NATO a navíc odrazuje potencionální investory. To je velký problém, neboť celosvětová recese na tento region dolehla velmi těžce. Předseda nejsilnější muslimské politické strany Sulejman Tihič řekl:“Situace je horší a horší. Pokud se tento trend nezastaví, přijde konflikt. Otázkou je pouze kdy. Tyto rozhovory [vedené EU] jsou velkou šancí, kterou bychom neměli zahodit.“
Tihič patří do úzké skupiny politických lídrů, která povečeří s Carlem Bildtem a Jamesem Steinbergem, náměstkem americké ministryně zahraničí. Dragan Cavič, opoziční lídr bosenských Srbů není rozhovorům kladně nakloněn, neboť prý bosenští Srbové vnímají negativně politický tlak, který je v souvislosti novou iniciativou EU vyvíjen. Bosenský Srb Nebojsa Radmanovič, jeden ze tří prezidentů Bosny a Hercegoviny řekl agentuře Reuters: „Způsob, jakým jsou rozhovory vedeny – na vojenské základně pod velením sil EU, mimo kontrolu bosenských institucí a pod mezinárodním dohledem – jen těžko může přinést úspěch.
Diplomaté, mezi kterými je i komisař pro rozšíření Olli Rehn, představí návrh, kde budou popsané podmínky, které musí být splněny, aby zde ukončil svou činnost vysoký představitel. Ten reprezentuje mezinárodní společenství, které má díky tomuto postu v zemi stále rozhodující slovo. Tento návrh bude zároveň požadovat ústavní reformy a další kompromisy, na oplátku však nabídne rychlejší liberalizaci víz a rychlejší jednání o přistoupení do EU a NATO.
Názory na to, jak by měla vypadat budoucnost Bosny a Hercegoviny, jsou ale rozdílné. Podle některých by měla být kancelář vysokého představitele zavřena co nejdříve, podle druhých by zase takový krok pouze prohloubil napětí.
William Montgomery, bývalý velvyslanec USA v Srbsku a Chorvatsku, řekl, že řešením by mohlo být povolit Republice srbské nezávislost. Republika srbská je jedna ze tří částí Bosny a Hercegoviny. Druhou je Federace Bosny a Hercegoviny a třetí částí je oběma uvedenými entitami spravovaní Oblast Brčko. Pravdou však je, že jen malá část obyvatelstva s uvedeným řešením souhlasí. Tihič a někteří další bosenští představitelé tvrdí, že pokud bosenští Srbové získají nezávislost, pak by to mohlo zažehnout novou válku.
(Tento článek vznikl díky spolupráci EurActiv a agentury Reuters)