Vyjednavači se dnes dohodli, že rozhodnutí o případném zahrnutí CCS do technologií, jimiž je možné přispět k redukci emisí, odloží nejméně na začátek příštího roku. Jde o to, že vyspělé země už v rámci Kjóta nemusí realizovat své cíle jen snižováním domácích exhalací, ale mohou (kromě obchodování s kredity) využít tzv. Mechanismu čistého rozvoje (Clean Development Mechanism). Ten jim umožňuje splnit část cíle pomocí investic do vybraných technologií, které přispívají k boji proti oteplování, v rozvojových zemích.
Podle dokumentu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) se některé země „obávají důsledků možného zahrnutí CCS“ a vyzdvihují, že je kolem této technologie stále „řada nedořešených otázek“. Kritici upozorňují především na možnost úniku jednou uskladněného plynu a údajné problémy s bezpečností CCS. Signatáři UNFCCC se proto podle dokumentu shodli, že skupina expertů přezkoumá možná úskalí CCS a předloží svou správu na konferenci OSN o klimatu v roce 2010 v Mexiku a nebo o rok později v Jižní Africe.
„Pokud má být technologie CCS zahrnuta do Mechanismu čistého rozvoje, musí bý jasně prokázána spolehlivost úložišť, včetně ošetření případných úniků plynu během ukládání i po jeho ukončení, a musí být jasně definovány hranice každého projektu,“ dočteme se v dokumentu UNFCCC.
V rozvoji technologie CCS hrají evropské firmy důležitou roli, především pak ty z Velké Británie, Německa a Norska. Dostávají navíc velkorysou podporu z unijních peněz – například minulý týden došlo k přiklepnutí jedné miliardy eur ve prospěch pilotních CCS projektů (EurActiv 10.12.2009). Pozadu nezůstávají ani Spojené státy – v říjnu se zavázaly, že dají do CCS 1,4 miliardy dolarů a pak přihodily ještě 979 milionů na tři další projekty.
Bohaté firmy zainteresované na technologii CCS sice dělají všechno proto, aby dostala zelenou, ale ekologové jí považují za hodně kontroverzní. „Je tu totiž nebezpečí, že tato technologie může být viděna jako jediný zachránce a vycucnout všechny peníze z dalších projektů, které by přinesly větší přínosy,“ shrnul postoj „zelených“ aktivistů v rozhovoru pro EurActiv Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku. Geologové zase varují, že v celé střední Evropě kromě Polska je problém s nevyhovujícím podložím (EurActiv 6.11.2009).