PARTNEřI
Představitelé svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR) se včera sešli s některými českými europoslanci, aby si u nich zajistili podporu při projednávání legislativy, která je pro české podnikatele stěžejní.
Jde především o to, aby Brusel skutečně snižoval administrativní zátěž pro podniky, jak se zavázal. Zaměstnavatelé v tomto ohledu sice ocenili určitý pokrok, nicméně na druhou stranu uvedli, že náklady pro podniky v důsledku regulací v posledních letech nadále rostly. Zatímco v roce 2006 dodatečné administrativní břemeno činilo odhadem 183 miliard eur, o dva roky později vzrostlo na 269 miliard eur, uvádí se v tiskové zprávě SPČR.
„Zejména v současné ekonomické krizi potřebují zaměstnavatelé takové podmínky pro podnikání, které jim umožní udržení současných a vytváření nových pracovních míst,“ uvedl prezident SPČR Jaroslav Míl.
Hlavní závazek Unie je ambiciózní – do roku 2012 snížit administrativní zátěž malým a středním firmám (které tíží regulace nejvíce) o 25%. Jak však na květnové konferenci v Praze uvedl šéf Hospodářské komory ČR Petr Kužel, Brusel podle něj stále „dusí“ české podnikatele dalšími nadbytečnými regulacemi místo, aby k nim byl „laskavý“. „Jsou to právě průmyslníci, kdo vnáší peníze a entuziasmus do evropské ekonomiky,“ řekl tehdy Kužel. (EurActiv 15.5.2009)
Podle podnikatelů je naprosto nezbytné, aby europoslanci „důsledně požadovali hodnocení dopadů legislativy“, kterou v Bruselu a ve Štrasburku budou přijímat. V tomto ohledu sází nejvíc na nového „koně“ z řad ODS – europoslance Edvarda Kožušníka (který se zatím uvedl spíš jako aktivista za práva cyklistů, když dojel do EP z Česka na kole a ještě strávil první jednací den ve sportovním dresu). Ten je v Česku známý projektem e-stát, jenž se zaměřoval právě na možnosti omezování byrokratické zátěže a zeštíhlování státní správy.
Potřebujeme vyvážet a půjčovat si
Mezi další ožehavá témata budou patřit také propagování zásad volného obchodu, přístup podnikatelů k úvěrům nebo zajištění energetických zdrojů.
U první otázky sice z úst světových státníků (například při jednání G20) unisono zní, že propagace volného obchodu je jejich prioritou, plíživý protekcionismus je nicméně na pochodu. Od začátku roku se podle WTO situace výrazně zhoršila; největším hitem posledních měsíců jsou méně či více viditelné snahy politiků (zvlášť ve velkých státech: USA, Francii, Číně nebo Austrálii), aby peníze z velkorysých stimulačních balíčků končily především v rukách domácích firem, které tak nebudou muset okamžitě propouštět.
I v čase ekonomické krize se však daří upevňovat obchodní svazky Unie, jak včera upozornil Míl: „V průběhu pražského summitu EU-Kanada v květnu byla zahájena jednání o ekonomické dohodě EU-Kanada, je to jeden z úspěchů českého předsednictví a tuto iniciativu je třeba dále rozvíjet, bez ohledu na současné problémy s vízy.“ (EurActiv 28.4.2009)
„Regulace finančních trhů a zdroje energií budou zřejmě dvě nejdůležitější témata pro Evropskou komisi“, uvedl Míl k dalším dvěma bodům s tím, že je nutné především správně nastavit pravidla pro fungování bank tak, aby nedošlo k úplnému uzavření úvěrových kanálů, které podle SPČR už téměř nastalo v Německu.
Té zelené je nějak moc, nemyslíte?
Průmyslníci sdružení v SPČR se včera hodně ostře vymezili proti nařízení o registraci chemických látek REACH, které má podle nich v praxi „likvidační dopad“ na evropský průmysl. Čeští zaměstnavatelé tak hodlají „znovuotevřít jednání“ o důsledcích REACH. To ale bude podle všeho velmi složité. (EurActiv 24.9.2009)
Přijetí nařízení REACH bylo totiž jedním z nejdelších příběhů v legislativní historii Evropské unie, a proto bude obtížné dojednávat jakékoliv změny. Proces jeho přijímání trval více než čtyři roky a byl doprovázen usilovným lobbingem chemického průmyslu, ekologických sdružení i sdružení na ochranu práv spotřebitelů. REACH, který Parlament a Rada schválili v prosinci roku 2006, požaduje, aby řada chemických látek, od látek používaných při výrobě k látkám užívaných v domácnostech, procházela v následujících 11 letech procesem pečlivého vyhodnocování a registrace z hlediska zdraví a bezpečnosti.
Ekologický expert SPČR Josef Zbořil se navíc obává, že další ránu podnikatelským plánům zasadí právě projednávaná směrnice o průmyslových emisích (IPPC). U té dosáhlo české předsednictví významného úspěchu, když dospělo k politickému konsenzu všech členských států. Očekává se však, že Evropský parlament bude požadovat další zpřísnění této legislativy. (EurActiv 26.6.2009)