PARTNEřI
Souvislosti:
Během francouzského předsednictví Slovinsko zablokovalo devět z deseti bodů přístupových jednání s Chorvatskem kvůli nedořešenému hraničnímu sporu.
Diplomaté pochybují, že Chorvatsko úspěšně dokončí přístupová jednání do konce roku (aby tak bylo připraveno vstoupit do Unie v roce 2010), pokud se nepodaří brzy vyřešit dvoustranný hraniční spor.
Předmětem sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem jsou malé části území podél jadranského pobřeží, které by mohly být důležité ve spojení s výsadním právem na hlubokomořské zóny. Na rozdíl od Slovinska má Chorvatsko dlouhé pobřeží a tudíž i snazší přístup k moři. Hlavním argumentem Lublaně ve sporu je proto postavení Slovinska jako “zeměpisně znevýhodněného státu”.
Témata:
„Očekáváme, že budou přístupová jednání odblokována, jakmile (zprostředkovatelská) komise EU začne svou práci,“ řekl Sanader poté, co se sešel s lídry všech politických stran. Řekl, že v záležitosti panuje „celonárodní politický konsenzus“.
Spor o malou část slovinského území a námořní hranici, který se táhne od rozpadu Jugoslávie v roce 1991, přiměl Lublaň v prosinci vetovat chorvatská přístupová jednání s EU.
„Co teď musíme udělat je, společně s Evropskou komisí prozkoumat mandát (zprostředkovatelů), protože jej přijímáme s cílem jít před Mezinárodní soudní dvůr, aby rozhodl tento dlouhotrvající hraniční spor,“ řekl Sanader.
Komisař pro rozšíření Olli Rehn, který dříve oba účastníky sporu upozornil, aby nepodmiňovali zahájení zpostředkování „nereálnými požadavky“, uvítal kladnou odpověď Chorvatska. S chorvatským a slovinským ministrem zahraničí se setká v úterý v Bruselu.
„Právě studujeme podrobnosti chorvatského i slovinského postoje,“ řekl na tiskové konferenci v Bruselu.
Rehn ubezpečil, že Chorvatsko dokončí přístupová jednání podle plánu ještě tento rok, pokud Slovinsko odvolá své veto „brzy“.
Slovinský ministr zahraničí Samuel Zbogar se ale vyjádřil opatrněji když řekl, že Slovinsko, které je proti postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru, neodvolá své veto hned.
„Podmínky, na kterých Chorvatsko trvá, snížily možnost zahájení zprostředkování. Musíme počkat na reakci komisaře Rehna a na chorvatská vysvětlení,“ řekl.
Záhřeb a Brusel budou pořádat konferenci 27. března, během níž by se přístupová jednání mohla formálně znovu rozběhnout.
Když Slovinsko ohlásilo své veto na přístupová jednání se Záhřebem, řeklo, že dokumenty týkající se hraničního sporu, které Chorvaté předložili Bruselu, byly předpojaté.
Slovinsko, vyplňující mezeru mezi Itálií a Chorvatskem, chce přímý přístup k mezinárodním vodám v severním Jadranu. To by znamenalo přerýsování námořních hranic na úkor Chorvatska. Čtyři malé vesnice v severní Istrii jsou také předmětem sporu.
Rehn v lednu navrhl, aby laureát Nobelovy ceny za mír a bývalý finský prezident Martti Ahtisaari hrál roli rozhodčího sporu. Není známo, zda by Ahtisaariho tým navrhl „konečné řešení hraničního sporu“ nebo jen nejlepší způsob jeho řešení.
Česko aktivně podporuje vstup Chorvatska do unie, avšak podle slov ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Česko nehodlá zasahovat do tohoto „bilaterálního problému“. Praha podpoří řešení, které navrhne Evropská komise, dodal.