PARTNEřI
Evropa na špici
„Podle našeho výzkumu profitují z čínského trhu se zelenými technologiemi rozhodně více evropské než americké firmy,“ říká Tan v rozhovoru pro EurActiv. „Americké firmy si to ale začínají uvědomovat a snaží se tento náskok dohnat,“ dodává.
Nejsilnější postavení mají evropské firmy podle analytičky na trhu s větrnou energií. Řada výrobců větrných turbín ale nemá k dispozici vlastní technologii. „Všichni nakupují licence od evropských společností,“ vysvětluje.
Americkým společnostem ujíždí vlak i na trhu s tzv. čistým uhlím. Nadkritické (SC) a ultrakritické (USC) spalovací technologie, které umožňují efektivnější spalování uhlí, Čína nakupuje od firem jako je Siemens, Mitsubishi nebo Toshiba.
Američané se ale nyní pokoušejí náskok dotáhnout. Ministr pro energetiku Steven Chu nyní pracuje na přípravě nové bilaterální dohody o technologické spolupráci, říká analytička. Spojené státy by na čínský trh rády výrazněji vstoupily v sektorech jako je zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nebo energetická účinnost budov. Silné zájmy mají také na trhu s jadernou energií, kterému v současné době dominuje Francie a Japonsko.
Za rozvoj trhu může vláda
Tan tvrdí, že Číně se díky systematické strategii podařilo za poměrně krátkou dobu vytvořit obrovský trh s čistými technologiemi. V jejím rámci vláda nejprve vytipovala sektory, které podle ní budou pro zemi dobré, a pak do jejich výzkumu a výroby začala sypat peníze. Malé firmy zároveň dostaly vědeckovýzkumnou podporu na vývoj nových technologických kapacit, což prý řadě společností, jako jsou například Goldwind nebo Sinovel pomohlo mezi světovou špičku výrobců větrných turbín.
„Čína se tak v krátké době stala významným světovým producentem turbín,“ říká Tan. Z vládní vědeckovýzkumné podpory zaměřené právě na výrobu turbín podle ní odvětví viditelně profitovalo.
Přímou podporu výzkumu Čína navíc kombinuje s finanční podporou čínským firmám nakupujícím domácí technologie. Úspěch se spalovacími technologiemi SC a USC lze částečně vysvětlit daňovým zvýhodněním nákupu čínských technologií a nařízením, podle něhož musí každá nová uhelná elektrárna mít tyto technologie nainstalované.
„Čínská pětiletka i státní 'středně až dlouhodobý' vědecko-technologický plán mají podporu čistých technologií jako prioritu,“ upozorňuje analytička. To se podle ní s americkým Kongresem, kde se větrná a solární iniciativa každé dva roky přehodnocuje, srovnat nedá.
Ochrana duševního vlastnictví brzdou rozvoje
Přestože přenos technologií z vyspělých zemí funguje relativně dobře, jeho urychlení brání problematická ochrana práv duševního vlastnictví. Za řadu potíží přitom podle Tan může politická a hospodářská struktura současné Číny, v níž je velká část firem, které se pohybují v zeleném byznysu, vlastněná státem.
Když v 90. letech Čína poprvé nakupovala technologie jako jsou například USC, byla nákupem pověřená čínská vládní agentura, která technologii posléze poskytla několika státem vlastněným firmám. „To je ale z pohledu firem ze Západu špatně, protože podle západních zvyklostí technologii a vlastnická práva kupuje pouze jeden subjekt. Podle čínských zvyklostí je to ale jako vztah otce se synem – vláda je vlastní a ostatní je mohou přirozeně využívat,“ popisuje čínskou realitu analytička.
Vzhledem k tomu, že v minulosti k takovým případům často docházelo, vládne mezi vlastníky západních firem silná neochota předávat do Číny nejvyspělejší technologie, říká Tan. Odhaduje, že tato okolnost bude problém i do budoucna, zvlášť pokud se v rámci nové klimatické dohody ustanoví mechanismus pro transfer technologií do méně rozvinutých zemí. Dodává ale, že hlavním motorem musí zůstat tržní síly.
„Pokud ovšem uvážíme, že klimatické změny představují globální hrozbu, mohly by vlády vyspělých zemí přijít s pobídkami, které jejich nadnárodní společnosti přimějí investovat do inovací čistých technologií a rychleji je předávat (do méně vyspělých zemí),“ myslí si Tan.
Připouští ovšem, že méně vyspělé země budou muset přijmout efektivnější politiku vůči přenosu čistých technologií.
Celý rozhovor si můžete v angličtině přečíst zde.