Souvislosti: 18 procent z dotázaných tvrdí, že na ně má EP velký vliv, na 46 % má alespoň nějaký vliv (obecně pro EU jsou tato čísla na úrovni 22, resp. 50 %; národním parlamentům a vládám přisuzuje velký vliv 42, resp. 50 % respondentů). 7 procent z dotazovaných nikdy o EP neslyšelo. Celých 32 procent však neslyšelo nikdy nic o Evropské radě. 54 % respondentů Evropskému parlamentu věří, Evropské komisi důvěřuje pouze 46 %. Vůči EP i EU jsou nejpozitivněji naladěni občané Řecka a dalších jihoevropských států, nejvíce skeptičtí jsou občané Francie, ale i Belgie, Lucemburska, Finska, Švédska a Velké Británie.
Eurovolby: Co se voleb a evropských poslanců týče, pozitivní zjištění je, že 62 % dotazovaných považuje volby do EP za důležité. 39 procent dotázaných si myslí, že EP má více moci než parlament národní (národnímu parlamentu více přálo 35 %, zbytek nedokázal odpovědět). Ovšem pouze 35 procent se domnívá, že poslanci EP jsou dobří v zastupování zájmů občanů.
Ještě nepříjemnější je informace, že 44 % dotazovaných nevidělo, neslyšelo nebo nemělo kontakt s žádným členem Evropského parlamentu, nejvíce z nich (57 %) pochází z Velké Británie, na druhou stranu pouze 17 % dánských respondentů neví nic o svých europoslancích. 38 procent respondentů přiznalo, že vidělo člena EP v televizi, 27 % o nich četlo v tištěných médiích. 12 procent z dotazovaných si vybavilo, že o poslancích slyšeli v rádiu, a pouze skupinka 4 procent četla cosi na Internetu. Celých 42 % by si přálo vidět poslance EP častěji v televizi, 30 % by rádo četlo více v tisku. Avšak celá třetina, 33 % respondentů, nemá o získání dalších informací o EP zájem. Nejmenší touhu po informovanosti mají Belgičané (44 %), po nich Britové (41 %), Lucemburčané (40 %) a Rakušané (39 %).
Co se účasti ve volbách týče, na škále od 1 do 10 svou pravděpodobnou účast v evropských volbách označují občané celé EU číslem 6,84 (tedy zhruba 68 % - oproti poslednímu průzkumu jde o drobný pokles). Pravděpodobných voličů je nejvíce v Dánsku (8,45) a Řecku (8,35), nejméně v Portugalsku (6,07) a Velké Británii (5,57). Účast v národních volbách je takřka všude o jeden stupeň vyšší - průměr EU je 7,64. Potvrzena je vyšší pravděpodobnost účasti voličů s vysokým stupněm znalostí o EU (8,14) proti nižší účasti lidí s nízkými znalostmi (5,74).
Za nejdůležitější téma evropských voleb považuje většina dotazovaných problematiku zaměstnanosti (54 %), následuje kriminalita (49 %), přistěhovalecká politika (44 %), životní prostředí (35 %) a záležitosti specifické pro vlastní stát (29 %). Naopak “evropské záležitosti”, reformu institucí, aktivity EP a rozšíření EU považuje za důležité jen 11-12 % dotazovaných. Zajímavé je rozdělení témat v jednotlivých členských státech: zaměstnanost je považována za nejdůležitější v devíti členských státech, kriminalita v Irsku, Itálii, Nizozemsku a Švédsku, imigrace ve Velké Británii a životní prostředí v Dánsku.
Za nejúspěšnější pobídku pro účast ve volbách považuje 45 % dotazovaných organizaci místních, regionálních nebo národních voleb ve stejnou dobu.
Ústavu ano, či ne? A na závěr dvě všeobecná zjištění průzkumu: 62 % dotazovaných je pro přijetí evropské ústavy a 61 % respondentů je hrdých na to, že jsou Evropany.