Minulý pátek se uskutečnila konference pořádaná vydavatelstvím Euronews a Českou plynárenskou unií (ČPU) zaměřená na současný stav i perspektivy využívání zemního plynu v Česku i v celé Unii. Gas Business Breakfast 2007 se letos konala již počtvrté, tentokrát s podtitulem „Rok 2007 – reflexe plynárenského trhu“. Hlavním řečníkem byl letos šéf Strany zelených Martin Bursík – tradiční zastánce zemního plynu jako alternativy k výstavbě nových jaderných bloků.
Propagátoři zemního plynu se domnívají, že závazky k EU lze úspěšně naplňovat právě zvyšováním podílu tohoto zdroje na energetickém mixu. To potvrdil na Energetickém fóru v Bratislavě i premiér Topolánek. ČPU dále argumentuje průzkumem veřejného mínění, z něhož vyplývá, že podle 60% našich spoluobčanů jsou plynové elektrárny „vhodným řešením pro krytí budoucích energetických potřeb státu“. Skoro 40% respondentů si pak myslí, že by se podíl spotřeby zemního plynu měl v Česku zvýšit.
A jak se zastánci zemního plynu staví k nepalčivějšímu problému tohoto zdroje – tedy spolehlivosti dodávek z Ruska? Tvrdí, že je tento problém „uměle nafukován“. Podle ČPU je Česko, na rozdíl od situace při dodávkách ropy, u zemního plynu tranzitní a nikoliv koncovou zemí, což je z hlediska energetické bezpečnosti „velmi významné“. Navíc smlouvy na dodávky plynu jsou s ruským Gazpromem podepsány na dalších 28 let a reálné nebezpečí „utažení kohoutků“ tedy nehrozí. Dalším argumentem jsou rozsáhlá ložiska, která určitě „nevyschnou“ ani za sto let. Z konference navíc vyplynulo, že Česko není závislé pouze na dodávkách z Ruska, ale může využít také norské zásoby, případně zkapalnělý zemní plyn.
Euractiv požádal o stanovisko k většímu využívání plynových zdrojů energetickou společnost ČEZ. Odpovídala specialistka Sekce evropské agendy Zuzana Krejčiříková: "ČEZ souhlasí s tím, ze je třeba diverzifikovat český energetický mix a to mimo jiné i tím, že bude více využíván plyn. I v tomto směru se ČEZ chystá investovat. Je nicméně třeba nezbytně energetický mix diverzifikovat a nikoliv se zaměřovat na využívání jednoho zdroje, ať už plynu nebo obnovitelných zdrojů či jádra. Mix musí být vyvážený, cílem musí být obecně snižovaní závislosti EU na Rusku a snižování emisí. Větší využívání plynu zvýší závislost ČR na Rusku - byť je pravdou, že ČR je tranzitní zemí, k přerušení dodávek může dojit mimo území ČR a dopad bude patrný na našem území." Ředitel Sekce evropské agendy ČEZ Vladivoj Řezník navíc poukázal na skutečnost, že spoléhání se primárně na plynové elektrárny zavírá do budoucna cestu k relativně levné elektřině. Tento typ zařízení má totiž ze všech elektráren nejvyšší variabilní (tedy palivové) náklady. Vzhledem k tomu, že cena zemního plynu primárně závisí na rostoucích cenách ropy, není možno počítat s jejím snižováním. „Pokud bude v evropském energetickém mixu dostatek jiných levnějších zdrojů, tím větší bude šance na dosažení nižší ceny elektřiny na velkoobchodním trhu,“ uzavírá svůj komentář Řezník.
O své postřehy se s portálem EurActiv podělil i Tomáš Weiss s Ústavu mezinárodních vztahů. Napadá argumenty ČPU hned z několika důvodů. Za prvé si myslí, že Česko je sice transitní zemí, nicméně jeho význam se do budoucna může výrazně snížit např. v případě stavby baltského plynovodu. Dále upozorňuje, že dodávky plynu do Evropy nemusí být přerušeny ani tak díky „zlému úmyslu“ Gazpromu, ale díky chátrající infrastruktuře, která se v dalších letech neobejde bez masivních investic. Navíc diverzifikace dodávek pomocí nové infrastruktury pro zkapalnělý plyn a využití norských zásob podle Weisse není reálná. První možnosti stojí v cestě obrovské náklady a druhé rychle se tenčící norské zásoby zemního plynu v Severním moři.