Na uspořádání prvních přímých voleb do Evropského parlamentu se shodlo tehdejších devět členských zemí v roce 1976 a uskutečnily se v roce 1979. Dle pravidel evropských voleb jsou europoslanci voleni na pět let a nesmí být ministry členských států ani zastávat funkci evropského komisaře.
Volby do EP však stále nemají jednotná pravidla a řídí se podle národních zákonů a zvyklostí. Od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, mohou evropští občané hlasovat v zemi, kde žijí, i když jsou občany jiného členského státu.
Kampaň před evropskými volbami bývá ale velmi často zaměřená na národní témata. Politické strany nepředkládají celoevropské kandidátky a jen výjimečně vedou celoevropskou volební kampaň. Stejná situace panuje i před blížícími se volbami do EP letos v červnu. Ústavně právní výbor EP pracuje na nových pravidlech, která by mohla z voleb do EP udělat skutečně celoevropské volby. Pokud dojde k jejich schválení, budou se podle nich konat již provolby v roce 2014.
Ve všech členských zemích EU evropské volby proběhnou mezi 4. a 7. červnem. V ČR stanovil termín konání voleb do EP prezident Václav Klaus na 5. a 6. června. V Česku jsou totiž volebními dny pátek a sobota. Pro české občany to bude druhá možnost zvolit si své europoslance. Letos bude ale v ČR zvoleno jen 22 europoslanců, protože po rozšíření EU se členské státy dohodly na snížení celkového počtu poslanců EP.
Ve státním rozpočtu je na evropské volby připraveno 653 milionů korun, což je zhruba stejná částka jako na volby v roce 2004. Hlasy budou sčítat okrskové volební komise, od nichž pak bude shromažďovat výsledky Statistický úřad. Na shromažďování dat evropských voleb vyčlenil 78,25 milionů Kč.

