Souvislosti: Dlouho trvající diskuse o dopadech rozšíření na vztahy EU - Rusko má politickou i ekonomickou dimenzi. Včerejší jednání vyjasnila některé důležité otázky, které se týkaly obchodu mezi Ruskou federací a rozšířenou Unií. Rusko se obávalo, že přijde o některé výhody v obchodním styku s bývalými sovětskými satelity, které vstupují do EU. Po rozšíření bude 51 % ruského zahraničního obchodu právě s EU. Průlom v jednání přinesla návštěva Romana Prodino a sedmi dalších komisařů minulý týden v Moskvě, kde hovořili s prezidentem Vladimírem Putinem a několika ministry ruské vlády. Rusko si původně stěžovalo, že zavedení společných celních tarifů v nově přistupujících zemích bude ruské exportéry stát 300 milionů USD ročně. Tyto odhady ale byly právě minulý týden sníženy téměř k nule. Už dříve byly také vyřešeny některé otázky antidumpingové politiky a tranzit do Kaliningradu.
Politickou dimenzi rozšíření komentoval včera na internetovém serveru BBC Russian.com zajímavým způsobem ruský sociolog Alexej Levinson. „Mám za to, že představy Rusů o Evropě se v souvislosti s nejnovějším rozšířením Evropské unie nijak nezmění. Důvodem je, že do EU nyní vstupují země, které z pohledu velké části ruského obyvatelstva nejsou evropské v tom pravém slova smyslu,“ říká Levinson. Skutečná Evropa, které si váží, je podle většiny Rusů především Německo, Francie a Velká Británie. Země bývalého sovětského bloku, které nyní vstupují do EU, jako by od rozpadu SSSR pro většinu Rusů přestaly existovat. Levinson dokládá svou tezi na příkladu pobaltských zemí. Odchod těchto republik byl pro ruské imperiální vědomí velké trauma. Levinson je přirovnává k pocitům člověka, kterého přestal někdo milovat. „Důležité ale bylo, že pobaltské státy nejen jednoduše odcházely, ale odcházely rády, protože nás neměly rády, navíc odcházely za lepším. A toto vědomí je kolosální národní trauma." Žádný konkrétní vztah k celé EU se v Rusku podle Levinsona nezformoval. Takový názor ve společnosti jednoduše není. Kromě toho, tvrdí ruský sociolog, je na místě hypotéza, že masové ruské historické vědomí prostě ideu dobrovolného sjednocování zemí nechápe. Rusové jsou podle Levinsona na druhou stranu připraveni považovat se za Evropany. „To znamená zdůrazňovat geopolitické skutečnosti, trvat na svých právech, například jezdit do ciziny bez víz. Ale cítit se Evropany, to je něco jiného, Rusové se jako Evropané necítí.“ Takový vztah je podle ruského sociologa unikátní, i když podobný syndrom připisuje také Turecku.
Další kroky: Dohoda o partnerství a spolupráci je součástí snahy vyřešit sporné otázky vzájemných vztahů před summitem EU-Rusko v Moskvě, který se koná 21. května. Někteří analytici se domnívají, že Moskva by na tomto summitu mohla podepsat Kjótský protokol o emisích.