V roce 1959 bylo Tibetu krvavě potlačeno povstání proti čínské nadvládě a tibetský duchovní vůdce dalajláma se uchýlil do exilu v Indii. Tibet usiluje o získání autonomie alespoň v rámci Číny a o práva na dodržování svých tradic a zvyků. V posledních letech se uskutečnilo osm kol jednání mezi zástupci obou stran. Poslední proběhlo v listopadu minulého roku v Pekingu, kdy tibetští vyjednavači představili memorandum o autonomii pro Tibet. Peking jej však odmítl a další termín jednání nebyl stanoven.
Evropský parlament včera u příležitosti padesátiletého výročí proti čínského povstání, které si celý svět připomněl 10. března, přijal rezoluci vyzývající Peking, aby obnovil jednání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou a dále, aby okamžitě došlo k propuštění všech zadržených jen proto, že se zapojili do mírumilovných demonstrací a protestů. Rezoluce odsuzuje všechny násilné činy ať už jsou výsledkem činnosti demonstrantů nebo nepřiměřených represí pořádkových sil.
Situace v Tibetu je napjatá a podle mnohých připomíná stanné právo. Na tibetské území nemají přístup novináři ani zahraniční občané. EP proto vyzval čínské úřady, aby umožnili vstup na tibetské území alespoň pracovníkům humanitárních organizací a OSN. Zároveň by podle rezoluce EP mělo české předsednictví vydat deklaraci ke vztahům Tibetu a Číny, které by požadovalo obnovení dialogu.
Během českého předsednictví by se mohl v Praze uskutečnit odložený summit EU – Čína, který se měl konat v prosinci minulého roku. Čínu však popudil fakt, že tibetského duchovního vůdce přijalo několik evropských státníků. Dalajláma dokonce vystoupil s projevem v Evropském parlamentu v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu. K tématům summitu by mohla patřit nejen hospodářská krize, ale i problematika lidských práv.

