PARTNEřI
Souvislosti:
Zemětřesení na globálních finančních trzích odstartovala vloni v srpnu krize na americkém trhu se subprime hypotékami. Centrální banky ve snaze udržet důvěru na trzích a odvrátit krizi likvidity tehdy podpořily systém rozsáhlými finančními injekcemi. Situace ale začala být kritická ve chvíli, kdy se krize rozšířila i do dalších segmentů finančních trhů a zasáhla některé z nejlépe hodnocených investic na Wall Streetu. Spojené státy se v důsledku finanční krize ocitly na prahu recese.
Ačkoliv Evropu americká krize zpočátku příliš nezasáhla, vše se změnilo koncem letošního září, kdy byla řada zemí přinucena přijmout mimořádná opatření k záchraně bank a odvrácení hrozby kolapsu finančního systému.
Celkem evropské vlády přislíbily uvolnit zhruba 2 biliony eur. Tyto prostředky členské země hodlají použít k dalším finančním injekcím, zárukám za vklady, mezibankovní půjčky a částečnému nebo úplnému znárodnění některých finančních institucí. Uvedené kroky mají za cíl uklidnit spotřebitele a obnovit důvěru na trzích.
Témata:
George W. Bush, Nicolas Sarkozy a José Manuel Barroso „se dohodli, že příští týden přednesou představitelům dalších světových mocností návrh na vytvoření série summitů, které by se zabývaly výzvami, jimž čelí globální ekonomika,“ píše se ve společném prohlášení vydaném po setkání v Camp Davidu.
Návrh na evropském summitu minulý týden podpořili také vrcholní představitelé členských zemí Evropské unie.
Unie doufá, že se jí podaří přesvědčit i další země o tom, že je zapotřebí provést rozsáhlou reformu mezinárodního finančního systému. Součástí reformy by měla být i přísnější regulace a dohled nad hedgeovými fondy, daňovými ráji, přeshraniční spolupráce mezi finančními institucemi, ale také vytvoření globálního systému „včasného varování“ nebo změna pravomocí Mezinárodního měnového fondu (MMF), který podle kritiků není dobře vybaven k tomu, aby si byl schopen poradit se složitým systémem moderních financí.
Odvážné vize má zejména francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Krize podle něj představuje „skvělou příležitost“, jak zanechat „nenávistných praktik“ z minula a vybudovat kapitalismus budoucnosti. „Nemůžeme jít dále stejným směrem jako dosud, neboť stejné potíže povedou ke stejným katastrofám... Musíme reformovat kapitalismus tak, aby nejefektivnější systém, jaký byl kdy vytvořen, nezničil své vlastní základy,“ uvedl. Podle Sarkozyho „ekonomika 21. století nemůže dále fungovat s nástroji ekonomiky 20. století“.
Prezident Bush byl podle očekávání vůči Sarkozyho plánu na vytvoření „regulovanějšího kapitalismu“ poněkud zdrženlivější. Uvedl, že jakýkoliv pokus přehodnotit globální finanční systém nesmí ohrozit volný trh. „Je nutné, abychom ochránili základy demokratického kapitalismu – s volnými trhy, svobodným podnikáním a volným obchodem,“ zdůraznil americký prezident.
Zůstává ovšem otázkou, do jaké míry bude Bush moci tento proces ovlivnit, neboť 20. ledna 2009 končí jeho funkční období. První setkání se ale odehraje ještě v době, kdy bude v úřadu – krátce po prezidentských volbách, které se uskuteční 4. listopadu. Summit by se měl zabývat „zhodnocením pokroku dosaženého při zvládání současné krize a nalezením shody na principech reformy, která je nutná, má-li se předejít tomu, aby se krize opakovala“, píše se v prohlášení.
„Další summity by se měly věnovat implementaci dohody o konkrétních krocích, které je k naplnění těchto principů třeba přijmout,“ stojí dále v dokumentu.
Série setkání nabízí srovnání se slavnou konferencí v Bretton Woods o poválečném uspořádání peněžního systému, kde se vrcholní světoví představitelé dohodli na vytvoření Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky s cílem zabránit tomu, aby se opakovala hluboká hospodářská krize z 30. let.
Nové řady summitů by se neměli účastnit pouze zástupci členských zemí G8 (Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Rusko), které finančnímu systému dominovaly po brettonwoodské konferenci, ale také představitelé rychle se rozvíjejících ekonomik, jako jsou Čína, Indie, Brazílie a Jižní Afrika, ale také Saudská Arábie, Jižní Korea a Austrálie. Setkání by se měl zúčastnit také nový americký prezident.
Sérii summitů podpořil také současný předseda G8, japonský ministr financí Šoiči Nakagawa. Varoval ale, že rozhovory budou mít smysl pouze ve chvíli, kdy přijdou s „jasným akčním plánem nebo rozhodnutím“. Informovala o tom agentura AFP.