PARTNEřI
Souvislosti:
V posledních měsících poptávka po automobilech v Evropě dramaticky klesla. V posledním čtvrtletí roku 2008 byl zaznamenán meziroční pokles v prodeji nových aut o 19,3%. Vysoké propouštění postihlo Island, Irsko, Itálii a Velkou Británii.
Údaje o prodeji nových aut v nových členských zemích EU jsou smíšené: Polsko hlásí meziroční nárůst v celoročních prodejích o 9,4 procent, Česká republika o 8,4%.
Naopak Rumunsko zaznamenalo pokles o 8,7%, zatímco prodeje v Maďarsku vzrostly o 9,2%. Prosincové údaje o počtu nově registrovaných vozidel nejsou také příliš povzbudivé. V rámci nových členských států EU došlo k celkovému poklesu o 10,7%.
V návaznosti na to několik klíčových členských států Unie hodlá podpořit domácí průmysl, což vzbuzuje obavy u Evropské Komise, že by dojít k plíživému protekcionismu.
Témata:
Díky globální ekonomické krizi se prodeje automobilek drasticky snížily a tisíce zaměstnanců v Evropě tak přišly o práci. Tato situace zároveň vzbuzuje obavy, aby nedošlo na protekcionismus.
Německo již kritizovalo francouzské kroky na podporu domácího průmyslu a Belgie žádá od německé kancléřky Angely Merkel záruky, protože má obavy, že by belgické montážní závody mohly být ohroženy německou snahou podpořit vlastní automobilový průmysl.
To vše se děje v době, kdy Komise otevřeně kritizuje Spojené státy za to, že pomáhají vlastnímu automobilovému průmyslu, který má vážné problémy, a Rusko, kde tento měsíc začala platit nová pravidla, jež ukládají dovozcům zahraničních automobilů platit navíc další dovozní cla.
Počátkem týdne vyšlo najevo, že Francie bude možná trvat na tom, aby v rámci balíčku státní pomoci výrobci automobilů kupovali určitou část dílů od místních dodavatelů.
Podle listu Financial Times francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce, aby Peugeot a Renault pomohly na oplátku za vládní půjčky podpořit francouzské domácí subdodavatele a dodavatele.
Případné daňové pobídky a subvence pro automobilový průmysl v jednotlivých zemích EU byly hlavním bodem jednání ministrů dopravy členských státu Unie, které se konalo 19. ledna v Bruselu.
Günter Verheugen, evropský komisař pro podnikání a průmysl, varoval členské státy, aby se neuchylovaly k protekcionistickým opatřením s cílem podpořit vlastní automobilový průmysl. Místo toho vyzval odvětví, aby pojmenovalo své strukturální problémy, jako například „nadměrnou kapacitu nebo potřebu investovat do nových technologií“.
Komise zdůraznila, že jakákoliv podpora veřejného sektoru nabízená členskými státy by měla být transparentní a měla by respektovat pravidla EU upravující hospodářskou soutěž a státní podporu. Zároveň také dodala, že je potřeba předejít „jakémukoliv závodění v subvencích“.
Belgická vláda tento týden (2. února) vedla krizové rozhovory, aby vyhodnotila problémy, kterým čelí domácí automobilové montážní závody.
Nadále přetrvávají obavy o budoucnost antverpského závodu General Motors, kde se montují vozidla Opel Astra. Podnik je prý vážně ohrožen a to nejen ekonomickou krizí, ale také tím, že se svojí strategií snaží podpořit národní automobilový průmysl.
Hlavním předmětem zájmu Belgie je protekcionistická politika v sousedních členských zemích. Federální ministr hospodářství, Vincent Van Quickenborne, vyjádřil obavy nad stávající situací s tím, že vláda bude požadovat vysvětlení od Angely Merkel.
„Belgie je důležitou zemí v oboru montáže automobilů, nemá však vlastní domácí automobilovou značku. Pokud členské státy přijmou opatření pouze ve prospěch svých domácích podniků, Belgie tak může být opomíjena.“
Rumunsko
Důsledkem ekonomického poklesu jsou v Rumunsku mimo jiné protesty členů odborů, kteří bojují za větší záruky práce a další uplatňování ekologické daně, kterou zavedla předchozí vláda.
Díky této dani kupují spotřebitelé nové automobily namísto ojetých vozidel. Evropská Komise ale prohlásila, že takzvaná „ekologická daň“ porušuje evropskou legislativu. Francois Fourmont ze společnosti Dacia je také proti tomu, aby se tato daň rušila.
Výroba automobilky Dacia, kterou vlastní Renault, se v Rumunsku minulý týden (26. ledna) zastavila. Závod se teprve před několika dny vrátil k výrobě na úrovni plné kapacity poté, co zastavil výrobu na jeden měsíc do 12. ledna.
Dacia poslala domů na dva týdny celkem 14.000 pracovníků s tím, že dostanou 85 procent svého platu. Generální ředitel společnosti Dacia, Francois Fourmont však varoval, že pokud se ekonomické klima nezlepší, automobilka bude muset do března propustit 4.000 zaměstnanců.
Lavinový efekt propouštění v závodu Dacia by mohl způsobit zrušení až 15.000 pracovních míst v regionu, protože dodavatelé automobilových dílů by byli postiženi ztrátou svého největšího odběratele. Společnost již snížila tempo výroby z 1.360 na 1.085 jednotek denně.
Maďarsko
Podobně je na tom Maďarsko, kde klesající prodeje automobilů mohou zdecimovat kdysi vzkvétající odvětví. Ekonomický pokles se znásobil nucenou odstávkou výroby, protože Maďarsko mělo počátkem měsíce nedostatek plynu.
Po medializovaném propouštění v podniku Suzuki, při kterém přišlo o práci 1.500 lidí, následovaly další škrty v počtech pracovních míst v malých a středně velkých firmách, které vyrábějí pneumatiky, elektronické komponenty a části motorů.
Nejistota obklopující budoucnost výrobních závodů poznamenala důvěru pracovníků v regionech, které jsou výrazně závislé na automobilovém průmyslu. Jeden ze zaměstnanců společnosti Suzuki řekl portálu Új Szó, že lidé se obávají toho, že propouštění je nevyhnutelné.
„Už více nemohu vydržet tu nejistotu. Byl jsem na pokraji šílenství pokaždé, když jsem otevřel noviny nebo zapnul televizi. Kamkoliv se podíváte, lidé mluví o propouštění u Suzuki. Atmosféra v práci nebyla o nic lepší.“
„Přemýšlel jsem, že by pro mě bylo lepší dát výpověď, protože jsem slyšel, že odstupné se vyplácí pouze těm, kteří pro společnost pracovali nejméně tři roky. A já mám za sebou jen jeden.“
Česká republika
Ačkoliv prodeje automobilů v České republice zůstaly na vysoké úrovni, pochmurné prognózy prodejů v Evropě na rok 2009 automobilový sektor ovlivnily. Automobilový průmysl tvoří jednu pětinu celé průmyslové výroby v České republice.
Největší tuzemská automobilka Škoda zastavila od září několikrát výrobu a od ledna omezila pracovní dobu na čtyři pracovní dny v týdnu. Společnost snížila počet pracovníků zaměstnávaných přes agentury, zaměstnanci na plný úvazek zatím žádné změny nepocítili.
Závod Hyundai v České republice byl také nucen snížit výrobu a společnost přestala hledat nové zaměstnance. Podnik zavedl čtyřdenní pracovní týden a v návaznosti na další očekávané propady v poptávce se rozhodl snížit počet pracovních dní na dva nebo tři.
Ve srovnání s tím se výrazně lépe daří koncernu TPCA, který vyrábí vozy značky Toyota, Peugeot and Citroën. Podnik byl ovšem proti původním ambiciózním plánům, které počítaly naopak se zvýšením výroby, rovněž nucen zastavit najímání nových zaměstnanců a doufá, že bude ušetřen té nejhorší krize, protože vyrábí malé automobily s nízkou spotřebou paliva, což by mu podle expertů mohlo zajistit konkurenční výhodu.
Česká vláda si pohrává si myšlenkou zavést tzv. šrotovné podobné tomu, které přijalo sousední Německo. Šrotovné má finančně stimulovat spotřebitele, aby si kupovali nové automobily a ekologicky se zbavovali starých.
Odvětví tento návrh podpořilo, ale český ministr financí Miroslav Kalousek tento plán prozatím odmítá s tím, že jde o nesystémové řešení, které díky tomu, že podporuje pouze jeden vybraný sektor může vést k deformaci ekonomiky.
Slovensko
Když se před několika lety Slovensku přezdívalo „nový Detroit“, bylo to myšleno jako kompliment. Slovensko získalo díky levnější pracovní síle nová pracovní místa, která se přesunula ze sousedních zemí západní Evropy a z daleké Korei.
Dnes se však Bratislava snaží zabránit tomu, aby místní automobilový průmysl nenásledoval detroitskou „velkou trojku“ (General Motors, DaimlerChrysler a Ford). Mária Nováková, generální tajemnice slovenské Asociace automobilového průmyslu, není tímto srovnáním nadšena. „Máme dobrou pozici, abychom rostli. Opravdu nechceme být srovnáváni s Detroitem, protože nechceme skončit jako Detroit,“ řekla zpravodajské agentuře Associated Press.
Důvody, které magneticky přitahovaly automobilky na Slovensko, většinou nezmizely. Slovensko je členem EU a rychle se rozvíjí, zůstává však přitažlivé pro investory díky levné pracovní síle. Dělníci v automobilkách si vydělají 800 euro za měsíc – to je minimálně čtyřikrát méně než dostávají pracovníci na stejných pozicích v Německu – a společnosti navíc ušetří na důchodových a zdravotních odvodech.
Přesto žádná země závislá na automobilovém průmyslu nemůže uniknout krizi důvěry v odvětví, která se šíří rychle. Takovým příkladem je rozhodnutí Kia Motors Slovakia snížit délku denní směny z osmi na šest hodin ve svém závodě v Teplické nad Váhom. Výroba v tomto závodě byla také výrazně ovlivněna přerušením dodávek plynu v regionu.
Přesto však s ohledem na celkový stav odvětví má Slovensko více důvodů než většina ostatních, aby zůstalo pozitivně naladěno.
Francie
Jednou ze zemí, která ztratila díky levné pracovní síle na Slovensku pracovní místa v automobilovém průmyslu, je Francie. V roce 2006, dlouho předtím, než se termín „úvěrová krize“ dostal do mediálního slovníku, Peugeot zrušil 2.300 pracovních míst ve své továrně v Rytonu a přestěhoval výrobu do Trnavy.
Od té doby, co začala globální krize, se situace výrazně zhoršila. Francouzská vláda chce do svého automobilového průmyslu napumpovat něco mezi 5 až 6 miliony euro jako součást balíčku státní pomoci, zároveň však od výrobců automobilů požaduje, aby nakupovaly stanovené kvóty výrobků od místních dodavatelů.
Francouzský premiér Francois Fillon zdůraznil, že je potřeba jednat rychle, a dodal, že vláda nemá v úmyslu pomáhat společnostem, které jednoduše zavřely továrny ve Francii a přemístily je do zemí s nižšími náklady.
Jedním z kritiků tohoto plánu je sociální demokrat Guillaume Bachelay, národní tajemník pro průmyslovou politiku. Říká, že vládní plán pomůže velkému průmyslu, zatímco subdodavatelé a spotřebitelé budou naprosto ignorováni.
Pokud tento plán bude vnímán tak, že znevýhodňuje zahraniční společnosti, riskuje Francie na evropské úrovni porušení pravidel o státní pomoci. Německý ministr průmyslu, Jochen Homann, prý prohlásil, že „pravidla hry musí být respektována – nelze přijímat diskriminační opatření“.
Nyní je Brusel spokojen s návrhy, které Paříž předkládá. Günter Verheugen, místopředseda Evropské Komise odpovědný za obchod a průmysl, nazval tento balíček státní pomoci jako „odůvodněný a neodmyslitelný,“ zároveň však varoval před jakýmikoliv kroky, které by přinesly konkurenční výhodu domácím společnostem na úkor jejich konkurentů.“
Německo
Řada balíčků vládní podpory, které jsou představovány po celé Evropě, nutí členské státy, aby podpořily svůj domácí průmysl. Bojí se totiž, že by jejich průmysl mohl zaostat za sousedními zeměmi a mezinárodní konkurencí.
Německý ministr financí Peer Steinbrueck minulý týden (30. ledna) řekl, že nepodpořit německý automobilový průmysl by bylo „osudné“ vzhledem k multimiliardám dolarů, které dostaly velké automobilky ve Spojených státech.
Dodal, že „každé sedmé nebo osmé pracovní místo“ v Německu je závislé na automobilovém průmyslu a mnoho z nich již bylo zasaženo stávající krizí. Více než 170.000 zaměstnanců nyní pracuje na krátkodobé smlouvy a vypadá to, že toto číslo bude dále růst.
26.000 pracovníků v továrnách BMW v Bavorsku a v Berlíně bude během února a března pracovat méně hodin než doposud. Stejný osud čeká 39.000 zaměstnanců společnosti Daimler a 10.000 pracovníků společnosti Bosch, která je dodavatelem pro automobilový průmysl.
Dodavatelé automobilek, včetně společnosti Grammer, Schaeffler a výrobce pneumatik Continental, také omezí počet pracovních hodin.
Výrobci automobilů, kteří mají problémy, mohou zavést snížený počet pracovních hodin pro všechny své zaměstnance na období maximálně osmnácti měsíců. V případě, že automobilky své závody nebo oddělení na několik týdnů nebo měsíců zavřou, zaměstnanci mohou dostat 60% své mzdy (67% pro zaměstnance s dětmi) od federálního úřadu práce. Pokud se však automobilce během osmnácti měsíců nezvýší počet nových zakázek, čeká zaměstnance propouštění.
Belgie
Belgická vláda tento týden (3. února) vedla u kulatého stolu krizová jednání s cílem vyhodnotit problémy, kterým čelí domácí automobilové montážní závody.
Nadále přetrvávají obavy o budoucnost antverpského závodu General Motors, kde se kompletují vozy Opel Astra. Podnik je prý vážně ohrožen, a to nejen ekonomickou krizí, ale také tím, že se svojí strategií snaží podpořit národní automobilový průmysl.
Hlavním předmětem zájmu Belgie je protekcionistická politika v sousedních členských zemích. Federální ministr hospodářství, Vincent Van Quickenborne, vyjádřil obavy nad stávající situací s tím, že vláda bude požadovat vysvětlení od Angely Merkel.
„Belgie je důležitou zemí v oboru montáže automobilů, nemá však vlastní domácí automobilovou značku. Pokud členské státy přijmou opatření pouze ve prospěch svých domácích podniků, Belgie tak může být opomíjena.“
Velká Británie
Bývalý evropský komisař pro obchod a současný britský ministr obchodu Peter Mandelson představil balíček opatření zaměřených na revitalizaci britských automobilek. Tento plán zahrnuje úvěrové záruky ve výši 2,3 miliard liber, tj. 2.53 miliard euro. 1.3 miliardy liber poskytne Evropská investiční banka, přičemž vláda se zavazuje poskytnout úvěrové záruky ve výši maximálně jedné miliardy liber.
Britský premiér Gordon Brown přivedl Mandelsona zpět do vlády minulý rok, aby kabinetu pomohl během ekonomické krize. Mandelson prý také přemýšlí nad tím, že by navrhl „státní podporu platů“, což by odradilo společnosti od propouštění a efektivně podpořilo výrobní firmy, které mají finanční problémy.
Zástupci automobilového odvětví v Británii usilují o zavedení takových opatření, která by usnadnila získání spotřebitelských úvěrů, s odůvodněním, že desítky tisíc pracovních míst jsou ohroženy kvůli propadu v prodeji automobilů.
Strojírenská společnost GKN, která dodává automobilové díly Fordu a Land Roveru, zrušila od října 242 pracovních míst a je možné, že bude dále propouštět. Také Aston Martin snížil svoji výrobu a zaměstnanci společnosti pracují pouhé tři dny v týdnu.