EU sestaví speciální jednotky rychlého nasazení z několika bojových skupin, které budou čítat 1500 vojáků z jedné nebo více členských zemí. Tyto jednotky by měly být schopny zasáhnout kdekoli na světě do patnácti dnů. Těchto skupin bude maximálně devět, tj. celkem 13 500 vojáků. Tři první jednotky by měly být schopny vojenské operace už příští rok, zbylých šest v roce 2007. EU chce vytvořit síly, které budou schopny zasahovat na základě mandátu OSN tam, kde se nebude angažovat NATO. Jednotky vyčleněné pro akce EU a NATO budou ve všech evropských zemích totožné.
Po vzniku jednotek rychlého nasazení by Unie měla být schopna vyhlásit vojenskou operaci do pěti dnů od okamžiku, kdy ji schválí Rada. Za dalších deset dní by vojáci měli být na místě. Tyto jednotky budou nasazovány na záchranné práce, humanitární pomoc, bojovou činnost v krizové situaci, prosazování míru, odzbrojovací operace a pomoc třetím zemím při potírání terorismu.
Ministři rozhodli, že koncepce bojových skupin musí být hotova do konce června. Hned poté se členské státy začnou zavazovat ke konkrétním příspěvkům. Do konce roku má být předložena konečná koncepce plánovacích a řídicích vojenských struktur v Unii. Bilaterální jednání o spolupráci na vytvoření jednotek už ale probíhají – například mezi Českou republikou a Německem a Rakouskem, Slováci se chystají spolupracovat s Belgií a Polskem.
Během letošního roku by také měla být oficiálně zahájena činnost Evropské zbrojní agentury, která se bude starat o koordinaci nákupů vojenské techniky, vědu a výzkum. ČR chce, aby v agentuře, ve které bude z počátku působit 80 lidí, byli alespoň dva naši zástupci.
Ministři obrany dokončují v Bruselu programový dokument Evropské cíle 2010, který by měl být schválen na červnovém summitu Evropské unie. Součástí dokumentu jsou kromě jednotek rychlého nasazení další aspekty vojenské politiky Unie, která se vyvíjí v souladu s v loňském roce zveřejněnou Evropskou bezpečnostní strategií.