PARTNEřI
Politicky horký podzim
Stálý předseda Evropské unie Herman van Rompuy údajně minulý měsíc na neformální politické schůzce vyjádřil přání, aby členské země přijaly finanční a ekonomické reformy navržené na evropské úrovni do října tohoto roku. Původně se počítalo s o dva měsíce delší lhůtou. Van Rompuy apeloval na zrychlení prací ze své pozice předsedy politické skupiny odpovědné za přípravu hospodářských reforem (tzv. task force).
Podle nového jízdního řádu by se mezi 30. srpnem a 2. zářím měly sejít národní delegace, aby odstranily neshody v otázce dohledu nad bankovním sektorem. Schůzka ministrů financí bude následovat 6. a 7. září. Očekává se rozhodnutí o nových metodách tvorby a monitorování národních hospodářských politik. Poslední nejasnosti by měly být vyřešeny 16. září, kdy je plánován summit představitelů států a vlád.
Koncem září by navíc poslanci Evropského parlamentu měli na svém plenárním zasedání hlasovat o osudu návrhu, podle nějž mají vzniknout dva nové orgány specializované přímo na bankovní dohled.
Stranou nezůstává ani Evropská komise. V pondělí 16. srpna navrhla navýšení pravomocí národních orgánů kontrolujících finanční trhy.
Závod s USA
Evropští politici vědí, proč zvyšují svoji aktivitu. Pohled na druhou stranu Atlantiku slouží jako motivace k intenzivnějšímu vyjednávání. Americký Kongres již na počátku července schválil ambiciozní Dodd-Frankův zákon v rozsahu 2.400 stran. Evropané oproti tomu působí, jako by se nedokázali vymanit z nekonečně dlouhých diskusí o podobě nových reforem.
Přesto evropští úředníci odmítají kritiku, podle níž EU postupuje příliš pomalu. Jejich argumentace je založena na přesvědčení, že reformy unijní rozpočtové a finanční politiky musí být pečlivě připraveny tak, aby v dlouhodobějším hledisku přinesly žádoucí výsledky.
Mluvčí Evropské komise pro ekonomickou reformu Amadeu Altafaj Tardio v pondělí 16. srpna pro EurActiv tuto pozici hájil. Odmítl nařčení z „loudavosti“ a poznamenal: „Opak je pravdou. Postupujeme teď až překvapivě rychle. Přijímáme opatření, o nichž by se dříve debatovalo léta.“ Jako příklad zmínil snahu o zavedení nových pravidel sledování vývoje národních dluhů a odpovídající změnu Paktu růstu a stability, kterou připravuje politická skupina vedená van Rompuyem. Další reformní impuls dodá koncem září Komise, která podle mluvčího Altafaje představí návrh reformy makroekonomického dohledu.
Zastání evropské instituce nacházejí i u Jurgena Starka, člena výkonného výboru Evropské centrální banky. Financial Times publikovaly 16. srpna jím napsaný úvodník, v němž evropskou reformní situaci hodnotil velmi pozitivně: „Dočkáme se posílení rozpočtového dohledu, mnohostranného dohledu, který zabrání vzniku extrémních deficitů a dluhů. Budou zavedeny účinnější nástroje, díky nimž budeme schopni předcházet krizím nebo je lépe řešit.“ Stark ve svém článku zdůraznil, že uvážlivější prosazování změn má svoje opodstatnění. Růst ekonomiky mohou podpořit jen změny ve strukturách národních fiskálních politik, ne jednorázové rozpočtové injekce.
Ne všichni ale sdílejí tento optimistický pohled a věří, že EU zvolí optimální, v porovnání s dneškem snad o něco rychlejší tempo. Mezi skeptiky se řadí Wolfgang Reuter z magazínu Der Spiegel, o čemž svědčí i jeho poslední komentář: „Hlasovací procedury jsou v EU při počtu 27 členů velmi pomalé. Evropa je zajatcem příliš vysokého počtu soupeřících zájmů (…). Američané ovlivňují řídící strukturu ve svých finančních institucích, a co dělají Evropané? V posledních týdnech se jen dohadují o tom, jaké pravomoci mají přenechat plánovanému Evropskému úřadu pro dohled nad bankovnictvím.“