Evropský občanský zákoník by harmonizoval smluvní právo v rámci Unie. Minulý rok prozradily zdroje blízké Viviane Reding, současné komisařce pro spravedlnost, občanství a základní práva, že EU sjednocení evropského občanského práva nevylučuje.
Dnes (1. července) by měla Komise zveřejnit všechny své návrhy, jak vytvořit jednotné evropské smluvní právo. „Hlavní prioritou na poli spravedlnosti je zavedení jednotného smluvního práva a spotřebitelských smluv,“ prozradil EurActivu zdroj blízký Viviane Reding, do jejíhož portfolia problematika spadá.
Zavedení občanského zákoníku a ošetření smluvního práva je pro zastánce hlubší evropské integrace jedním z dlouhodobých cílů. Očekávají, že by podobná legislativa mohla přispět ke skutečně jednotnému evropskému trhu bez hranic.
Za současných podmínek se společnosti, které chtějí na trhu jiné evropské země nabízet své výrobky, musejí přizpůsobovat lokálním pravidlům. Právní nejistota a náklady na přizpůsobování často odradí podnikatele od snahy obchodovat v zahraničí. Nejvíc pak trpí malé a střední podniky, jež si nemohou dovolit platit právníky v 27 státech EU. Na překážky však narážejí i velké firmy, jako Amazon či eBay. Své stránky mají v Británii či Německu, ale lucemburský trh je již příliš malý, aby pokryl jejich náklady.
Omezení se samozřejmě netýkají jenom podniků, ale i spotřebitelů. „Dva ze tří spotřebitelů, kteří by chtěli přes internet nakupovat ze zahraničí, to nemohou učinit, protože firmy v jejich vlasti neposkytují služby,“ řekla EurActivu Reding. „Evropská ekonomika je sice nyní v krizi, ale stojí před jedinečnou možností posílit ekonomický růst snížením nákladů na přeshraniční obchod. Je ideální čas zavést harmonizované Evropské smluvní právo,“ dodala komisařka.
Členské státy, pod jejichž jurisdikci smluvní právo spadá, prozatím odmítaly vzdát se v této věci své národní suverenity.
A o jakých možnostech se uvažuje?
Komisařka Reding si uvědomuje, že jednotné smluvní právo je tvrdší oříšek než ceny roamingu, které řešila předešlé roky coby komisařka pro informační společnost a komunikace, a navrhuje proto pouze postupné reformy. Členským státům dnes předloží soupis možností, jak současný stav zlepšit.
Průchodnou eventualitou by mohlo být zavedení nezávazného modelu jednotných smluvních pravidel. „Zákonodárci členských států by tento model mohli využít jako inspiraci pro návrhy legislativy a smluvní strany by jím inspirovaly své standardy a podmínky,“ stojí v dokumentu, jenž analyzuje možná východiska pro reformu smluvního práva.
Další alternativou by mohla být doporučení Komise. Ta by mohla členské státy povzbudit k tomu, aby harmonizovaly své zákoníky. Ačkoliv se jedná o nezávazná opatření, v případě telekomunikací se ukázalo, že mohou být efektivní. Národní legislativa by v obou zmíněných případech zůstala nezměněna, ale podniky by si mohly vybrat mezi národními a evropskými standardy. Nezávazná evropská smluvní pravidla by také posílila přirozenou konkurenci mezi odlišnými národními zákoníky. Odpůrci této možnosti však argumentují tím, že by vedla k matení spotřebitelů, kteří by museli volit mezi evropskou a národní legislativou, což by nepovzbudilo spotřebu.
Nejodvážnějším krokem by bylo zavedení plnohodnotného Evropského občanského zákoníku, který by nahradil existující národní zákony. Vztahoval by se kromě smluv i na rodinné právo, majetek, zaměstnanecké podmínky a další záležitosti v životě občanů EU.
Dokument, který dnes Komise zveřejní, by měl zahájit debatu všech zainteresovaných stran. Komisaři pak v lednu 2011 vydají nové návrhy podložené výsledky veřejné diskuze.







