PARTNEřI
Aktuální znění nové dohody bylo hlavním sporným bodem debaty ministrů. Ve skutečnosti termín „asociační“ byl použit v dohodách se zeměmi střední a východní Evropy, které vstoupily do EU v roce 2004, a také se zeměmi s jasnou perspektivou členství jako Chorvatsko a Srbsko. Této podobnosti se chtěly některé státy vyhnout.
Na druhé straně Evropská unie podepsala asociační dohody s několika svými obchodními partnery, jako jsou například Čile a Egypt.
V jednáních, které vedly k včerejší dohodě, vedlo Španělsko skupinu zemí, kam patřilo např. Nizozemsko a Belgie, jež chtějí, aby v preambuli dohody s Ukrajinou bylo explicitně zmíněno, že nová dohoda se nevztahuje na členství země v EU.
Už při své pondělní oficiální návštěvě Kyjeva kancléřka Angela Merkel dala prezidentovi Ukrajiny jasně najevo, že země je stále velmi vzdálená členství v Evropské unii a že nová dohoda nesmí být chápána jako možnost vstupu do Unie.
„Toto je dohoda k výraznému prohloubení vztahů – obchod, ekonomické vztahy a právní struktury,“ uvedla německá kancléřka. Znamená, že Ukrajina se více přiblížila EU, ale stalo se tak jednoznačně v rámci sousedské politiky, která určuje vztahy EU se šestnácti zeměmi z východní Evropy a jižního Středomoří jako Libye a Izrael.
Tato otázka je navíc komplikována obavami EU z poškození vztahů s Ruskem, které je zcela jasně proti směřování Ukrajiny do EU a NATO. Politické špičky EU se zejména obávají role Ruska jako hlavního dodavatele zemního plynu. V roce 2006 spory mezi Ruskem a Ukrajinou vedly k dočasnému přerušení dodávek ruského plynu, který do Evropy teče právě přes území Ukrajiny.
Francie, která v současné době EU předsedá, se včera postavila na stranu zemí, které nejsilněji tlačily na to, aby nová dohoda byla podepsána. Prezident Nicolas Sarkozy opakovaně vyzýval k tomu, aby Ukrajina získala „privilegovaný status“ ve vztazích mezi EU a jejími sousedy, bez toho, aby se šlo dále než za současné členství.
Komisařka Benita Ferrero-Waldner, která je zodpovědná za sousedskou politiku, si pochvaloval, že bylo dosaženo „velkého pokroku“. Zdůraznila, že summit EU–Ukrajina, který se uskuteční 9. září v Evianu představuje „výbornou příležitost vidět, jaký je pokrok“. Vyjádřila se také ve prospěch zahájení dialogu o zjednodušení vízové procedury, který by měl doplnit jednání o nové smlouvě. Na druhé straně s odkazem na rozepře mezi prezidentem a premiérkou Ferrero-Waldner uvedla, že Ukrajina ještě musí „hodně udělat pro stabilizaci vnitřní politiky“.
Ukrajinský prezident Juščenko považuje novou dohodu za „obrovský krok“ vpřed, navzdory uvědomění si, že cesta Ukrajiny do Evropské unie „není jednoduchá“. „Pro Ukrajinu je velmi důležité vědět přístav cesty... To nám umožní přesně určit, jaké větry vanou v náš prospěch a jaké ne,“ prohlásil v pondělí.