“Jde o čisté fantazírování,“ prohlásila včera (3. května) mluvčí Evropské komise Pia Ahrenkilde Hansen v reakci na spekulace některých britských deníků o brzké rezignaci vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.
Britský konzervativní deník The Daily Telegraph totiž na konci minulého týdne publikoval článek, v němž uvedl, že baronka Ashton uvažuje o své rezignaci v důsledku kritiky, které se jí od jejího jmenování na konci roku 2009 pravidelně dostává od některých členských států (EurActiv 30.4.2010).
K The Daily Telegraphu se záhy přidal i další deník Daily Mail, který zdůraznil, že hlavním původcem barončiny kritiky je Francie.
Vítr vane z Paříže
Proti tomuto tvrzení vystoupil mluvčí Stálého zastoupení Francie při EU v Bruselu, který se bránil slovy: „Plně stojíme za prací, kterou Catherine Ashton odvádí, včetně té kolem evropské diplomatické služby. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner jasně vyjádřil svou podporu během posledního zasedání Rady v Lucemburku, které se konalo minulý týden.“
Francouzští politici baronku Ashton kritizovali mnohokrát, zejména za její přístup k Blízkému východu, nedostatečně viditelné vystupování na mezinárodní politické scéně a za omezené znalosti cizích jazyků. Avšak pravdou zůstává, že se nikdy otevřeně neopřeli do Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), jejíž podobu a fungování má vysoká představitelka na starost.
Je také třeba připomenout, že v poslední době si Francouzi dokonce pochvalovali barončino zlepšení ve francouzštině. „Francouzský jazyk již ovládá celkem obstojně a navíc má v úmyslu brát další lekce,“ potvrzuje mluvčí.
Britská volební past
I přesto, že barončin mluvčí informace britského tisku krátce po jejich zveřejnění dementoval, média šla ve spekulacích ještě dál. Podle nich by „ministryně zahraničí EU“ měla být nahrazena některým z jejích krajanů – britských politiků, kteří se chystají na změření sil ve čtvrtečních parlamentních volbách. Nejžhavějším kandidátem na barončino místo je tak podle novinářů současný britský ministr zahraničí David Miliband z Labouristické strany.
Jeho jmenování vysokým představitelem unijní zahraniční politiky (i kdyby s ním sám souhlasil – nabídku totiž v minulosti již jednou odmítl) není ale vůbec jisté. Otázkou totiž zůstává, zda by se v případě vítězství labouristů raději nepodílel na formování vlády. Otazník nad jeho jmenováním je ještě větší v případě vítězství Konzervativní strany.
Někteří diplomaté upozorňují na riziko, že pokud Ashton skutečně odstoupí, její odchod otevře Pandořinu skříňku – vysoké unijní posty budou muset být přeobsazeny. „Londýn by podruhé klíčový post evropského ministra zahraničí nemusel získat,“ připomíná jeden z nich.
Jmenování Milibanda má ještě jednu slabinu: rovné zastoupení mužů a žen. „Rovnost pohlaví byla velkým tématem v nové Barrosově Komisi a nahrazení Ashton mužem je proto nemyslitelné,“ vysvětlil zdroj z Komise.

