PARTNEřI
Národní experti ze členských států EU vytipovali 164 průmyslových sektorů, kterým hrozí přesunutí do zahraničí – tedy do zemí, které požadují nižší nebo žádné omezování skleníkových plynů než stanovují evropské regule. Tato relokace průmyslu by podle Evropské komise nepřivodila jen ztráty evropské ekonomice, ale podepsala by se i na životním prostředí, kterému se EU snaží ulevit zaváděním obchodu s emisními povolenkami.
Vybraná průmyslová odvětví, která vypouštějí nejvíce škodlivých emisí (např. výroba oceli a cementu nebo chemický průmysl), jsou producenty 77% veškerých emisí, které spadají pod evropský systém emisního obchodování (EU ETS). Podle nového systému budou tato odvětví i po roce 2013 získavat emisní povolenky bezplatně.
Výběr průmyslových sektorů se zakládá na dvou podmínkách: intenzitě obchodu se třetími zeměmi a nárůstu výrobních nákladů. Obě podmínky splňuje velké množství odvětví – od výroby plastů a železa přes potravinářský průmysl až po výrobu zbraní.
Podle vyjádření některých pozorovatelů členské státy usilovaly, aby se na seznamu objevily ty průmyslové sektory, které jsou důležité pro jejich národní ekonomiky. Evropská komise proto čelila kritice ochránců životního prostředí, kterým se nové nastavení systému nelíbí, protože jej ušila na míru požadavkům všech členských zemí.
Důkazem toho, že výběr ohrožených odvětví Evropskou komisí měl málo co do činění se skutečnými obavami o konkurenceschopnost, je považováno odložení rozhodnutí o zahrnutí do seznamu výrobců cihel a střešních tašek do té doby, než členské země dodají více informací. Podle odborníků se jedná o lokální průmyslová odvětví, která nejsou konkurencí ze zemí ležících za hranicemi Unie nijak ohrožovaná.
Zveřejněný seznam odvětví bude platit do roku 2014, tedy pět let, ale EU již oznámila, že do budoucnosti počítá se zahrnutím dalších průmyslových sektorů. Doufá, že se jí to podaří do prosince letošního roku.
Vše může být jinak
EU považuje tento systém za způsob jak inspirovat další průmyslové země a přimět je k zavedení podobného systému obchodování s emisními povolenkami. Příležitost k tomu se naskytne v prosinci letošního roku na konferenci OSN o změnách klimatu v dánské Kodani. Po jejím skončení se ukáže, zda bude seznam průmyslových odvětví rozšířen.
Podle některých členských zemí jsou dosud přijatá opatření slabá a nedostatečná. Francie a Německo proto usilují o zavedení emisních cel, které by EU mohla uvalit na dovoz z těch zemí, které nemají podobný emisní systém jako EU.
Diskuse o novém systému obchodování s emisním povolenkami tak není zdaleka uzavřená. Až v roce 2011 bude jasné, na kolik bezplatných povolenek si který podnik bude moci činit nárok. Rozhodovat se bude podle „měřítka výkonnosti“ a jen 10% nejúspěšnějších podniků z pohledu snižování emisí získá veškeré nárokované povolenky zdarma.
Stanoviska:
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkel zaslali ještě před konáním summitu o změnách klimatu, který se koná dnes (22. září) v New Yorku, dopis generálnímu tajemníkovi OSN, ve kterém požadovali, aby nově uzavřená dohoda o klimatu zvýhodňovala země s většími ambicemi ve sledování emisních cílů. Tyto země by měly získat právo více chránit jednotlivá odvětví svého národního hospodářství. „Bude nepřijatelné, aby snahy nejambicióznějších zemí byly snižovány přesunutím průmyslové výroby kvůli neplnění či nedostatečnému plnění závazků na straně jiných. Z tohoto důvodu by mělo být umožněno zavádět patřičná opatření vůči zemím, které nerespektují dohodu nebo nejsou jejími signatáři,“ stojí v dopise.
Podle WWF existuje jen několik průmyslových sektorů, ve kterých je zaznamenán nárůst cen a vysoká mezinárodní konkurence. „Když se detailněji podíváte na sektor za sektorem, uvidíte, že ETS bude mít jen velmi omezený vliv,“ uvedl Sanjeev Kumar, odborník WWF na obchodování s emisními povolenkami.