PARTNEřI
Vrcholným představitelům členských států a vlád se včera pod vedením českého předsednictví podařilo nalézt shodu na posílení dohledu finančních institucí. Vyhlídky na dosažení kompromisu přitom po poslední Radě ministrů financí ECOFIN nebyly příliš růžové.
Nová pravidla pro dohled nad finančním sektorem mají předejít opakování loňské finanční krize, která otřásla bankovním sektorem, vyžádala si rozsáhlé výdaje států na záchranu bank a uvrhla Evropu do hluboké recese.
Evropská komise proto v květnu předložila návrh na posílení dohledu nad finančními institucemi. Dokument, který vychází ze zprávy bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquese de Larosièra, předpokládá rozdělení dohledu nad finančími trhy na dvě části. Jedna z nich bude řešit tzv. systémová rizika a druhá se bude zabývat konkrétními subjekty na trhu.
Systémová rizika bude mít na starosti nová instituce – Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), která bude „sledovat a vyhodnocovat potenciální hrozby pro finanční stabilitu a v případě potřeby bude vydávat varování ohledně rizik a doporučení pro další opatření a sledovat jejich provádění“.
Na konkrétní instituce má pak dohlížet kolegium národních orgánů dohledu ze všech zemí, kde daná finanční instituce působí. V rámci těchto kolegií by mělo docházet k výměně informací a koordinaci kontrolní činnosti. Na evropské úrovni nad nimi vzniknou tři nové evropské orgány dohledu (pro bankovní sektor, pojišťovny a penzijní fondy). Ty mají přijímat závazná rozhodnutí v situaci, kdy se národní dozorčí orgány odchýlí od společných evropských pravidel platných pro všechny finanční instituce a dále tehdy, když se kolegia v případě dohledu nad některou nadnárodní institucí nebudou schopna shodnout.
Návrh Komise ale narazil na nesouhlas Velké Británie – země s nejrozvinutějším finančním sektorem v Evropě. Britům se nelíbily dvě věci. Jako země stojící mimo eurozónu by totiž Spojené království nemohlo ovlivnit vedení ESRB, o němž má podle návrhu Komise rozhodovat Generální rada Evropské centrální banky (ECB) a je tedy vysoce pravděpodobné, že by v čele nového úřadu stanul prezident ECB.
Druhým sporným bodem byla obava z toho, že evropské dozorčí orgány budou mít právo nařídit členské zemi přijetí krizových fiskálních opatření, například záchranu bank.
Po včerejších „tvrdých jednáních“ (jak je charakterizoval premiér Jan Fischer) ale členské státy dospěly k dohodě. Z předběžných závěrů summitu vyplývá, že Británie se svými námitkami na obsazení šéfa ESRB ustoupila. Na druhou stranu se jí ale dostalo záruk, že orgány dohledu nebudou moci přijmout žádná rozhodnutí, která by zasahovala „do povinností členských států ve fiskální oblasti“.
Na konkrétní podobě legislativního návrhu nyní začne pracovat Evropská komise. Předložit by jej měla nejpozději začátkem podzimu. Nová pravidla by měla začít platit v roce 2010.