PARTNEřI
Souvislosti:
Francouzský plán byl představen prezidentem Sarkozym v pondělí 9. února.
České předsednictví okamžitě reagovalo svoláním neformálního summitu EU na konec února, na kterém by se projednávala hospodářská krize a riziko zavádění protekcionistických opatření napříč společenstvím.
Témata:
Opatření, jež byla oznámena v pondělí (9. února), zahrnují půjčku dvěma výrobcům – PSA Peugeot-Citroën a Renault - v hodnotě tří miliard eur a poté další půjčku švédským Volvem kontrolované společnosti Renault Trucks v hodnotě 500 miliónů eur.
„Nejde o dar, nýbrž o dotaci. Je to půjčka s šesti procentní úrokovou sazbou,“ řekl Sarkozy a dodal, že „Renault a PSA se zavázaly neuzavřít po dobu trvání půjčky žádná pracoviště a vyvarovat se přebytků“.
Prohlášení se setkalo s odporem na straně evropských lídrů. Ti opatření odsoudili jako protekcionistické.
Mirek Topolánek označil Sarkozyho prohlášení za neuvěřitelné a svolal výjimečný summit EU, který se má potýkat s „protekcionistickými kroky a výroky“ některých představitelů EU.
Topolánek dodal, že francouzský plán by mohl mít neblahé důsledky pro ratifikaci Lisabonské smlouvy v ČR. „Jestli někdo chtěl vážně ohrozit ratifikaci Lisabonské smlouvy, nemohl pro to zvolit lepší prostředek a dobu,“ prohlásil.
Předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker, který je zároveň premiérem a ministrem financí Lucemburska, volá po lepší koordinaci hospodářských aktivit států za účelem boje s globalní hospodářskou krizí. „Jsem lehce znepokojen tím, jak si jeden členský stát za druhým připravuje své vlastní plány a programy,“ řekl Juncker.
Komise mezitím řekla, že francouzský plán podrobně prozkoumá. „Komise bude muset velice podrobně prozkoumat detaily spojené s dotacemi, aby se předsvědčila o tom, zda vyhovují pravidlům státní pomoci a jednotného trhu,“ řekl mluvčí Evropské komise Jonathan Todd.
Německá kancléřka Angela Merkel se ale protekcionismu neobává a spolu se Sarkozym ve společném dopise Topolánkovi a Evropské komisi píše, že hlavní prioritou by mělo být obnovení důvěry. „Prostředky pro dosažení cílů se mohou stát od státu lišit. Ale pravidla a zásady musejí být schváleny společně, aby bylo zaručeno řádné fungování společného trhu a aby se zabránilo negativním odezvám uvnitř EU,“ píše se v dopise.
Reakce Švédska
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země převezme otěže předsednictví 1. července 2009, včera (9. února) v Bruselu prohlásil, že je „velmi znepokojen“rozmáhajícím se protekcionismem v Evropě.
Reinfeldt v přítomnosti předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa přetrumfnul ty evropské lídry, kteří se snaží zavádět odlišné „druhy podpory“ pro své národní průmysly.
Reinfeldt řekl na adresu Francie, že „pokud budou všichni usilovat o ochranu svých národních ekonomik, pak Evropa jen zchudne a bude ještě více zaostávat v současné hospodářské krizi.“
Švédsko patří v evropské sedmadvacítce k rozhodným oponentům protekcionismu a dlouhodobě se staví proti častým kritickým výrokům prezidenta Sarkozyho na adresu evropských představitelů podporujících volný trh.
Již před rokem, kdy se ještě neprojevily nejhorší účinky hospodářské krize, se švédská ministryně obchodu Ewa Björling nechala slyšet, že nárust protekcionistických výroků některých evropských představitelů je „děsivý“. Minulý měsíc Björling zopakovala, že protekcionismus je „to poslední, co světová ekonomika potřebuje.“
Švédské předsednictví
Kromě řešení hospodářské krize mluvil švédský předseda vlády otevřeně i o dalších prioritách blížícího se švédského předsednictví.
Reinfeldt připustil, že Švédsko převezme otěže EU ve „zvláštní“ době. „(Předsednictví) přijde v době, kdy dojde k obměně (Evropského) parlamentu v důsledku červnových voleb, dojde k obměně Komise, a také možná dojde k posunu od smlouvy z Nice k Lisabonské smlouvě,“ řekl.
Reinfeldt připustil, že otázka klimatických změn bude „tématem číslo jedna“ švédského předsednictví. Doufá, že bude dosaženo dohody ohledně klimatu na konferenci v Kodani, která e má konat v prosinci tohoto roku.
Reinfeldt dále poodhalil detaily tzv. „Stockholmského programu“, zabývajícího se migrací a mezinárodním zločinem, a tzv. „Strategie pro baltské moře“, která tvoří základ plánu na „zlepšení fungování Unie za pomoci států nacházejících se na pobřeží Baltu.“
Švédský předseda vlády se však v rozhovoru s novináři vyhnul otázce vstupu Švédska do eurozóny.
Předseda Komise Barroso se ohledně přijetí eura ve Švédsku vyjadřoval poněkud zmatečně. Na jednu stranu tvrdil, že „všichni členové EU si jsou rovni, bez ohledu na to, zda jsou v eurozóně, či nikoliv,“ a na starně druhé prohlašoval, že sdílení břemene ekonomické krize skrze společný trh a měnu je velkým trumfem Evropy. „Evropa nás chrání,“ řekl.