„Tělesné skenování není žádný všelék na boj proti terorismu v civilním letectví,“ řekl o kontroverzní technologii místopředseda Komise Siim Kallas během diskuze, která se odehrála 10. února v Parlamentu. „Je nutné kombinovat a koordinovat i řadu dalších opatření a nástrojů - tajné služby, profilování pasažérů, pátrání po hledaných osobách a mezinárodní spolupráci,“ dodal Kallas.
Místopředseda Komise, který má od 9. února na starosti oblast dopravy, zároveň zdůraznil, že než se EU rozhodne v této věci zakročit, musí pečlivě prozkoumat dopady opatření na lidské zdraví či ochranu soukromí a zhodnotit výhody, které skenování přináší.
Zatím se přístup ke skenerům liší země od země. Na londýnském letišti Heathrow a na letišti v Manchesteru zavedli skenery již minulý týden. Očekává se, že se během února objeví i na letištích v Itálii a v Nizozemsku. Jiné země, jako například Belgie nebo Španělsko, zatím zvolily vyčkávací taktiku a chtějí nejprve slyšet stanovisko Evropské unie. Francie zatím zavedla skenery pouze na experimentální úrovni a v lednu instalovala několik zařízení na letištích Charlese de Gaulla a v Orly. Kontrola skenerem však není povinná.
Oblast boje proti terorismu se opět stala prioritní agendou Unie od loňského prosince, kdy došlo k pokusu o teroristický útok na palubě letadla směřujícího z Amsterodamu do amerického Detroitu.
Ochrana zdraví a soukromí
Na žádost Parlamentu předloží komisař Kallas letos v dubnu hodnotící zprávu, která se v souvislosti se skenery zaměří především na problémy ochrany zdraví a soukromí cestujících.
„Dubnová zpráva přinese vědecké poznatky, podle nichž EU usoudí, jak se má k problému skenerů postavit: zda zavést všeobecně platné nařízení, nebo rozhodnutí ponechat na jednotlivých členských státech,“ stojí v prohlášení Komise. Siim Kallas se však vyjádřil, že „společný postoj Unie by byl lepší.“
„Potřebujeme v boji proti terorismu spolupracovat se Spojenými státy, ale každý nový nástroj na ochranu našich občanů musí respektovat jejich základní práva a ochranu soukromí, jak je psáno v legislativě EU,“ prohlásil poslanec a člen parlamentního výboru pro oblast občanských práv, spravedlnost a vnitřní záležitosti Simon Busuttil.
Proti zavádění tělesných skenerů se silně staví komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding. Používání této technologie by podle ní nemělo být povinné. „Potřeba bezpečnosti nemůže omluvit každý způsob narušování soukromí,“ řekla komisařka a dodala, že občané jsou lidské bytosti, nikoli předměty.
Skener má pečlivě monitorovat vše, co má člověk na sobě, až na kůži. Rádiové vlny, které vysílá, jsou zhruba 500krát slabší než u běžného mobilního telefonu, a tudíž podle některých odborníků nemají mít negativní vliv na zdraví cestujících. Jedno zařízení stojí 100 tisíc až 150 tisíc eur a vyrábí je britská firma Smith Detection či americká Rapiscan System.