Tuto sobotu se na demonstraci v Moskvě sešli odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Opoziční koalice Jiné Rusko, která stojí v pozadí protestů, Putina obviňuje z vytváření autoritativního režimu. Protesty byly uspořádány v reakci na výzvu Kremlu na vydání ruského podnikatele Borise Berezovského, který žije v londýnském exilu. Berezovskij je silným Putinovým kritikem.
Protestní akce se konala i přes zákaz Kremlu. Demonstranti se tak setkali s pořádkovou policií, která pozatýkala na 170 účastníků protestů. Mezi zadrženými byl i bývalý šachový mistr Gari Kasparov, který stojí v čele Jednotné občanské fronty. Ta je součástí koalice Jiné Rusko. Kasparov byl po několika hodinách propuštěn po zaplacení pokuty pro rušení veřejného pořádku.
V neděli se v Petrohradě konaly podobné protesty. I zde policie krátce zadržela desítky demonstrantů, mezi nimi i některé západní novináře. Na stížnost jejich vlád ruští diplomaté reagovali prohlášením, že novináři poskytovali „neobjektivní zpravodajství“ z protestních akcí. Dohromady o víkendu skončilo na policii přes 350 účastníků demonstrací.
Podle ruské opozice reakce na víkendové protesty poukazují na rostoucí nervozitu Kremlu spojenou s předáním prezidentského úřadu, k němuž má dojít v příštím roce. Liberální opozice je přesvědčena, že se Kreml obává podobného lidového povstání k jakému došlo v roce 2004 na Ukrajině, jež pomohlo upevnit demokratické hodnoty.
Moskva zásah proti demonstrantům obhajuje snahou zabránit „ultraradikálům“ v porušování práva a pořádku. „Vzhledem k předchozím zkušenostem s akcemi ultraradikálů je hlavním cílem policie zajistit dodržování zákonů a pořádku během takových akcí," řekl zástupce mluvčího Kremlu Dmitrij Peskov.
Evropská komise vyjádřila své znepokojení s policejními zásahy. Mluvčí Komise Christiane Hohmann uvedla: "Svoboda slova a svoboda shromažďování jsou velmi důležité hodnoty a Rusko se je zavázalo respektovat svým členstvím v organizacích jako OSN, OBSE či Rada Evropy. Respektování těchto principů je před volbami v Rusku velmi důležité." Víkendovými událostmi se podle ní bude zabývat i Rada ministrů zahraničí, která se příští týden sejde v Lucemburku a své výhrady předá ruským představitelům.
Německé předsednictví zpochybnilo přiměřenost zásahů proti demonstrantům. Znepokojení podle něj rovněž vyvolává zadržení akreditovaných novinářů a útoky na ně. Německé předsednictví podle mluvčího německé vlády Thomase Stega od Moskvy očekává „komplexní vyjádření“ v němž by ruská strana vysvětlila okolnosti protestů a uvěznění demonstrantů. „Nadměrné použití síly, jehož jsme byli svědky o víkendu vyvolává obavy a útoky na média jsou nepřijatelné,“ uvedl Steg podle Deutsche Welle.
Německá kancléřka Angela Merkel bude o potlačení víkendových protestních akcí v Rusku diskutovat s Vladimirem Putinem na rusko-evropském summitu, který se koná 18. května v ruské Samaře.