PARTNEřI
Na výplaty svých asistentů dostávají europoslanci měsíčně v průměru 17.540 eur (asi 460.000 Kč). Nyní žádají, aby se tento rozpočet navýšil o 1.500 eur. Kvůli Lisabonské smlouvě prý mají víc práce a potřebují více spolupracovníků, odůvodnil svůj požadavek Rozpočtový výbor EP. Zvýšení platových rozpočtů by podle britského listu Telegraph daňové poplatníky stálo přibližně 11,5 milionů liber (v přepočtu asi 345 milionů Kč).
Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost Parlament podle britského europoslance Edwarda McMillan-Scotta přijal 75 nových pracovníků. Podle informací BBC má být do parlamentních výborů přijato dalších 150 osob.
Proti navyšování rozpočtů na asistenty se okamžitě zvedla vlna kritiky. Europoslanec za britskou euroskeptickou stranu UKIP Nigel Farage k tomu pro Telegraph uvedl: „Jakékoli navyšování poslaneckých příplatků je neospravedlnitelné.“ McMillan-Scott návrh označil jako „nemístný a neužitečný“ s tím, že příplatky na asistenty jsou v Evropském parlamentu dostatečné.
Jak ale EurActivu vysvětlil asistent poslankyně Zuzany Roithové (KDU-ČSL, EPP) Jiří Jirsa, rozpočty, z kterých europoslanci platí své asistenty jsou oproti předchozímu parlamentnímu období (2004-2009) daleko napjatější. Od té doby totiž došlo ke změně pravidel, kterými se řídí zaměstnávání bruselských a domácích asistentů europoslanců.
Zatímco v minulosti mohl poslanec zaměstnat bruselského asistenta na smlouvu o poskytování služeb (z které se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění), dnes musí mít klasickou zaměstnaneckou smlouvu. A to se poslancům prodraží. Lisabon – neLisabon. Jirsa dodává, že řada poslanců kvůli novým pravidlům musela počet svých asistentů zredukovat.
Jeden z úředníků Evropského parlamentu pro BBC uvedl, že v případě navýšení rozpočtů na asistenty by se nejednalo o nové zdroje. Peníze by se prý pouze přesunuly z jiné části parlamentního rozpočtu.
Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parlamentu v legislativním procesu. Zvyšuje totiž počet oblastí, kde se přijímání legislativních aktů bude řídit procedurou spolurozhodování. Ta dává Parlamentu větší pravomoci (zejména právo veta). Procedura spolurozhodování se bude uplatňovat nově například v oblasti zemědělství, rybolovu a imigrace.