Souvislosti:
Iniciativa Desertec, jejímž cílem je zásobit Evropu solární energií ze severní Afriky, je dítětem společnosti Club of Rome´s Trans-Mediterranean Renewable Energy Cooperation (TREC).
Myšlenka dovozu sluneční energie se stala pro evropské země atraktivní zejména poté, co se evropští lídři v březnu 2007 shodli na potřebě zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů.
V prosinci 2008 spatřila světlo světa nová směrnice, která zajistí, že EU bude v roce 2020 vyrábět 20% energie z obnovitelných zdrojů (EurActiv 10.12.2008).
Témata:
Dvanáct společností, včetně německých a francouzských energetických gigantů RWE a E.ON, podepsalo 13. července v Mnichově memorandum o porozumění zakládající tzv. Průmyslovou iniciativu Desertec (DII). Konsorcium si uložilo získat finance na realizaci projektu, který vystaví obrovské solární panely na poušti v severní Africe a na arabském poloostrově. Systém zrcadel bude zahřívat vodu a vzniklá pára pak roztočí turbíny. Získaný proud bude do Evropy veden za pomoci dlouhého kabelu, který místy povede i pod mořem. Podobný způsob získávání energie ze Slunce se osvědčil například v Kalifornii nebo ve Španělsku
Projekt Desertec, který vypracoval TREC, si získal sympatie především v Německu. Podporu mu také vyjádřil francouzský prezident Nicolas Sarkozy a dosluhující předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Evropská unie jeho ústy přislíbila příspěvek miliardy eur. Očekává se, že megalomanský projekt spolkne minimálně 400 miliard eur, uvedla agentura Reuters.
Hlavním záměrem celého projektu je především zvýšit energetickou bezpečnost Evropy v souladu s cíli, které si EU uložila v souvislosti s ochranou životního prostředí. Využívání šetrné sluneční energie, která má velký potenciál, zatím za jinými způsoby získávání energie výrazně pokulhává. Vědci se dokonce domnívají, že zisk energie ze solárních panelů vystavěných na pouhých 3% saharské pouště, uspokojí energetické potřeby celého světa.
Zaznívá i kritika
Projekt, jehož náklady se vyšplhají minimálně na částku 400 miliard eur, sklízí poměrně hlasitou kritiku. Jejím předmětem je právě obrovská finanční náročnost celého projektu. Kritici argumentují tím, že již v současné době lidstvo disponuje technologiemi, které umožňují instalaci solárních panelů na budovy umístěné přímo na evropském kontinentě. Tento způsob je rovněž efektivní, snáze realizovatelný a klade nižší finanční nároky.
Na vybudování obřích solárních elektráren ve státech severní Afriky někteří kritici pohlížejí jako na formu moderního eko-kolonialismu. Podle jejich názoru Evropané vykořisťují chudé africké národy a znečisťují jejich ovzduší a vodstvo. Zastánci projektu se však hájí tím, že výstavba elektráren s sebou přinese nová pracovní místa pro Afričany, levnou elektrickou energii a možnost využití energie na odsolování mořské vody.
Další vlna kritiky se na projekt snesla i z toho důvodu, že „kabelová dálnice“ povede přes několik mezinárodních hranic politicky nestabilního regionu. Pesimisté upozorňují na to, že Evropa se tak dostane do podobné závislosti na třetích zemích, jako je tomu v případě dovozu ropy a zemního plynu.
Další kroky:
- Do 31. října 2009: Ustavení plánovací komise Desertec II.
- Další tři roky: Představení finančních plánů.