Včera spatřil světlo světa plán rozvoje evropských sítí na tuto dekádu (Ten Year Network Development Plan) a právě k němu směřovaly otázky EurActivu při rozhovoru s generálním tajemníkem ENTSO-E Konstantinem Staschusem.
„Před ním jsme měli jen jednotlivé národní nebo regionální plány, ale tohle je první celoevropský. Představuje krok směrem k transparentnímu plánování rozvoje sítí,“ uvedl Staschus s tím, že nová strategie je sice nezávazná, ale může představovat významné vodítko pro správce sítí, investory i politiky.
Šéf ENTSO-E věří, že nový plán (zatím je to jen materiál pro konzultaci – jeho konečná verze bude na stole v červnu) ovlivní také Komisi při rozhodování o budování nové energetické infrastruktury. Evropská exekutiva má například do konce tohoto roku představit strategii budování tzv. transevropských sítí (Trans-European Energy Networks).
Podle Staschuse přispějí k výstavbě dalších elektrických sítí zejména tři jevy: rozvoj obnovitelných zdrojů energie, vznik jednotného unijního trhu a strach o energetickou bezpečnost.
Evropská unie se zavázala, že v roce 2020 pokryje svou spotřebu energie ze 20 % z obnovitelných zdrojů (OZE). „To si nevyžádá jen položení kabelů, které budou například přivádět energii z větrníků v Severním moři k pobřeží, ale především vybudování sítí, jež vyrobenou elektřinu dostanou do místa její spotřeby,“ říká Staschus.
„Propojování jednotlivých národních trhů do jednoho evropského už vyvolá tlak na odstranění tzv. „úzkých hrdel“ v přenosových soustavách, která limitují obchod s elektřinou,“ zdůrazňuje Staschus.
O závěrečném bodu – energetické bezpečnosti se v posledních týdnech hojně diskutuje i v Česku, kde správce energetické soustavy ČEPS (právě s odkazem na hrozící nestabilitu sítí) vyzval k zastavení připojování nových větrných a fotovoltaických elektráren a distributoři ho uposlechli. Patová situace se má vyřešit do konce března (EurActiv 16.2.2010).
Podle Staschuse musí Evropa během této dekády vystavět 35 tisíc kilometrů nových vedení přenosové soustavy a modernizovat dalších sedm tisíc. „Těch celkem 42 tisíc není zase tak moc ve srovnání s nynějšími 300 tisíci km sítí, zvlášť když vezmeme v potaz, čeho chce Evropa do roku 2020 dosáhnout: tedy přivést obnovitelnou elektřinu k zákazníkům a snížit počet úzkých hrdel v soustavě,“ tvrdí šéf ENTSO-E.
Jen do roku 2015 si realizace tohoto plánu vyžádá 23 až 28 miliard eur, uvádí Staschus s tím, že na dalších pět let se náklady zatím těžko odhadují.
Podle něj je nyní největší výzvou zrychlení povolovacího řízení při výstavbě infrastruktury, které se táhne nejméně čtyři až šest let. A to jen v těch lepších případech: pokud se proti novému vedení vzbouří místní obyvatelé nebo ekologové, není výjimkou ani 12 let, tvrdí Staschus. Česko v tomto směru také nezáří – od prvotních plánů po zprovoznění nových sítí uběhne asi 8 až 12 let.
Správce české přenosové soustavy společnost ČEPS do ní hodlá v této dekádě investovat průměrně čtyři miliardy korun ročně - tedy asi 150 milionů eur. To je mnohonásobně více, než ČEPS předpokládal ještě v květnu 2009, kdy oznámil, že na sítě půjde do roku 2017 zhruba 12 miliard korun (tedy v průměru 1,5 za rok).
Celý rozhovor s Konstantinem Staschusem si můžete přečíst v aj zde.