PARTNEřI
Kabaalioglu, který je také děkanem Právnické fakulty na Yeditepe University a pracoval jako vysoký diplomat tureckého stálého zastoupení při EU, volá po zrušení schengenské vízové bariéry pro občany Turecka. Myslí si totiž, že tato situace neodpovídá tomu, že Turecko je kandidátskou zemí na vstup do EU. Profesor EurActivu popsal těžkosti, kterým čelí mnohé skupiny tureckých obyvatel. Zmínil, že dochází k případům, kdy lidé nemohou využít obchodních příležitostí, nemohou se dostavit na různé konference či dokonce nemohou studovat v zahraničí jen kvůli tomu, že nedostanou víza včas.
Kabaalioglu dokonce tvrdí, že vízová povinnost je v rozporu se současnými smlouvami, které spolu EU a Ankara podepsaly. Toto tvrzení doplnil odkazem na nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, tzv. případu „Soysal“.
Mehmet Soysal a Ibrahim Savatl pracovali jako řidiči pro tureckou firmu. Řídili kamióny vlastněné jednou německou firmou. Když Berlín zamítl jejich žádost o obnovení víza, odvolali se k berlínskému Vyššímu správnímu soudu, který se rozhodl tento případ postoupit Evropskému soudnímu dvoru. ESD rozhodl 19. února 2009, že víza nejsou povinností pro ty turecké občany, kterých se toto omezení netýkalo, když vstupoval v platnost Dodatečný protokol k Asociační smlouvě, kterou dojednala Evropská společenství a Turecko 23. listopadu 1970.
Případ „Soysal“, který v Turecku vzbudil velký zájem, vyvolal mezi tureckým obyvatelstvem různou odezvu, řekl profesor. Vysvětlil, že z tureckého pohledu se rozhodnutí ESD týká podnikatelů, právníků, sportovců, doktorů, akademiků a také tureckých občanů, kteří chtějí do Evropy cestovat jako turisti, studenti nebo ze zdravotních důvodů.
Dále vysvětlil, že tato vízová povinnost bude platit i v případě těch zemí, které ratifikovaly Dodatečný protokol později, kdy již byla vízová povinnost s Tureckem v platnosti. Jako příklad uvedl Německo, kde Dodatečný protokol vstoupil v platnost roku 1973, Španělsko, kde se tak stalo roku 1986 a Rumunsko s Bulharskem, kde vstoupil protokol v platnost roku 2007, když tyto dvě země vstoupily do EU.
„První krok, který je třeba udělat, je zajistit, že rozhodnutí v případu „Soysal“ bude realizováno stejným způsobem vůči všem tureckým občanům,“ dodal profesor Kabaalioglu.