Sociální demokraté Jiřího Paroubka včera a dnes hostí v Průmyslovém paláci na pražském výstavišti kongres Strany evropských socialistů (PES), která je druhou nejsilnější politickou skupinou v Evropském parlamentu. Strany levého středu se v Praze snaží najít odpověď na otázku neúspěchu v posledních volbách do Evropského parlamentu a v domácích parlamentních volbách a identifikovat témata, která jim voliče přivedou zpět.
Příčiny neúspěchu
Co děláme špatně, že se hospodářskou krizi a ochranu pracovních míst – tedy témata, v nichž by měly být sociálně demokratické strany tradičně silné – nepodařilo v uplynulých volbách zhodnotit?, ptali se politici sami sebe na kongresu.
Evropští socialisté zůstali i po posledních evropských volbách v červnu 2009 druhou nejsilnější stranou v Evropském parlamentu po středopravé (a z velké části křesťansko-demokratické) Evropské straně lidové (EPP). Počet jejich poslanců ale klesl z 215 křesel na 184. Politologové se vesměs shodují, že za neúspěchem v zemích jako je Španělsko, Velká Británie nebo Řecko stojí nespokojenost s tamními sociálně demokratickými vládami. Britští labouristé se v těchto volbách propadli dokonce na své historické minimum.
Sami socialisté pak přímo na kongresu viděli jako jednu z příčin neúspěchu, dokumentovanou například podzimními volbami v Německu, účast ve velkých koalicích, kde se musely vzdát části své sociálně demokratické agendy.
Podle předsedy socialistů, bývalého dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, se voliče stranám nepodařilo přesvědčit, že mají řešení na finanční a hospodářskou krizi. „Nepřesvědčili jsme je, že finanční krize byla důsledkem pravicové ideologie“ a že přicházíme „s důvěryhodnou alternativou,“ uvedl Rasmussen.
Kudy dál?
Šéf socialistů v Evropském parlamentu, německý europoslanec Martin Schulz v plamenném projevu obvinil pravicové strany z tolerování spekulativního chování finančníků. „Daňoví poplatníci dali peníze do kapes bankéřů,…, kteří díky nim mohou pokračovat ve spekulacích“, postěžoval si v odkazu na masivní finanční pomoc, kterou vlády poskytly během finanční krize bankám. Peníze přitom podle Schulze mohly putovat například na podporu malých a středních podniků a rozvoj ekonomiky.
Rasmussen zdůraznil, že evropská sociální demokracie musí voliče přesvědčit, že je na rozdíl od středopravých sil schopna řešit jejich každodenní problémy jako jsou obavy ze ztráty pracovních míst nebo diskriminace ve společnosti (na základě pohlaví, vyznání, sexuální orientace, rasy, apod.). Nerovnosti se podle něj mohou navíc v budoucnu prohloubit, pokud nedojde k reformě systémů sociálního zabezpečení.
Socialisté nyní nevolají po „doživotní“ jistotě pracovních míst, pozornost soustředí spíše na rovnost příležitostí. „Nehceme takový systém sociálního zabezpečení, který by dával jistotu jednoho pracovního místa, ale takový, který umožní vzdělávání a zaměstnaní po celou dobu života,“ uvedl Rasmussen.
Zelení socialisté
Vedle regulace finančních trhů, podpory pracovních míst a odstraňování všech forem diskriminace má k zásadním tématům socialistů do budoucna patřit také boj se změnami klimatu a trvale udržitelný (zelený) růst.
„Členy OSN je i 24 ostrovních států. Pokud v Kodani nic neuděláme, těchto 24 zemí [v důsledku klimatických změn] zmizí,“ varoval Schulz. Socialisté proto vyslali do Kodaně, kde včera začala mezinárodní jednání o nové klimatické dohodě, výzvu, v níž státníky žádají, aby „nepromeškali historickou příležitost“ a přijali v Kodani závaznou dohodu, která by vyspělé země zavazovala ke snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 30 % do roku 2020.
V dokumentu zároveň vyzývají členské země, Evropskou komisi a Evropský parlament, aby během roku 2010 změnily klimaticko-energetický balíček EU tak, aby Evropu zavazoval ke snížení emisí skleníkových plynů o 30 % bez ohledu na to, jestli se k podobným závazkům odhodlají i ostatní vyspělé země.
Staronový předseda
Kongres evropských socialistů včera zároveň potvrdil ve funkci svého dosavadního předsedu Poula Nyrupa Rasmussena. Bývalý dánský premiér, který byl jediným kandidátem na tento post, získal 97 % všech hlasů (327 z 333 odevzdaných hlasů).
„Znamená to pro mě velký závazek vůči lidem z jednotlivých členských zemí a celé Evropy“, prohlásil Rasmussen. Podle staronového předsedy neměl nikdo v minulosti PES tak silný mandát. Silnou podporu chápe jako uznání, že PES je důležitým hráčem a partnerem pro jednotlivé národní strany. „Uvědomujeme si, že sami nemůžeme svých svých cílů dosáhnout“, zdůraznil Rasmussen.
Volání po intenzívnější spolupráci v rámci PES ostatně zaznívala opakovaně i v projevech sociálně demokratických delegátů.
Jejím vyjádřením je podle Rasmussena „pakt“, který spolu strany sdružené v PES na kongresu uzavřely. Jeho ústředními body jsou již zmíněný boj s finanční krizí, podpora vzniku pracovních míst, změny klimatu a zelený růst.
Sociálně demokratické strany se v paktu zavazují, že tyto politiky budou prosazovat nejen na evropské, ale i na ostatních úrovních. „Musíme propojit všechny úrovně – lokální, regionální, národní a evropskou,“ uvedl Rasmussen. Jen tak podle něj evropští socialisté mohou řešit problémy, které jsou důsledkem globalizace.