PARTNEřI
České předsednictví krátce po volbách do Evropského parlamentu, v němž přesvědčivě zvítězila strana pravého středu EPP-ED, začalo vyjednávat o novém předsedovi Evropské komise. Ten má v čele evropské exekutivy stanout na dalších pět let.
Premiér Jan Fischer se proto včera v Bruselu sešel s dosavadním šéfem Komise José Manuelem Barrosem, o němž se hovoří jako prakticky o jediném kandidátovi na tento post a zeptal se jej, zda je připraven se o něj znovu ucházet. Barroso jeho nabídku přijal a dodal, že pro svou kandidaturu předloží ambiciózní program, který upřesní čeho by měla EU v dalších pěti letech dosáhnout. „Potřebujeme ambiciózní Evropu,“ řekl Barroso novinářům. Evropská unie by podle jeho slov měla nastoupit dráhu „bezpečného“ růstu založeného na technologiích šetrných k životnímu prostředí. Měla by také zlepšit dohled nad finančními trhy a měla by se stát lídrem boje s klimatickými změnami. „Uvidím, zda se mé ambice shodují s ambicemi členských zemí,“ dodal Barroso.
Na jménu předsedy Evropské komise se musí shodnout všechny členské země a podpořit jej musí také Evropský parlament. Jan Fischer proto z pozice předsedy Evropské rady začal o Barrosově jménu jednat s členskými zeměmi. Na summitu EU, který se uskuteční v Bruselu příští týden (18.-19. června) chce premiér toto téma výrazně posunout dopředu tak, aby mohl být nový předseda jmenován co nejdříve.
Jako první jeho kandidaturu podpořila německá kancléřka Angela Merkel, za níž premiér zamířil hned po jednáních s Barrosem a podporu naznačila během včerejšího dne také Francie, když Sarkozyho ministr zahraničí Bernard Kouchner uvedl, že si umí „těžko představit“, že by Barroso svůj post neobhájil.
José Manuel Barroso je ostatně zřejmě jediným kandidátem na post předsedy Evropské komise a jeho šance na opětovné jmenování jsou tedy vysoké. Vedle Německa a Francie se za jeho kandidaturu postavil i italský premiér Silvio Berlusconi, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker nebo dosavadní předseda Evropského parlamentu Hans Gert Pöttering. Podporu Barrosovi vyjadřuje také české předsednictví (viz EurActiv 26.5.2009) a dokonce i lídři středolevých vlád ve Španělsku nebo Portugalsku (sám Barroso přitom patří k pravému středu).
I přes vítězství středopravých stran sdružených v Evropském parlamentu v EPP-ED, které kandidaturu stávajícího předsedy Komise podporují, není zcela zřejmé, jak silnou podporu bude Barroso v novém Parlamentu mít. Otevřeně proti němu vystupují sice pouze Zelení (čtvrtá největší strana v EP), ale socialisté a liberálové zůstávají nejednotní. Váhajícím poslancům může navíc pomoci to, že volba předsedy Evropské komise je tajná (EurActiv 8.6.2009).
Pokud by se naplnilo přání dosavadního šéfa Parlamentu Hanse Gerta Pötteringa, mohli by poslanci jednat o novém předsedovi Evropské komise již na své ustavující schůzi ve dnech 14.-16. července 2009.